Recenze: Až přijde válka. Znepokojivý dokument o hře na vojáky, která přestává být hrou

Vedlejší sekce filmového festivalu Berlinale poslední roky hostí také některé pozoruhodné české a slovenské počiny. Dokument režiséra Jana Geberta Až přijde válka mezi ně patří, letos zahajoval soutěžní výběr Panorama Dokumente. Osm měsíců po festivalové premiéře uvádí snímek i česká kina. Režisér v něm pozorně nahlíží na fenomén dobrovolnických (polo)vojenských uskupení, jež vznikají ve východní Evropě.

Gebert – praxí především novinář, a nikoli vystudovaný filmař – zaznamenával tři roky působení organizace Slovenskí Branci. V jejich aktivitách nachází znaky extremismu, ale zároveň i prvky, které si s politickým radikalismem obvykle neasociujeme.

Zatímco tematicky spřízněný dokument Adély Komrzý Výchova k válce z cyklu Český žurnál zachycoval poměrně nespojité epizody napříč Českou republikou, Gebert se snaží postihnout vývoj extremismu v časové posloupnosti. Snímek se tím liší od kusých reportáží o šířící se nenávisti v Evropě a aspiruje na to být víc než jen součást mediálního šumu.

Výsledkem je při délce střídmých 75 minut sice nikterak detailní, avšak pečlivá studie ve stylu observační dokumentární metody. Gebert do obrazu a událostí nevstupuje. V tichosti pozorovat byl také zřejmě jediný způsob natáčení, s jakým se mohl dostat do blízkosti mikrokosmu, který je jinak k „oficiálním“ médiím velmi nedůvěřivý. Zajisté ale není jeho dokument jen záznamem, už jen pouhé pohyby kamery, nemluvě o výběru materiálu, se neobjedou bez určitého režisérského záměru.

Verbování a tolerance

Slovenské Brance stvořily nejistota a strach – vláda a armáda podle nich nedostatečně řeší geopolitickou situaci. Začátky organizace Gebert ukazuje v ironickém kontextu. Obraz smrtelně vážných a vulgarismy pokřikujících vojáků rozporuje poklidné okolí slovenského maloměsta – a rozmluvy s rodinou v domáckém prostředí zpravují o odlišných povahových stránkách branců. Je také zřejmé, že někteří rekruti ve své činnosti vidí spíše zábavu s trochou vzrušení než službu vlasti.

Dění zachycené v průběhu tří let jistě nabízelo mnoho s extremismem spjatých podtémat, režisér se ale moudře soustředí jen na hrstku z nich. Výrazný je například motiv indoktrinace dětí a mladistvých. Branci se na mládež zaměřují a oslovují ji jako cíl náchylný k snadnému ovlivňování. Mlčení škol a rodičů k situaci, kdy jsou do myslí jejich dětí a svěřenců zasazeny první hesla o národní hrdosti a násilí, vzbuzuje hlavně smutek.

Tolerance k aktivitám Slovenských Branců je znát i z reakcí represivních orgánů a úřadů. Zachycené scény dosvědčují například neschopnost policistů dostatečně zakročit, jejich reakce se omezuje na připomínky, dokonce by se dalo mluvit o částečném posvěcení pochybných aktivit.

Úřady zase bez problémů povolují Slovenským Brancům veřejný pochod. Ruce mají svázané i tím, že členové polovojenské organizace zůstávají svým jednáním v mezích zákona a teprve v soukromí se pouští do činů či prohlášení, které značí neúctu k demokratickým principům. Představená situace je poměrně složitá a vyžaduje jinou pozornost než standardní zákroky vůči agresivním extremistům.

Kde se to v nich bere (?)

Strůjcem této taktiky je nepochybně šéf branců Peter Švrček, v němž Gebert nalezl protagonistu svého dokumentu. Režisér dokáže se Švrčkem navázat vyloženě empatické pouto, jak dokládá třeba scéna maturitní zkoušky v úvodu, postupně ale u svého „hrdiny“ nachází hrubé charakterové rysy, které tvoří základ Slovenských Branců.

Švrčkovo líčení se nicméně liší od zpovědí podivínů, které tvůrci dokumentů často nachází v uskupeních s radikálními sklony. Jeho schopnost poutavě řečnit na veřejnosti a dle potřeby měnit svou image poukazuje na vnímavost a obecnou inteligenci. Až přijde válka není sice psychologická studie, ale jen pár minut strávených s člověkem Švrčkova ražení vybízí k tomu, abychom si pokládali otázky o podstatě extremistických impulsů v jedinci.

Švrčkův vývoj ve vyprávění je zároveň i vývojem jeho organizace, neboť je s ní bytostně svázán. Hry na vojáky na lesní mýtině možná vzbuzují posměch, výjevy z poslední třetiny stopáže natočené v roce 2017 ale již představují relativně semknutou rotu se skoro dvěma sty členy. Samotný protagonista uznává, že svým rozšířením vstupují do evropského kontextu. Do snímku se vkrádají i prezidenti Putin a Trump, nejde však o režisérův komentář, ale o jména obdivně vycházející přímo z úst branců. Při pohledu za hranice hledají a nachází podporu pro svá snažení.

Ponor do tohoto mikrokosmu se ale jeví lehce neúplně beze snahy alespoň nahlédnout do myslí zradikalizovaných vojínů. Zvolená dokumentární metoda to příliš neumožňuje a Gebert se tedy explicitně nevěnuje otázce, proč branci nezpochybňují své konání. Jaké mentální mechanismy stojí za tím, že dokáží velmi kriticky pohlížet na televizní zpravodajství, ale očividné manipulace např. na sociálních sítích snadno ignorují? Na těchto principech přitom fungují mnohé extremistické organizace.

Gebert nicméně pojal společensky rezonující téma se zdrženlivostí, která ho odlišuje od více aktivisticky laděných tvůrců často hledajících k radikálům dějinné paralely. Jeho poctivě neinvazivní přístup nemohl v prostředí velkého festivalu jako Berlinale vzbudit pozdvižení, rozhodně ale ani ostudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 21 mminutami

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
před 23 hhodinami

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025

Potřebujeme inspirativní příběhy, říkají Čermák a Pánek o Neporazitelných

Česká kina od listopadu promítají nový snímek Dana Pánka Neporazitelní. Inspirace k příběhu vzešla z událostí kolem mistrovství světa v parahokeji, které se hrálo v roce 2019 v Ostravě. „Obzvlášť v dnešní době potřebujeme takové inspirativní příběhy,“ zmínil Pánek v rozhovoru pro ČT24. „Vzbudí to emoce, které v nás možná už usínají, a uvědomíme si, že každý člověk může být hrdina,“ souhlasí Hynek Čermák. V hereckém obsazení se objevuje také Ivan Trojan, Lenka Vlasáková nebo Vanda Hybnerová.
3. 12. 2025

Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.
3. 12. 2025

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025
Načítání...