Recenze: Věra naplňuje své ambice. Pomáhá jí Ivana Chýlková v režii Alice Nellis

2 minuty
Reportáž: Věra v divadle Studio DVA
Zdroj: ČT24

Pražské divadlo Studio DVA premiérovalo komediálně laděnou, ale obsahem vážnou hru Petra Zelenky Věra. Atraktivitu inscenace určuje nejen herecké obsazení, ale i kritická reflexe přehnaných profesních ambic, které vedou k devastaci partnerských a rodinných vztahů. Režie se ujala Alice Nellis.

Hlavní role je pro Ivanu Chýlkovou jako stvořená, i když byla původně napsána pro Věru Hlaváčkovou z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Tam byl titul – ještě pod názvem Job Interviews – inscenován před třemi lety poprvé. Pod názvem Vera kus na jaře uvedla i slavná pařížská scéna Théâtre des Abbesses.

Leitmotivem příběhu se stala cyničnost doby. „Přehnané ambice často souvisejí s tlakem, který dnešní společnost na jednotlivce vyvíjí již od dětství… jsou ovšem většinou namířené spíše společenským a materiálním směrem. Ambice typu ‚umět mít opravdu rád‘, ‚žít v rovnováze‘ nebo třeba ‚umět rozeznat dobro a zlo‘ nejsou příliš v módě,“ obává se režisérka Alice Nellis.

Věra
Zdroj: Václav Beran/Divadlo Studio DVA

Hlavní hrdinka prochází nečekanou transformací: bohatá workoholická a egocentrická šéfka castingové agentury se mění ve vnímavější ženu na dně. Od něj se snaží odrazit neutuchající houževnatostí i odvážnými koncepty. V nouzi se dokonce uchýlí k nezákonným praktikám a doprošování se, čímž by dříve opovrhovala. Autor přistoupil k postavě Věry neschematicky, takže se jejího procitnutí diváci účastní s pochopením. Silné momenty s protagonistkou zažívají v karaoke baru, při provizorním bydlení ve skladu, v psychiatrické léčebně i na hřbitově.

První část hry se vyznačuje kontinuální kompozicí. Zabírá sice delší čas, ale rychlé změny scén a jevištních situací vedou diváka k zaujetí figurami či novými podněty. Dynamiku pak výrazně podporuje druhá půle dramatu, v níž se „filmovým střihem“ prolínají různé kratší výjevy z Věřina života po profesním i osobním pádu. Změna formy vyprávění udržuje publikum ve střehu a v aktivní spolupráci na skládance děje.

Převtělování u jednoho stolu

Nejraději bych inscenaci odstrojila od aparatury, protože by bez technické vymoženosti ozvučení působila ještě autentičtěji. Naopak pomáhá scénografie Matěje Cibulky, soustavně pracuje s projekcí, která zabírá celý zadní plán. Díky promítanému se všechny obrazy mohou odehrát u šedého jídelního/jednacího stolu. Herci ztvárňují více postav najednou, což je – až na jedinou výjimku (Marika Šoposká coby mladý vousatý barman) – zajímavě fungující koncept hereckého převtělování.

Bolek Polívka a Ivana Chýlková
Zdroj: Václav Beran/Divadlo Studio DVA

Vedle skvělé Věry Ivany Chýlkové působí v roli otce opravdově Bolek Polívka, jak už ho v podobně nenucené poloze známe například z autorského filmu Alice Nellis Revival (2013). Jeho otec na sebe nestrhává pozornost, dokáže pobavit i dojmout. Také mozaika vedlejších postav staví na výrazných hereckých i fyzických typech, jakými jsou Martin Pechlát, Roman Zach, Petr Stach, Sabina Remundová…

Poučné zrcadlení našich často narostlých sebevědomí nabídne Věra opět 2. a 3. listopadu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
před 6 mminutami

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 6 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
včera v 10:00

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
včera v 08:00

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...