Recenze: Patti Smith u kafe sní, čte a cestuje

Přestože nese kniha zpěvačky, básnířky a fotografky Patti Smith M Train podtitul Vzpomínky, tak jednoduché to není – skrývá v sobě totiž hned několik přístupů. Ostatně, neprvoplánová není ani její hudební či básnická a výtvarná tvorba.

M Train je čtvrtou prózou Patti Smith, která u nás vyšla, a rozhodně nejlepší, což neznamená, že by její Korálové moře, Just Kids – Jsou to jen děti či Sbírání vlny byly špatné. Ne, každý text je jiný, v každém přistupuje ke svým vzpomínkám jinak – ano, to je všem jejím prózám společné, autorka se neustále vztahuje ke své minulosti, k lidem, místům a věcem, které měla ráda.

Právě v M Train je ovšem její přístup nejkomplexnější, zároveň přesahuje vzpomínání jedné konkrétní ženy, matky, umělkyně a stává se zrcadlem, v němž se můžeme odrážet, anebo jím projít dál… jak je libo. Protože: „Všechny dveře jsou otevřené těm, kdo věří.“

M Train je především knihou o hledání a nacházení souznění se světem duchovním, ne náhodou celou knihou procházejí autorčiny sny, v nichž se opakovaně objevuje jakýsi „průvodce“. Ostatně, sama píše: „Možná nemůžeme vytáhnout tělo ze zasnění, ani získat zpět zaprášenou ostruhu, ale můžeme posbírat samotný sen a přinést ho zpátky, jedinečně úplný.“

Čtenářský cestopis

Hledání přitom probíhá na několika rovinách. Jednou, a pro autorku zjevně hodně důležitou, jsou kavárny, zvláště pak jedna v Greenwich Village, v nichž se může nad kávou – tu má zjevně ráda, píše o ní často, i o tom, jak jí někdy chybí –, oddávat svému přemítání, snění, četbě. Přitom, uvažuje-li o kavárnách a prolíná to s odkazy na různé literáty, není to rozhodně kunderovské krasodušení, to ani náhodou.

Patti Smith / M Train - vzpomínky
Zdroj: Dokořán

Zmiňuje-li své oblíbené autory, ať už je to namátkou J. W. Goethe, či René Daumal, Sylvia Plathová, Jean Genet, Jean-Arthur Rimbaud, Bruno Schulz, Michail Bulgakov, Haruki Murakami, Hermann Hesse, nikdy to není nějaké chlubení se dobrým vkusem, vše ústrojně zapadá do textu.

Čímž se dostáváme k další rovině a tou je jakýsi čtenářský cestopis. Patti Smith nás zve do této krajiny knih a my si je pak můžeme skládat do mapy a sledovat, jakým směrem kráčíme. Patti Smith však nezůstává u „pouhého“, jakkoli hlubokého, prožitého čtení, ona za svými autory i vyráží po světě. 

Popisuje, jak cestovala do Francouzské Guyany, aby odtamtud přivezla několik kamínků z vězení, v němž seděl Jean Genet, popisuje, jak mu je po mnoha letech položila na marocký hrob, bere nás s sebou k hrobu Sylvie Plathové, do Tokia za textem Haruki Murakamiho, dělí se s námi o své fotografie z těchto duchovních výprav…

„Kombinace, kterou hledám“

A píše-li o své lásce k televizním detektivním seriálům, dojmy z jejich sledování pak prokládá vzpomínáním na svého manžela, své dvě děti, cesty. Vše je přitom psáno vytříbeným jazykem, místy, vždy však zcela ústrojně, přecházejícím až do básně v próze, jako třeba zde: „Náhlý poryv větru roztřese větve stromů a ve vírech rozpráší listí, které se tajemně třpytí v jasném filtrovaném světle. Listy jako samohlásky, šepoty slov jako dech sítě. Listy jsou samohlásky. Shrnuji je dlaněmi v naději, že najdu kombinaci, kterou hledám.“

Celý text je přitom dobře strukturovaný, nedrží se jedné linie, ale mění úhly pohledu, perspektivy, místa i čas, díky čemuž nás Patti Smith vtahuje do svého světa, dává nahlédnout do všech jeho faset. A přesto se nerozpadá do jednotlivých epizod, byť na sebe zdánlivě nenavazují. Ne, jsou naopak propojeny, a ne pouze autorčinou osobou, ale čímsi, co je přesahuje a co činí z prožitků ženy – žijící hlubokým duševním životem, vzpomínající a prožívající – text, jenž rezonuje.

M jako memory

Závěrem krátká poznámka k názvu: je jistě dobře, že se ho překladatelka Lýdie Kárníková nepokoušela přeložit, může totiž odkazovat na jednu linku newyorské podzemky, ono M ale může odkazovat i – třeba – na slovo „memory“, ale i „mystery“. A substantivum „train“ také neznamená pouze vlak, ale také třeba sled či pochod…

„Jak to, že se touláme daleko jeden od druhého, a vždy se znovu sejdeme?“ ptá se Patti Smith. Odpověď je prostá: u textu, jakým je M Train, to ani jinak být nemůže.

Patti Smith: M Train - vzpomínky. Vydalo nakladatelství Dokořán, 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Svět letos nejvíc poslouchal Bad Bunnyho či Bruna Marse, v Česku se líbí Calin

Hudební platformy zveřejňují žebříčky nejposlouchanějších skladeb a umělců za letošní rok. Nejstreamovanějším umělcem byl na Spotify vyhlášen Bad Bunny, který „sesbíral“ téměř dvacet miliard přehrání. Ze skladeb se na špici často opakují písničkové spolupráce Bruna Marse. V tuzemsku nedají posluchači dopustit na Calina či Viktora Sheena.
před 3 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nemáme ambici být v rádiu, říkají The Ecstasy Of Saint Theresa k písni po 19 letech

Hudební skupina The Ecstasy Of Saint Theresa stvrdila svůj návrat novou skladbou po devatenácti letech. Vznikl k ní i videoklip. Uskupení patří k hlavním zástupcům české elektronické hudby. Stojí za ním hudební producent a skladatel Jan P. Muchow a zpěvačka a herečka Kateřina Winterová.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 10 hhodinami

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánovčera v 19:35

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
včera v 11:00

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025
Načítání...