Recenze: Jan Hrubý nezapře keltskou krev ani po čtvrtstoletí

První tři sólová – a dávno rozebraná alba – Jana Hrubého z počátku devadesátých let se dočkala reedice. Trojdiskový soubor Cesty na severozápad tak přibližuje počátky sólové dráhy tohoto mistra rockových houslí.

Než se Jan Hrubý dostal k natáčení svého prvního sólového alba, měl za sebou mnohaleté působení v našich nejlepších rockových kapelách, hrál v Mišíkových Etc… i v Prokopových Framus 5. Jeho angažmá vždy představovalo značné obohacení zvuku, a to nejen díky houslím samotným, ale také díky Hrubého aranžérskému umu. Tohle vše měl pak Hrubý náležitě zúročit na svých sólových albech, z nichž to první, Cesta na severozápad, vydal v roce 1992. Po něm pak následovalo šestnáct dalších titulů.

První album je plné radosti a nespoutaného muzicírování, jako kdyby náhle vše doposud držené pod pokličkou „námezdného“ hraní mohlo vytrysknout s plnou silou. Naštěstí, a to platí pro všechna tři alba souboru, se nic z tohoto hudebního gejzíru, z této hudební hostiny nevytratilo ani po pětadvaceti letech od vydání.

Hned úvodní Čarodějnice z Glastonbury napovídá, jakým směrem se Jan Hrubý vydal. Nezapře silnou inspiraci irskou lidovou muzikou a tím, co bývá označováno za keltskou hudbu. Kdoví jak to opravdu je s onou keltskou kapkou krve v našem, tedy českém hudebním řečišti, v každém případě ji ale najdeme u Hrubého. Cyklicky se opakující zpěvné motivy, výrazná tanečnost, zvláštní a typická melodika, s tím vším si Hrubý coby skladatel i aranžér dokázal skvěle poradit.

Ovšem slyšíme ještě jednu silnou inspiraci, například ve skladbě Kukulín z téhož alba. Ve vedení hlasů totiž prozrazuje i Hrubého lásku k barokní hudbě a kontrapunktu.

Na rozdíl od zcela instrumentálního debutu je druhé album Arthur's Stone (1993) z poloviny zpívané, přičemž velšský zpěvák Peter Mustill si písně i otextoval. Hudebně pak Hrubý kráčí ve stopách debutu, což rozhodně není ke škodě. Zajímavé je zařazení Blues On The Berlin Night, přičemž nečekejme klasickou dvanáctku – Hrubý si formát blues přizpůsobil již zmíněným hudebním láskám.

V nastoupené cestě pokračuje i třetí album Burning Rose (1994), vedle Mustilla na něm ale slyšíme v hojně nahrávané lidovce She Moves Through The Fair (nahráli ji i třeba Pete Seeger, Led Zeppelin, Wayne Shorter či Sinead O'Connor) i hlas Madie Armstrongové – škoda, že pouze v jedné písni.

Závěrem je namístě zmínit spoluhráče Jana Hrubého, prvotřídní a ostřílené borce, jako je Jaroslav Nejezchleba, Michal Pavlíček, Jiří Veselý, Pavel Skála, Jan Kolář a mnoho dalších. Všichni, samozřejmě s panem kapelníkem, přispěli ke třem krásným a v tom nejlepším slova smyslu příjemným deskám.

Jan Hrubý & přátelé: Cesty na severozápad (Cesta na severozápad; Arthur´s Stone; Burning Rose), vydalo nakladatelství Galén, 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 10 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...