Recenze: Oddaná Patti Smith splétá celé mračno literárních šípů

Patti Smith, jejíž novinka Oddanost právě vyšla česky, již nejspíš nové album nenatočí. Neznamená to však, že by ji opouštěly síly. Jen je zaměřuje jiným směrem. Osobně pojatý text je toho nejlepším důkazem.

Jak je u literárních projevů Patti Smith zvykem, nelze mluvit o nějakém čistém žánru, eseji, povídce či básni, vše se jí plynule prolíná, subjektivní s objektivním, vnější s vnitřním. A jistě to není tím, že by nedokázala udržet rovinu, jak bývá tak rádo vyčítáno u maturit – naopak.

Toto prolínání, tato osmóza jí umožňuje lépe navázat vztah s čtenářem. Vlastně, stejně jako při koncertě, kdy písně prokládá mluveným slovem, vzpomínkami, komentáři…

Relativně útlý svazek Oddanost lze přitom – chceme-li – rozdělit na dvě části. V první, Jak funguje mysl, autorka popisuje, jak narazila na film Risttuules režiséra Marttiho Heldeho o masové deportaci Estonců na Sibiř v roce 1941, nařízené Stalinem. Snímek, zjevně silný, jí slouží jako ideální odrazový můstek.

Však také úvodem píše, že „inspirace je nepředvídatelnou veličinou, zásah múzy v nestřeženou hodinu. Šípy se rozletí, a aniž by si to člověk uvědomil, je zasažen; navzájem nesouvisející katalyzátory se potají seskupily do šiku a utvořily svébytný systém, a zanechaly člověka chvějícího se nevyléčitelnou nemocí – planoucí představivostí – bezbožnou, a zároveň božskou.“

Popisuje tedy, jak se vydává na cestu do Paříže, kde se má podílet na propagaci své knihy, jak si do letadla bere životopis Simone Weilové. A odlétá… Ve Francii se jí pak vše počíná proplétat, přesně dle oněch do všech stran letících a zasahujících šípů: film o Estoncích, asociace na něj, Simone Weilová, její knihy, čarovné hledání jejího hrobu, vlastní myšlenky. A také nám sdělí, že cosi horečnatě píše, přepisuje.

Mračno vystřelených šípů

Výsledek, vlastní Oddanost – přičemž oddanosti jako lnutí k někomu či něčemu je věnována celá kniha – tvoří druhou část, která Patti Smith na příběhu odvinutém od obrazů filmu umožňuje prolínat, splétat a nasvěcovat překvapivé zápletky.

Vlastní příběh ponecháme nepopsaný. Zmíníme však jeho zvláštní kouzlo, neurčitost, jakoby byl mimo čas, a přesto v něm ukotven. Společně s již zmíněnými, prolínajícími se úvahami tak vznikl text plný imaginace, asociací, tedy: celé mračno vystřelených šípů.

Patti Smith: Oddanost
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...