Provokoval jeho Belmondo i politické názory. Tvůrce nové vlny Jean-Luc Godard slaví 90 let

2 minuty
Události v kultuře: Jean-Luc Godard má devadesáté narozeniny
Zdroj: ČT24

Rozhodl se, že začne natáčet jinak a proměnil světovou kinematografii. Spojil populární žánry s vytříbenou intelektuální a formální hrou. Natočil dnes už klasické snímky jako U konce s dechem nebo Bláznivý Petříček, ale i v posledních letech zaujal experimenty, jakými jsou Socialismus nebo Sbohem jazyku. Jean-Luc Godard, patrně nejslavnější autor francouzské nové vlny, ve čtvrtek slaví devadesáté narozeniny.

Godardova neobyčejně rozmanitá filmografie se klene od netradiční gangsterky (U konce s dechem), filmové vize totality (Alphaville) až po maoistickou agitku (Větry z východu) nebo parafrázi křesťanské zvěsti (Zdravím vás, Marie). Ve filmu používá četné citáty a narážky, s chutí spojuje artové i dokumentární postupy.

„Kinematografie, to je pravda 24krát za vteřinu,“ vyznal se jednou režisér francouzsko-švýcarského původu. Podobně jako Francois Truffaut či Louis Malle vzešel i on z okruhu pařížských filmových kritiků, neúnavných návštěvníků kin, takzvaných „pojídačů filmů“. Jako oni začínal hranými skeči a dokumentárními snímky. Právě okruhu těchto režisérů se začalo říkat nová vlna.

U konce s dechem

Toto hnutí proslavily na přelomu padesátých a šedesátých let Truffautův první celovečerní film Nikdo mne nemá rád a právě Godardův debut U konce s dechem. Prostý příběh o krádeži auta, vraždě a útěku představil také vycházející hereckou hvězdu, mladého Jeana-Paula Belmonda.

Film o přitažlivém rebelovi, okouzlujícím a ležérním zločinci na útěku, představoval promyšlenou provokaci mladé generace vůči úzkoprsé společnosti. „Na to, abyste mohli natočit film, potřebujete dívku a revolver,“ popichoval režisér. Už tento snímek přitom ukázal, že film může být současně vtipná gangsterka i promyšlený esej o lidském údělu.

Po studiích etnologie na Sorbonně založil Godard, narozený 3. prosince 1930 v Paříži v prominentní rodině lékaře a dcery bankéře, s přáteli časopis Gazette du cinéma. Když mu rodina odepřela finanční podporu, uchýlil se k bohémskému životu, kdy v případě nutnosti i kradl peníze a jídlo.

Odjel s otcem do Ameriky a po návratu se dal najmout jako dělník na stavbě přehrady ve Švýcarsku. S vydělanými penězi natočil první krátký film o stavbě přehrady Opération béton (1954). Jeho filmy ze šedesátých byly dekonstrukcí filmových stylů a žánrů, příkladem je muzikál (Žena je žena), válečný film (Karabiniéři) a film o filmu (Pohrdání).

Film jako experiment

S herečkou a svou první manželkou, kterou byla Anna Karina, založili v roce 1964 vlastní produkční společnost Anouchka Films. První film Vdaná žena museli přestříhat kvůli cenzuře, které se nelíbila scéna na pláži s herečkou nahoře bez. Jiný film Vojáček byl zase ve Francii zakázán pro své komentáře o Alžírsku. Ideje komunismu a maoismu Godard konfrontoval v jiném filmu Číňanka.

V roce 1965 natočil Godard snímek Bláznivý Petříček, který patří k vrcholům jeho tvorby i světového filmu. Motiv fatálního milostného vztahu je opět vyprávěn dílem jako básnický esej, dílem jako gangsterka. Energický Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něhou, humorem a tragikou. Osudovým protipólem je mu právě nádherná a smrtonosná Anna Karina.

Experimentátorem zůstal Godard také ve svých osobních dějinách kinematografie, které nesou název Příběh(y) filmu (z let 1989 až 1998). Představují pětihodinovou fresku složenou v jeho roztěkaném stylu ze stovek útržků z filmů.

Polemický dokument o Československu s českým názvem Pravda natočil Godard v roce 1969. Vypravil se do Prahy a inkognito, často skrze okýnko automobilu, tam natáčel. Český režisér Jan Němec vzpomínal, jak se s Pavlem Juráčkem dozvěděli, že Godard natáčí v Praze prorežimní film, a rozhodli se, že ho zlikvidují, což se nakonec nestalo. 

„S nejbližším kamarádem, scenáristou Pavlem Juráčkem jsme chtěli Godarda zabít, protože on byl jeden z mála intelektuálů, který schválil invazi. Tři týdny poté přijel do Prahy, točil tady s kamerou a ve Františkánské zahradě zasazoval kytku. Chtěl udělat film o tom, že my Češi jsme darebáci a že jsme si ty tanky zasloužili. S Juráčkem jsme proto vážně uvažovali, že půjdeme do té zahrady, vezmeme kladivo, zabijeme ho a bude konec francouzské nové vlny i Godarda,“ vyprávěl Němec pro Český rozhlas. 

Ke konci své kariéry zůstal francouzský filmař stále stejně hravý, provokativní i zvrácený jako kdykoliv předtím, napsal britský list Guardian v recenzi k jeho snímku Naše hudba z roku 2004. Také tento film je částečně úvaha, částečně básnická meditace.

„Moje představy často předstihují mé dílo. Sníte, a když chcete polapit svou představu, vysmekne se, anebo zůstane na břehu moře jenom beztvárná medúza v síti namísto té barevné a zázračné, pro kterou byste skočili střemhlav do vln,“ říká Godard.

Sbohem jazyku

V roce 2010 přišel do českých kin jeho snímek Socialismus. Více než stominutový opus o nenaplněných ideálech západní společnosti plný kritické sebereflexe, nečekaných spojení, umělecké kreativity a vtipu se odehrává na palubě výletní lodi plující po Středozemním moři.

Ve stejném roce také Godard odmítl převzít v Hollywoodu čestného Oscara. „Nemám víza do Států a ani o ně nechci žádat,“ přiznal v rozhovoru pro New York magazine s tím, že navíc nestojí ani o samotnou cenu, která je podle něj divná.

Dalším velkým dílem je filmový experiment Sbohem jazyku z roku 2014. „Podobně jako v případě kontroverzně přijímaného Socialismu se tu klasik francouzské nové vlny rozhodl pro formát filmové eseje, která ho nesvazuje (téměř) žádnými pravidly a umožňuje volné řetězení asociací, iluzí, deziluzí a nálad, jen symbolicky provázaných střídáním ročních období, bezstarostným pobíháním psa a střídavě svlečenou a oblečenou figurou muže a ženy, kteří si evidentně stále více přestávají rozumět,“ napsal v recenzi pro web ČT24 Michal Šobr.

„Na diváka se tu Godard moc neohlíží a nijak zvlášť mu to neusnadňuje, neboť správně předpokládá, že to stejně nebude divák většinový. Nicméně ten, kdo si čte před spaním Metzův Imaginární signifikant, si tenhle opus velkého Mistra určitě užije,“ doporučuje.

V roce 2018 pak Godard uvedl snímek Kniha obrazů, který opět nezapře vliv kulturních teorií a konceptuálního umění. Koláž mísí zpravodajské titulky, malby, digitálně zkreslené úryvky z klasických hollywoodských filmů i propagandistická videa. Stále zkoumá roli kinematografie.

„Film, to je věčné dětství umění. Televize je jeho předčasná zralost. Ba i skleróza,“ míní dvakrát rozvedený režisér. Jeho druhou ženou byla Anne Wiazemská, od sedmdesátých let je jeho partnerkou Anne-Marie Miéville. Godard žije ve Švýcarsku. Před lety se nechal slyšet, že se již jen málokdy dívá na filmy. V televizi prý raději sleduje fotbal a čte znovu a znovu staré romány od Jacka Londona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jamese Bonda bude úkolovat Amazon, nemusí zůstat jen u filmu

Technologický gigant Amazon převzal tvůrčí kontrolu nad budoucností Jamese Bonda. Společnost Amazon MGM Studios uzavřela dohodu s dlouholetými správci bondovek Barbarou Broccoliovou a Michaelem G. Wilsonem. To vede k dohadům, jak moc se mise filmového agenta 007 promění a jestli se fanoušci konečně dočkají dalšího filmu.
21. 2. 2025

Designér Plecháč stoupá vzhůru a není na to sám

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.
21. 2. 2025

Frontman Placebo nazval italskou premiérku fašistkou. Čeká ho soud

Zpěvák britské rockové skupiny Placebo Brian Molko před dvěma lety označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou za fašistku či nacistku. Za slova pronesená na koncertě v Turíně byl obviněn z urážky a půjde před soud. Není jediným umělcem, který se kvůli údajným pomluvám dostal s předsedkyní italské vlády do křížku.
20. 2. 2025

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
20. 2. 2025

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Objeví se i známé tváře

Jeden z nejoceňovanějších televizních hitů posledních let Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Černá komedie se tentokrát přesunula do Thajska. Než se odhalí oběť tragédie, stráví diváci jeden týden s pestrou paletou postav. Mnohdy bizarní figury z té nejbohatší společenské vrstvy hrají neokoukané i známé tváře – v nové sérii se objeví třeba Jason Isaacs ze série o Harrym Potterovi nebo Walton Goggins známý z filmů Quentina Tarantina. První dvě řady získaly patnáct televizních cen Emmy a dva Zlaté glóby. Už teď je potvrzená i čtvrtá série.
17. 2. 2025
Načítání...