Recenze: Raubíř Ralf a internet je chytrá satira o absurditách on-line světa

Rodinný animovaný film, v němž se hlavní hrdinové snaží co nejrychleji vydělat peníze na internetu, může být buď podbízivá záležitost pro generaci YouTuberů a on-line hráčů, anebo zábavná satira, která si z webových humbuků dělá legraci. Film Raubíř Ralf a internet je naštěstí ten druhý případ.

3D animák studia Disney Raubíř Ralf z roku 2012 vycházel z osmdesátkových arkádových videoher. Některé z nich upadly v zapomnění, další – jako Super Mario Bros. nebo Street Fighter – zůstávají v obecném povědomí díky novým a novým hrám se stejnými postavičkami. A z jiných, například z Pac-Mana nebo Space Invaders, se pro mnohé staly ikony symbolizující samotné videoherní médium. Ovšem žádnou z nich na starých herních automatech současní dětští diváci téměř jistě nehráli.

Tvůrcům Raubíře Ralfa se přesto podařilo tuto diváckou skupinu zaujmout. Nebabrali se totiž v nostalgických připomínkách arkádové éry, nýbrž z prostředí herny plné automatů učinili abstraktní hřiště, kde se potkávají postavičky z různých her a prostředí v těch nejdivočejších a nejroztodivnějších kombinacích. A Raubíř Ralf a internet dělá totéž – s prostředím internetu.

Udělat z internetu dějiště (dětského) filmu není až tak divný nápad, jak by se mohlo zdát. Studio Pixar vytvořilo ve snímku V hlavě (2015) v podstatě totéž s lidskou myslí. Ostatně i proslulý Počátek (2010) režiséra Christophera Nolana stojí na principu, že něco, co není časoprostorové, ať už je to internet, lidská mysl, nebo sny, se převede na něco, co časoprostorové je.

Filozofové či neurovědci mohou právem namítat, že lidská mysl ani sny nefungují tak, jak nám to ukazují zmíněné snímky. O to v nich ovšem ani tak nejde – spíše se snaží vytvářet pro diváky prostředí abnormální, ale zároveň důvěrně známá. V Raubíři Ralfovi a internetu se takto podařilo vytvořit kousavý obrázek toho, jak by internet vypadal, kdyby místem byl…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...