Probuď se, Neo. Matrix slaví čtvrtstoletí od premiéry, studio oznámilo pátý díl

Akční sci-fi Matrix mělo premiéru před 25 lety. O tom, že proměnilo Hollywood, se píše při každém výročí uvedení, nyní se ale stále častěji ozývají hlasy, že se snímek stává méně sci-fi a více technologickou realitou. Naposledy mezi realitou a iluzí hrdinové Neo a Trinity přecházeli před třemi lety v rozpačitě přijímaném filmu Matrix Resurrections. Studio ve středu oznámilo, že vznikne pátý díl.

Rok 1999 byl podle některých filmových historiků jedním z nejsilnějších v moderní kinematografii. Ve dvanácti měsících měly premiéru filmy jako Magnolia, V kůži Johna Malkoviche, Klub rváčů, Kluci nepláčou, Šestý smysl, Muž na Měsíci, Talentovaný pan Ripley nebo Eyes Wide Shut. A také Matrix.

List The Guardian popsal tuto dobu jako „kreativní renesanci“ – studia, která byla nově zaplavena penězi z prodeje DVD, začala mohutně investovat do nové generace režisérů s představou, že diváci si jejich filmy koupí dvakrát, nejprve v kině a pak na domácím nosiči. Až do konce první dekády nového milénia, kdy se pozornost začala přesouvat směrem k superhrdinský snímkům, studia „riskovala“ s ambiciózními autory.

Studio Warner Bros. tak v podobném duchu uvěřilo i vizi režisérek Lilly a Lany Wachowských (tehdy ještě bratrů), které za sebou měly jen jeden nízkorozpočtový film, od Hollywoodu ale přesto dostaly 63 milionů dolarů na projekt jménem Matrix, dystopický sci-fi thriller o tom, že realita je jen iluze, v němž se na dobu jeho vzniku odvážně experimentuje s vyprávěním. Ač měla v témže roce premiéru i první epizoda Star Wars, diváky nejvíce uhranul právě tento film.

Uhnout před kulkou

Jeho hrdina Neo v podání Keanu Reevese si myslí, že žije v realitě, jenže je pod jménem Thomas Anderson uvězněný v simulaci roku 1999. Skutečný rok je 2199, jak mu vysvětlí muž jménem Morpheus. Na začátku 21. století se lidstvo střetlo ve válce s umělou inteligencí, již se snažilo zastavit, dokud tato entita nevytvořila pro lidi simulaci, která vypadá jako náš svět. Lidské schránky stroje pohání a Neo jako vyvolený má skrytě zotročené lidstvo osvobodit.

Jakkoliv už dnes filozofování postav i návodné repliky vzbuzují u některých diváků úsměv, v době premiéry svět zachvátila horečka, kdy snímek kromě svých mnoha napodobitelů ovlivnil i svět módy či reklamy. Jako akční podívaná do velkorozpočtové západní produkce importoval východní bojová umění, která propojil i s přelomovými triky, skrytými zejména v termínu „bullet time“.

Neo ve filmu totiž uhýbá před deštěm kulek, což se točilo před zeleným plátnem za použití celkem 120 kamer, aby se akce „zmrazila“ a mohlo se kolem ní rotovat. Pro diváka, zvyklého na tradiční zpomalené záběry, to byl velký rozdíl. Tato technika zpomalování akce se pak dočkala bezpočtu nápodob i parodií, třeba i ve zmíněných superhrdinských filmech jako X-Men.

Matrix ale podle komentátorů zůstává aktuální díky naší úzkosti z umělé inteligence. Podnikatel a popularizátor nových technologií Rizwan Virk v aktuálním sloupku pro CNN tvrdí, že otázky simulace reality berou technologové, vědci a filozofové seriózněji díky „ohromujícímu“ vývoji v oblastech počítačové grafiky, virtuální a rozšířené reality i umělé inteligence.

„Čím víc se naše technologie blíží k tomu, aby byla schopna vytvořit plně interaktivní simulaci jako je Matrix, tím je pravděpodobnější, že někdo takový svět již postavil a my se prostě nacházíme uvnitř jejich videoherního světa. A stejně jako Neo bychom nebyli schopni rozeznat rozdíl mezi simulovaným a fyzickým prostředím,“ říká.

Virk také prohlašuje, že film stále rezonuje s dnešní mladší generací, z níž mnozí vyrostli na hrách jako Fortnite a Roblox. „Většina také nyní denně používá nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT, a nemá z toho žádné výčitky,“ prohlašuje podnikatel. AI se ve filmech stává často hrozbou, kdy nad ní v dystopických scénářích lidstvo ztrácí kontrolu, naposledy například v pokračování akční série Mission: Impossible.

Červenou nebo modrou?

Neo se ve filmu „probudí“ tím, že si od Morphea vezme červenou pilulku. Kdyby naopak spolkl modrou, zůstal by v simulaci. I tento obraz se stal symbolem, který dalece přesáhl film samotný a rezonoval například v alternativních internetových komunitách. Podle nich představoval určité procitnutí, vymanění se z mainstreamu, odhalení konspirací a „lží“ systému. Realita je tak podle těchto tezí pouze mocenská a zotročující fikce i v jiném smyslu, než v tom zmíněném podnikatelem Virkem.

Štáb a herci jako Reeves, Carrie-Anne Mossová nebo Laurence Fishburne prý také před natáčením v australském Sydney četli knihu francouzského filozofa Jeana Baudrillarda Simulakra, a simulace z roku 1981, která zkoumá vztah mezi realitou a symboly, řeší, jak kultura a média konstruují porozumění světu. „Je to svět, kterým ti zalepili oči, abys neviděl pravdu,“ popisuje pak ve filmu Morpheus samotný Matrix.

Snímek se ale nestal populárním jen díky svůdné myšlence, že „svět, jak ho známe, je lež“. Někteří diváci si ho interpretovali i jako poselství o tom, že realita je naopak proměnlivá. I v souvislosti s trans identitou režisérek někteří snímek čtou jako transgender alegorii. Neo podle nich žije dva životy, dokud nenajde pravdu mimo pevnou identitu vynucenou stroji, které pohánějí simulaci.

Bude se pokračovat

Matrix získal v roce 1999 čtyři Oscary v technických kategoriích, v následujících letech pak přišla dvě dražší, velkolepější, ale už ne tak pozitivně přijímaná pokračování. Naposledy se diváci do světa Matrixu podívali před třemi lety ve filmu Matrix Resurrections. Neo je zde herní vývojář, který polyká modré pilulky jako antidepresiva a stojí za předchozími díly Matrixu, které ale v jeho světě nejsou filmy, ale veleúspěšné videohry.

Hrdina ve filmu řešil, zda má právo „probudit“ Trinity, která v Matrixu žije zdánlivě spokojený rodinný život. Šlo o kasovní propadák, studio Warner Bros. se však nyní rozhodlo, že se do světa Matrixu přesto vrátí i popáté.

Podle listu Variety narozdíl od čtvrtého dílu nenatočí Matrix 5 režisérka Lana Wachowská, ale Drew Goddard, scenárista filmů Marťan, Světová válka Z nebo Monstrum. „Není přehnané říct, že Matrix změnil kinematografii i můj život,“ řekl v prohlášení citovaném zmíněným listem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
před 11 hhodinami

V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

V pondělí, v den svých 94. narozenin, zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPolák, Dvorská a Sandeva zkouší na StarDance

Hvězdy už zase tančí, zatím ale bez publika. Soutěžní páry letošního ročníku StarDance začaly s tréninky. Vynaložené úsilí zúročí od října, kdy na ČT1 odstartuje čtrnáctá řada. Kamery České televize nahlédly na zkoušky hudebníka Tomáše Poláka a Adriany Maškové, kaskadérky Hanky Dvorské a Michala Kurtiše a Sary Prachař Sandevy s Danielem Makovcem.
před 14 hhodinami

Náš další bláznivý nápad, říkají Waltari o death metalu s orchestrem

Na letošním festivalu Brutal Assault v Jaroměři zahráli také finští Waltari. Místním publikum si mohlo poslechnout jejich speciální koncertní program k desce Yeah! Yeah! Die! Die! Death Metal Symphony in Deep C, který Waltari připravili v doprovodu symfonického orchestru.
před 15 hhodinami

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
9. 8. 2026

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
9. 8. 2026

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.