Recenze: Uvěřit břichomluvci není zas tak složité. Povídky Martina Němce stírají hranice

Poslední dobou je nepsaným pravidlem, že během roku vyjde alespoň jedna povídková sbírka, jež tne do živého a stane se (malou) literární událostí. Letos se toto pravidlo možná naplnilo už během prvních týdnů. Martin Němec vydal svou třetí povídkovou sbírku s názvem Bod tání.

Není tajemstvím, že povídky jsou čtenářsky, a tedy i nakladatelsky méně přitažlivé než delší útvary. Přesto se mezi předními českými prozaiky opakovaně objevují tací, jimž je právě žánr povídky bytostně vlastní. Mnozí z těch, kteří sledují českou literární produkci, si při těchto slovech patrně vybaví jméno Jan Balabán.

Obálku knihy navrhl Jan Dvořák s využitím obrazu Martina Němce Perlorodka
Zdroj: Albatros Media

Za zmínku však stojí třeba i Lidmila Kábrtová, jejíž povídková sbírka Místa ve tmě byla jedním z nejvýraznějších titulů loňského roku, či Vladimíra Valová, která se za svůj vyzrálý povídkový debut Do vnitrozemí vloni dočkala nominace na cenu Magnesia Litera pro objev roku. A asi málokterého čtenáře, jemuž se dostal debut Valové do rukou, překvapí, pokud autorka zůstane povídkám věrná.

Spisovatelem, jenž se zabydlel v kratším prozaickém žánru, je i Martin Němec. Ačkoliv označit tohoto umělce za povídkáře, respektive spisovatele je zužující. Vedle psaní prózy se totiž Němec věnuje malbě, hudbě a píše také filmové scénáře. Dva z nich převedl do knižní podoby a tyto tituly doplňují autorovu bibliografii, jež se jinak skládá výhradně z povídkových sbírek. Poslední z nich nese název Bod tání a obsahuje dvacet povídek převážně kratšího rozsahu.

Jedná se o sbírku mimořádně soudržnou. A to i přesto, že na sebe texty nijak neodkazují, nejsou zřetelně prostoupeny jednotícím tématem ani se postavy napříč povídkami nepotkávají, jako je tomu v případě zmíněných Míst ve tmě. V textech, z nichž se skládá Bod tání, najdeme hned několik styčných ploch, jež utvářejí autorův výrazný a specifický styl…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 14 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...