Recenze: Hřebejkova soudružka Učitelka to myslí dobře

Musíme jí pomáhat! Jsme přece lidi. A ten, kdo to ještě pořád nepochopil, bude ideově poučen, že tady přece vládnou oni a ne my. Tradiční tandem Hřebejk – Jarchovský v dalším ošoupaném retru z dob, kdy se ohýbaly hřbety i charaktery. Tentokrát na inspekci v bratislavské socialistické škole na počátku osmdesátých let. Jejich Učitelku v premiéře uvedl filmový festival v Karlových Varech, do kin vstoupí 21. července.

Trpké filmové návraty k tomu, jací jsme v nedávných rudých časech byli a jak jsme tehdy umakartově živořili, jsou v řadě nám blízkých, postsocialistických kinematografiích pravidelně připomínaným tématem. Právem připomínaným a nezřídka za syrovou reflexi oceňovaným i na mezinárodní filmové scéně, viz třeba německé, šmírácké drama Životy těch druhých, polská Ida nebo rumunská pecka 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny.

České diváky táhly do kin zprvu adaptace úspěšných literárních předloh (Tankový prapor, Černí baroni, Báječná léta pod psa), posléze nastoupil Svěrákův oscarový Kolja, Špačkova mrazivě úchylná Pouta a také hořká komedie Ondřeje Trojana Občanský průkaz, pod níž jsou podepsáni dva Petrové: Šabach a Jarchovský.

Pelíšky (1999, režie: Jan Hřebejk)
Zdroj: ČT24/ČT

A jsme u toho. Tahle poslední dvě jména jsou spojena s režisérem Janem Hřebejkem, který retra z doby nedávno minulé umí a točí je rád. Jeho hořko-úsměvné filmové návraty odstartovala veleúspěšná Šakalí léta, nepřekonaným vrcholem jsou famózní Pelíšky a skvěle dramaticky vykultivovaná Kawasakiho růže byla zatím poslední studií dobového strachu a selhání.

Sociální a filmařské jistoty

Po odskočení do jiných žánrů se Hřebejk znovu vrací na parketu, která je pro něj filmařsky osudová, což nese jistotu odzkoušeného. Ale také riziko, že už toho příliš nového neřekne, byť dramaturgický koncept, rozvinutý na půdorysu mimořádné schůze rodičů, kterou svolala ředitelka školy ve věci podezření na nepatřičné chování ideově neprůstřelné učitelky Márie Drazdechové, má svůj dramatický náboj a dějový potenciál. 

Vdova po vojákovi Mária Drazdechová potřebuje pomoc dobrých (rozuměj zmanipulovaných) lidí, které vydíráním skrze jejich děti dokáže postavit do latě. Kdo se nechce nechat takhle vydírat, dostane výchovnou, protože to je mstivá mrcha, která ví, že tohle může fungovat jen na principu ponížení a strachu.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

V koprodukci se Slovenskem natočil Jan Hřebejk (podle scénáře Petra Jarchovského) hořké normalizační drama, odehrávající se v Bratislavě roku 1983. Je to další Hřebejkův portrét letargické, pokrytecké a zdánlivě neotřesitelné normalizace. Na ulicích jsou zase žigulíky a staré škodovky, na zdi výkřik „svetu mier“ a v záběru pocitové kamery Martina Žiarana se pinoží lidé, kteří už přestali bojovat o svoji důstojnost. Až na pár výjimek, které asi nikdo nepodpoří.

Copak o to, tuhle retro oprýskanou atmosféru Hřebejk umí a také ví, co a jak chce říci. Jenomže to tentokrát říká místy až příliš didakticky a předpověditelně, neboť hodně tlačí na typizaci figur, které představují bizarní i schematický vzorek tehdejší společnosti a jejich repliky nemají překvapovat, ale charakterizovat je a zařazovat do stáda, kde kdo se vzepře, dostane přes hubu.

Máme, co jsme chtěli?

Učitelka je tak nadčasovou studií charakterů, jejichž detailnějšímu prokreslení brání záměrně fragmentovitá struktura narace, v níž je leitmotiv schůze SRPŠ prolínán dokreslujícími školními a rodinnými epizodami, z nichž některé jsou skvěle napsané, odrežírované a zahrané (kolektivní osvojování nového žáka nebo jak stará Drazdechová potkala v lese partyzána).

Učitelka
Zdroj: A-Company CZ

Casting, nabízející (minimálně pro českého diváka) neokoukané tváře, včetně dětských rolí, funguje spolehlivě, byť by mu v některých momentech prospěla méně deklamativní dikce, a jeho dominantou je titulní čúza úča v přesné dikci Zuzany Mauréry, která bude klidně učit pod portrétem Husáka i Havla.

A tak Učitelka nastoluje i aktuální otázku, zda to, co máme, je to, co jsme chtěli. Jan Hřebejk chce točit divácké filmy, kterým bude nasloucháno, a jakkoli tento opus nepatří mezi absolutní vrcholy jeho filmografie, je to poctivá filmařina, která je o něčem a k něčemu – a jako taková by měla (mohla) být vyslyšena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 16 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.