Za rybářskou kocábkou se vine našlehaná brázda, která vzápětí splyne s neklidnou hladinou oceánu. Dospívající chlapec a muž, který toho prožil více, než dokáže unést, nechávají loď volně plout, tak jako plynou lidské životy. Sedí za rybářskými pruty a mlčí, spojeni palubou člunu, osudovými ztrátami i tím, že se nakonec možná přece jen našli. Siluetu rybářského městečka Manchester-by-the-Sea ve státě Massachusetts, v němž se odehrál jejich příběh, pohlcuje dálka. Ale rozhodně stojí za to Místo u moře navštívit. Obzvlášť když vás vede scenárista a režisér Kenneth Lonergan, kterému je tak snadné a očistné naslouchat.
Šestnáctiletý Patrick Chandler má v tomhle přístavním městečku všechno, co naplňuje jeho temperamentní teenagerovský život. Školu, hokejový klub, vlastní kapelu, spoustu kámošů a dvě slibně rozpracované přítelkyně, z nichž s jednou to tutově musí vyjít. A momentálně tohle všechno nutně potřebuje, aby ustál to, že mu zemřel táta Joe na srdeční zástavu, nad kterou se nedá zvítězit. Alkoholická matka se už před časem propadla někam do svého vypitého světa a tak mu teď „zbyl“ jen strejda Lee, který z Manchesetru-by-the-Sea utekl do Bostonu, protože tu kdysi tragicky ztratil všechno, co dávalo jeho životu smysl a cíl.
Teď tyhle dva spojila závěť, podle níž by se měl apatický a citově vyprázdněný Lee stát Patrickovým poručníkem, což je role, ke které není připraven ani ochoten. Přijel přece jen proto, aby se s bráchou naposled rozloučil, objal ho, políbil na chladnou tvář a pak se vrátil do Bostonu dřív, než ho dostihnou vzpomínky na oheň, který sežehl všechny vstřícné emoce, kterých byl někdy schopen. Dvě zraněné bytosti, jež Lonerganova kreativní fantazie svedla dohromady a postavila před nutnost volby, která může změnit jejich poznamenané životy.
Přesná filmová práce
Místo u moře, které už posbíralo řadu filmových cen a momentálně se se šesti nominacemi chystá vážně promluvit do velkého oscarového finále, je komorně laděná miniatura netriviálních rodinných vztahů a stigmatizovaných pocitů. Je to jakoby náhodou nalezený klenot, jenž není uměle nablýskaný a který nedává odpověď na to, zda je Lonergan lepší scenárista nebo režisér, neboť v daném případě je kongeniální.
Příběh uzavřeného, lakonicky komunikujícího a nevypočitatelného samotáře Lee Chandlera je poznamenaný tragickým zážitkem, sevřený tíživým pocitem viny a limitovaný rozhodnutím nebýt ve vztahu ničím víc než jen dočasnou náhradou. Inteligentně fabulující Lonergan ho komponuje takřka v souladu s Aristotelovou Poetikou, podle klasického schématu expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa, přičemž míra katarze je závislá na tom, kolik divák dokáže z finále, které není prvoplánovým happy endem, vydolovat. Scénář je silný ve své mlčenlivosti, dynamika narace je dána střídáním retra a reálu, kdy „tehdy“ a „teď“ tvoří propojený celek, a přesná režie ví, co a jak chce od skvělých herců.
Obsazení dominuje zamlklý, ale přesto bouřlivě výmluvný Casey Affleck, jenž primárně nepracuje se slovy, ale s výrazem. Dokonale ho doplňuje stále výrazněji se projevující nastupující hvězda Lucas Hedges. Jeho Patrick je vitální i zranitelný a přesvědčivý, když nechce mít tátu do jara v mrazáku nebo odmítá opustit Manchester-by-the-Sea, protože všechno za jeho hranicemi je pro něj jen sirotčinec. K oběma si budete chvíli hledat cestu, ale tohle hledání se vyplatí. Stejně jako se vyplatilo, že se Matt Damon spokojil jen s produkcí a vzdal se původně uvažované režie a hlavní role. Mezi ženskými party vede Leeova bejvalka Michelle Williamsová. Jejich setkání po letech je tiché a silné, stejně jako celý film.
Bouře v hlubinách
Místo u moře není lacině melodramatické a slzopudné, ale dramaticky pohlcující dokonale vystavěným příběhem a brilantně vymodelovanými charaktery. Je jako bouře, která se prožene zátokou rybářského přístavu, aniž by zčeřila jeho hladinu, protože exploduje v hlubinách. Zní to až příliš artově a sofistikovaně, ale výsledek plyne přirozeně jako mraky nad oceánem. Je zarámovaný pocitovou kamerou a přibrzděný střihem, který nikam nechvátá, což je příčinou lehce zbytnělé stopáže. Tenhle film by vás neměl minout, protože každý má někde své „místo u moře“, kam by se měl vrátit, když ho někdo potřebuje.
