Probuď se, Neo. Matrix slaví čtvrtstoletí od premiéry, studio oznámilo pátý díl

Akční sci-fi Matrix mělo premiéru před 25 lety. O tom, že proměnilo Hollywood, se píše při každém výročí uvedení, nyní se ale stále častěji ozývají hlasy, že se snímek stává méně sci-fi a více technologickou realitou. Naposledy mezi realitou a iluzí hrdinové Neo a Trinity přecházeli před třemi lety v rozpačitě přijímaném filmu Matrix Resurrections. Studio ve středu oznámilo, že vznikne pátý díl.

Rok 1999 byl podle některých filmových historiků jedním z nejsilnějších v moderní kinematografii. Ve dvanácti měsících měly premiéru filmy jako Magnolia, V kůži Johna Malkoviche, Klub rváčů, Kluci nepláčou, Šestý smysl, Muž na Měsíci, Talentovaný pan Ripley nebo Eyes Wide Shut. A také Matrix.

List The Guardian popsal tuto dobu jako „kreativní renesanci“ – studia, která byla nově zaplavena penězi z prodeje DVD, začala mohutně investovat do nové generace režisérů s představou, že diváci si jejich filmy koupí dvakrát, nejprve v kině a pak na domácím nosiči. Až do konce první dekády nového milénia, kdy se pozornost začala přesouvat směrem k superhrdinský snímkům, studia „riskovala“ s ambiciózními autory.

Studio Warner Bros. tak v podobném duchu uvěřilo i vizi režisérek Lilly a Lany Wachowských (tehdy ještě bratrů), které za sebou měly jen jeden nízkorozpočtový film, od Hollywoodu ale přesto dostaly 63 milionů dolarů na projekt jménem Matrix, dystopický sci-fi thriller o tom, že realita je jen iluze, v němž se na dobu jeho vzniku odvážně experimentuje s vyprávěním. Ač měla v témže roce premiéru i první epizoda Star Wars, diváky nejvíce uhranul právě tento film.

Uhnout před kulkou

Jeho hrdina Neo v podání Keanu Reevese si myslí, že žije v realitě, jenže je pod jménem Thomas Anderson uvězněný v simulaci roku 1999. Skutečný rok je 2199, jak mu vysvětlí muž jménem Morpheus. Na začátku 21. století se lidstvo střetlo ve válce s umělou inteligencí, již se snažilo zastavit, dokud tato entita nevytvořila pro lidi simulaci, která vypadá jako náš svět. Lidské schránky stroje pohání a Neo jako vyvolený má skrytě zotročené lidstvo osvobodit.

Jakkoliv už dnes filozofování postav i návodné repliky vzbuzují u některých diváků úsměv, v době premiéry svět zachvátila horečka, kdy snímek kromě svých mnoha napodobitelů ovlivnil i svět módy či reklamy. Jako akční podívaná do velkorozpočtové západní produkce importoval východní bojová umění, která propojil i s přelomovými triky, skrytými zejména v termínu „bullet time“.

Neo ve filmu totiž uhýbá před deštěm kulek, což se točilo před zeleným plátnem za použití celkem 120 kamer, aby se akce „zmrazila“ a mohlo se kolem ní rotovat. Pro diváka, zvyklého na tradiční zpomalené záběry, to byl velký rozdíl. Tato technika zpomalování akce se pak dočkala bezpočtu nápodob i parodií, třeba i ve zmíněných superhrdinských filmech jako X-Men.

Matrix ale podle komentátorů zůstává aktuální díky naší úzkosti z umělé inteligence. Podnikatel a popularizátor nových technologií Rizwan Virk v aktuálním sloupku pro CNN tvrdí, že otázky simulace reality berou technologové, vědci a filozofové seriózněji díky „ohromujícímu“ vývoji v oblastech počítačové grafiky, virtuální a rozšířené reality i umělé inteligence.

„Čím víc se naše technologie blíží k tomu, aby byla schopna vytvořit plně interaktivní simulaci jako je Matrix, tím je pravděpodobnější, že někdo takový svět již postavil a my se prostě nacházíme uvnitř jejich videoherního světa. A stejně jako Neo bychom nebyli schopni rozeznat rozdíl mezi simulovaným a fyzickým prostředím,“ říká.

Virk také prohlašuje, že film stále rezonuje s dnešní mladší generací, z níž mnozí vyrostli na hrách jako Fortnite a Roblox. „Většina také nyní denně používá nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT, a nemá z toho žádné výčitky,“ prohlašuje podnikatel. AI se ve filmech stává často hrozbou, kdy nad ní v dystopických scénářích lidstvo ztrácí kontrolu, naposledy například v pokračování akční série Mission: Impossible.

Červenou nebo modrou?

Neo se ve filmu „probudí“ tím, že si od Morphea vezme červenou pilulku. Kdyby naopak spolkl modrou, zůstal by v simulaci. I tento obraz se stal symbolem, který dalece přesáhl film samotný a rezonoval například v alternativních internetových komunitách. Podle nich představoval určité procitnutí, vymanění se z mainstreamu, odhalení konspirací a „lží“ systému. Realita je tak podle těchto tezí pouze mocenská a zotročující fikce i v jiném smyslu, než v tom zmíněném podnikatelem Virkem.

Štáb a herci jako Reeves, Carrie-Anne Mossová nebo Laurence Fishburne prý také před natáčením v australském Sydney četli knihu francouzského filozofa Jeana Baudrillarda Simulakra, a simulace z roku 1981, která zkoumá vztah mezi realitou a symboly, řeší, jak kultura a média konstruují porozumění světu. „Je to svět, kterým ti zalepili oči, abys neviděl pravdu,“ popisuje pak ve filmu Morpheus samotný Matrix.

Snímek se ale nestal populárním jen díky svůdné myšlence, že „svět, jak ho známe, je lež“. Někteří diváci si ho interpretovali i jako poselství o tom, že realita je naopak proměnlivá. I v souvislosti s trans identitou režisérek někteří snímek čtou jako transgender alegorii. Neo podle nich žije dva životy, dokud nenajde pravdu mimo pevnou identitu vynucenou stroji, které pohánějí simulaci.

Bude se pokračovat

Matrix získal v roce 1999 čtyři Oscary v technických kategoriích, v následujících letech pak přišla dvě dražší, velkolepější, ale už ne tak pozitivně přijímaná pokračování. Naposledy se diváci do světa Matrixu podívali před třemi lety ve filmu Matrix Resurrections. Neo je zde herní vývojář, který polyká modré pilulky jako antidepresiva a stojí za předchozími díly Matrixu, které ale v jeho světě nejsou filmy, ale veleúspěšné videohry.

Hrdina ve filmu řešil, zda má právo „probudit“ Trinity, která v Matrixu žije zdánlivě spokojený rodinný život. Šlo o kasovní propadák, studio Warner Bros. se však nyní rozhodlo, že se do světa Matrixu přesto vrátí i popáté.

Podle listu Variety narozdíl od čtvrtého dílu nenatočí Matrix 5 režisérka Lana Wachowská, ale Drew Goddard, scenárista filmů Marťan, Světová válka Z nebo Monstrum. „Není přehnané říct, že Matrix změnil kinematografii i můj život,“ řekl v prohlášení citovaném zmíněným listem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 4 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 6 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 23 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...