Nová inscenace v pražském Divadle Na zábradlí je umělecký malér. Dobrý snad leda k tomu, že ukazuje, kudy by se tato scéna neměla ubírat.
Recenze: Zastřelte ji, nenechte ji trápit. Kóma v Divadle Na zábradlí
Přepychová toaleta. Nechybí v ní ani pohovka. Ač recenzent měl příležitost navštívit různé vybrané toalety, na pohovku dosud nenarazil; pravda, nebyl na toaletách ženských, možná tam je běžnější.
Všechny figury hry Ladies no Gentlemen berou pohovku jako hotovou věc: občas si některá na ten kus nábytku sedne a cosi pronese. Celá hra, kterou napsal David Jařab, a posléze ji režíroval a navrhl i scénografii, se na této toaletě odehraje. Tady muž znásilní ženu, padne tu rána z pistole a tak dále – jen potřebu zde nikdo nevykonává. A všechny postavy, jež na toaletu postupně dorazí, diví se tomu, co se v ní odehrává, pouze několik málo minut – pak jsou s vyšinutými ději rychle srozuměny a sžity.
Několikrát se na toaletě také ozve ženský hlas z reproduktoru upozorňující, jaký program je na pořadu v hlavním sále. V něm běží korporátní slavnost. „Děkujeme panu předsedovi za krásná slova o prosperitě a globálním ekonomickém růstu, spolupráci, humanismu a morálce. Blahopřejeme všem vyznamenaným pánům a přejeme si, aby byl příští rok ještě produktivnější než tento a aby všichni dosáhli maximálních úspěchů. Děkuji dámám ze sekretariátu za perfektní přípravu darů a dokonalé předání. Děkuji všem a nyní už zvu všechny na středomořský raut,“ praví ten hlas v jednom ze svých vstupů.
Tématem je, nebo spíše chce být, genderové rozdělení rolí a násilí – fyzické i symbolické – mužů na ženách. V korporaci vše řídí muži, ženy zařizují servis alfa samcům. Jeden takový alfa samec jménem Robert se dostaví na ženskou toaletu za svou partnerkou Alicí, aby jí vyčinil, že na slavnosti flirtuje s jinými muži. Ona flirtování popírá. Schová se do kabinky, on za ní vnikne, zmocní se jí, Alice vyjde otřesená, se zakrváceným obličejem. Aniž to oba tuší, v jiné kabince byla dialogu i znásilnění svědkem žena jménem Hana. Ta se samcem Robertem učiní krátký proces. A to je pořád vlastně jen začátek večera…
Ladies no Gentlemen je modelová hra i inscenace. Od časů absurdního divadla, respektive už od časů Alfreda Jarryho, takže již více než sto let, je dovoleno vystavit postavy silně nerealistickým situacím, do nichž bohové a fátum nikterak nevstupují. Modelové, „laboratorně“ nenormální situace přitom mohou mít schopnost něco podstatného sdělit o prožívané realitě. Jestliže je však modelovost spojená s doslovností, bývá to k nepřečkání. Což je případ Ladies no Gentlemen.
Celou recenzi si můžete přečíst na webu ArtZóna, kulturním speciálu České televize.