Recenze: Pták s očima vzadu. Jacquese Rupnika zajímá, odkud letíme

Výbor textů francouzského politologa Jacquese Rupnika nese zdánlivě podivný název: Střední Evropa je jako pták s očima vzadu. Při čtení jeho esejí a publicistických prací se však ukáže jako velice výstižný. Možná bohužel.

Jacquesa Rupnik je v českém mediálním prostoru přítomný od roku 1989 – ale nepřímo zde byl přítomen už před revolucí. Nejen tím, že ve svém druhém domově, tedy ve Francii, o naší zemi psal, ale také proto, že se v Československu jeho texty i tehdy četly.

Rupnik se narodil v Praze a žil zde až do svých patnácti let, není proto při studiu pramenů omezen jazykovou bariérou, zároveň prostředí, o němž píše, důvěrně zná. Studia politologie na Sorbonně a na Harvardově univerzitě mu pak poskytla luxusní odborné zázemí, po listopadu pracoval dva roky jako poradce prezidenta Václava Havla. Nyní působí na prestižních vědeckých místech v Belgii, Francii a také v Praze.

Kniha Střední Evropa je jako pták s očima vzadu, s podtitulem O české minulosti a přítomnosti, je výborem Rupnikových textů z let 1974 až 2017, doplněných letošním rozhovorem s Karlem Hvížďalou. Rupnik v nich prokazuje úctyhodnou konzistentní politologickou práci, přičemž se nevyhýbá ani nepříjemným tématům. Zároveň nikomu nestraní – byť je celkem jasné, kdo z československých a poté i českých a slovenských politiků je mu sympatický a koho naopak nemusí…

Proti „národním“ mýtům

Všechny texty jsou psány kultivovaným jazykem a přitom – ač je jejich autor renomovaným vědcem – velice čtivě. Přibližně polovina jich byla přeložena z francouzštiny či angličtiny, tematicky se drží zmíněného podtitulu. Jejich rozčlenění do tří částí nabízejících tři pohledy na naše dějiny je čtenářsky jistě vděčné.

Rupnik přitom jak v oddílu Národní identita a nacionalismus, tak v částech Česká společnost a komunismus a Česká transformace a evropská integrace leckdy jde proti našim „národním“ mýtům, a to nejen proti těm zažitým ukazujícím, jací jsme vždycky bývali husaři, ale i proti daleko současnějším. Krásným příkladem jsou texty, v nichž se dotýká rozdělení Československa v roce 1992. Mimo jiné i na základě faktů prokazuje, jak s námi oba architekti rozchodu, tedy Václav Klaus a Vladimír Mečiar, manipulovali v zájmu svých politických her.

Píše ale také o rozpadu Rakousko-Uherska, o roli T. G. Masaryka v našich dějinách, o paralelách Masaryk–Havel. Opakovaně se vrací k roku 1948 a jeho příčinám – ostatně, na „osmičkové roky“ narážíme v celé knize. A opět to není četba zcela příjemná, rozhodně však pravdivá a potřebná. Jeho úvahy a vývody totiž vedou ke zpětnému probírání možná již zafixovaných představ o naší minulosti.

S tím souvisí i na první pohled zvláštní titul knihy. Vysvětlení jeho významu najdeme explicitně v mottu od Jorgeho Luise Borgese: „A nezapomeňte na ptáka zvaného Goofus Bird, který létá pozpátku, protože mu nezáleží na tom, kam letí, ale odkud.“

Jacques Rupnik: Střední Evropa je jako pták s očima vzadu
Vydalo nakladatelství Novela bohemica, 2018

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
před 20 hhodinami

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
včera v 08:00

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Pauza Ariany Grande poukazuje na hranice fanouškovského zájmu

Jakmile dokončí v září turné, stáhne se americká herečka a zpěvačka Ariana Grande z veřejného života. Své rozhodnutí oznámila začátkem srpna s vysvětlením, že si potřebuje odpočinout od neustálého posuzování sebe a svého života. Rozproudila tím diskusi o tlaku, jakému hvězdy v době sociálních sítí i od svých fanoušků čelí.
6. 8. 2026

Český snímek Volklore má studentského Oscara, zabojuje o cenu za krátký film

Český film Volklore režisérky Viktorie Štěpánové získal studentského Oscara v kategorii alternativních a experimentálních snímků, informovala na webu Akademie filmového umění a věd, která vyznamenala celkem dvanáct studentských počinů. Kvalifikoval se tak do klání o Oscary v kategorii krátkých filmů.
5. 8. 2026Aktualizováno5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.