Recenze: Nepřekvapivý příběh o ženě, která se může odpoutat od Země, ale ne od dcery

Jak skloubit kariéru a mateřství – centrální, nijak překvapivě zpracované téma francouzsko-německého filmu Proxima. Atraktivní ale tím, že matkou samoživitelkou je kosmonautka vybraná na roční mezinárodní vesmírnou misi. Drama režisérky a scenáristky Alice Winocourové promítají česká kina od 30. července.

Hlavní hrdinku Sarah potkáváme v Evropě na výzkumné stanici, pak v Rusku a nakonec v Kazachstánu na vesmírné základně Bajkonur, odkud má být její raketa odpálena do vesmíru.

Režisérka Alice Winocourová natáčela na skutečných místech a ukázala i autentické extrémně náročné tréninky, z nichž mnozí diváci můžou mít fobii už jen při pouhém pohledu – Sarah v prudké odstředivé páce, Sarah v těžkém skafandru potopená pod vodou, Sarah opravující v časovém limitu rozbitou vesmírnou loď…

Čeká ji totiž první výrazný kariérní schod: mezinárodní vesmírná mise. Jenže má sedmiletou dceru. Stella (Zélie Boulant-Lemesleová) je pro Sarah zároveň motorem, který ji žene vpřed, i brzdicí Achillovou patou.

Žena středem vesmíru

Film téma místy zpracovává trochu schematicky. Ve vztahu matka – dcera – práce, ve snaze ukázat, že ženy vždy musí prokázat větší odolnost a dovednost než muži. V náznacích, že ženám se neodpouští ani zlomek únavy či citu, zatímco mužům projde lajdáctví i poetická duše.

Někdy je až příliš vidět, že snímek napsala a režírovala žena, například v nápadném důrazu na city spíše než na tvrdou práci. Na druhou stranu může být Proxima pro některé ženy inspirací, že skloubit mateřství a kariéru i za cenu obětí možné je. Pocitem tiché síly bude promlouvat v obecenstvu spíš k divačkám než k divákům.

V plné míře ale Proxima využívá šanci na mezinárodní herecké obsazení, které jí prostředí internacionálního vesmírného projektu dává. V hlavní roli Sarah vyniká francouzská hvězda Eva Greenová, kolem níž se pohybují další herci, kteří mají našlápnuto na to, být brzo velkým jménem světového filmu, pokud jím už nejsou, jako například Američan Matt Dillon, Němci Lars Eidinger a Sandra Hüllerová nebo Rus Alexej Fatějev.

Prostředí zajímavější než příběh

Je třeba ocenit, že se režisérce podařilo dostat do blízkosti atraktivního prostředí mezinárodní kosmonautiky a ukázat, jak se vesmírná mise připravuje a co pro ni kosmonautky i kosmonauti musí podstoupit či obětovat. Jak vypadá Bajkonur a odlet rakety.

Tyto cenné dokumentární postřehy tvoří silnou přidanou hodnotu k tradičnímu příběhu o rozkolu mezi mateřstvím a kariérou. V závěru korunovaném fotografiemi žen astronautek, jimž se skloubit rodičovství a kariéru podařilo.

V premiéře Proximu uvedl loni mezinárodní filmový festival v Torontu a před vstupem do široké české distribuce byl snímek součástí přehlídky Tady Vary.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...