Recenze: „Bobeš“ Rössler se vyhnul zastydlému undergroundu, Sibérija zve do zimní nory

Rčení o starých psech sedí Josefovi „Bobši“ Rösslerovi jako ušité. Jeho vydařené sólové album Bilance totiž krásně zrálo časem. Písně prověřené dlouhým hraním si přitom skvěle rozumějí s novinkami, jistě i díky mladým spoluhráčům. Mezi dalšími objevy z nekomerční produkce vynikají alba V noře bydlí zima kapely Sibérija nebo neortodoxní projekt Quarter to Three, vycházející z odkazu skladatele Aloise Háby.

Josef „Bobeš“ Rössler (1956) toho má za sebou, a to nejen hudebně, skutečně dost. Hrával jak s Plastiky, tak s dalšími undergroundovými soubory, zároveň svou kytarou a akordeonem přispíval k dobré pohodě nesčetných setkání. Již tehdy bylo jasné, že kromě hráčských kvalit je také autorem výtečných písní, na své první skutečně sólové, autorské album si ale počkal.

Čekání se vyplatilo

Díky zvuku jeho „mladé“ kapely přitom rozhodně nejde o nějaký zastydlý underground, v tom špatném slova smyslu, rozhodně tedy nečekejme sterilně se opakující hudební i textová klišé. Naopak, Rösslerův Band hraje sympaticky nad žánry, chvílemi připomíná svým odvázaným a uvolněným přístupem Mišíkovy ETC, jako je tomu například v písni Co mám rád, zavítá i do blues, včetně klasiky St. James Infirmary.

Bobeš & Band / Bilance
Zdroj: ČT24

V Rösslerových skladbách rezonuje i tvorba Plastiků, aniž by se jednalo o nějaký plagiát – krásně je to slyšet v písních Listí nebo Na pivo. Ve skladbě Kosmodrom slyšíme v delším instrumentálním úvodu složitější struktury a zvraty, zpívaná část pak lehce ironizuje popová klišé, na albu dojde i na parafráze městského folklóru, jako v letité písni Vysočany, popisující drsně syrovou realitu robotování v Kolbence 70. let.

Delší skladba Hlasy na text básně Fandy Pánka se naopak valí v hypnoticky se opakujících fragmentech, umocňujících neveselý text. S náladou muzikanti skvěle pracují i v další delší skladbě Theologická, v níž na příběhu ukřižovaného Krista můžeme číst reflexi doby, skladba totiž pochází z pochartovního roku 1978.

Rössler se nebrání ani intimnějším polohám, písnička Domov by v jiném podání mohla znít trochu jako dojáček, kapele i Rösslerovi se ale daří udržet emoce akorát tak pod pokličkou – a i díky tomu slova „místo, kde tě čekám, když nepřicházíš, domov, to je teplo, světlo a stín“ nezní plytce.

Ostatně, pokud jde o textovou stránku, všem textům můžeme věřit, Rössler se nepouští do prvoplánového mudrování, spíše popisuje, nabízí skici, aniž by tím utrpěl celkový obraz. Jak již bylo řečeno, sólového alba se Josef „Bobeš“ Rössler dočkal až po dlouhých letech, čekání se však vyplatilo.

V noře bydlí zima

Další zajímavou novinkou z nekomerční produkce je album V noře bydlí zima kapely Sibérija – pokud jde z obou názvů chlad, není to náhodou, deska vznikala v Broumově, a z této drsné oblasti pocházejí i muzikanti.

Sibérija / V noře bydlí zima
Zdroj: ČT24

Hudba se vzpírá bližšímu zařazení, delším instrumentálním pasážím dominuje kytara s tenorsaxofonem, vůbec přitom nevadí absence baskytary.

Často slyšíme repetitivní figury, kdy, jako například ve skladbě Hlášení, uvedené hlasem hostujícího Mikoláše Chadimy, slyšíme i dalšího hosta, kytaristu Vladimíra Václavka, známého protagonistu brněnské alternativní scény, přičemž z kontrastu temného syrového podkladu a zvonivé akustické kytary vzniká zvláštní napětí.

Album V noře bydlí zima svým nekompromisním přístupem potvrzuje, jak se nevyplácí podceňovat produkci vznikající stranou hudebních center.

Tajemný zvuk šakuhači

Stranou všeho stojí také album projektu Quarter to Three, vycházející z odkazu skladatele Aloise Háby, průkopníka čtvrttónové hudby. Muzika, již českoamerické trio nahrálo na svůj debut, překračuje hranici mezi vážnou hudbou, improvizací a alternativou, jistě i díky výrazné expresivitě, především v hlase Američanky Annabelle Plumové.

Quarter to Three
Zdroj: ČT24

Neortodoxnost projektu začíná již obsazením: čtvrttónový klavír, hlas a japonská flétna šakuhači. Nečekejme ovšem nějaké akademické experimentování, například ve skladbě High Noon, odkazující na klasický western, slyšíme i harmoniku, a nadhled najdeme také ve skladbě Something Steve Will Come Up With, citující z jazzového standardu.

Vedle netradičně laděného klavíru (původní Hábův nástroj, schraňovaný pražskou HAMU) a hlasu je důležitou součástí celkového zvuku projektu šakuhači Marka Kimeie Matviji, svým tajemně rezonujícím tónem (jako v sólové Kimei) nás zavádí do zcela jiné hudební krajiny. V souladu – a zároveň kontrastu – se svými spoluhráči pak vytváří hudbu možná náročnější, o to však vděčnější. Jen se zaposlouchat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...