Za tajemstvím Jana Tleskače a ježka v kleci se vydávají v pražském Divadle Minor. Rychlé šípy opět řeší Záhadu hlavolamu.
První vydání Záhady hlavolamu od Jaroslava Foglara vyšlo poprvé v srpnu 1940. Dobrodružství klukovské pětice se od té doby objevila několikrát i v divadelním či filmovém zpracování. Poprvé v roce 1969 v seriálu Záhada hlavolamu, který natočil Hynek Bočan. V roce 1978 vznikla amatérská groteska o založení Rychlých šípů v režii Tomáše Vorla a zatím poslední adaptace režiséra Petra Kotka je z roku 1993. Už sedmnáct let se také Rychlé šípy schází ve Slováckém divadle.
Klukovská radost
V Uherském hradišti je hrají dospělí herci, stejně tak v nejnovější inscenaci Divadla Minor. „Pro mě je to mix napětí, vtipu, hudby a čisté klukovské radosti,“ říká o pražském nastudování Daniel Šváb, představitel příkladného Mirka Dušína.
Zatímco ve Foglarových knihách vystupovali až na výjimky především mužští hrdinové, v Minoru obsadili i ženy. Hrají nepřátele Rychlých šípů – Vonty. „Foglara jsem nečetla, nebyl to můj zásadní spisovatel, takže ten příběh prožívám až tady,“ přiznává Monika Načeva, představitelka zakladatele stínadelské organizace.
Široko je parkourista
Prožívá ho i nejmladší generace v publiku. S velkým ohlasem se setkává především honička tajemného Široka. Divadlo na jeho roli dokonce angažovalo parkouristu, který by zvládl nebezpečné skoky.
Do konce roku odehraje Minor Záhadu hlavolamu ještě čtyřikrát. Že Rychlé šípy nejsou ani po téměř osmdesáti letech zapomenutým příběhem dokládá, že představení jsou vyprodaná až do června.
