Probuď se, Neo. Matrix slaví čtvrtstoletí od premiéry, studio oznámilo pátý díl

Akční sci-fi Matrix mělo premiéru před 25 lety. O tom, že proměnilo Hollywood, se píše při každém výročí uvedení, nyní se ale stále častěji ozývají hlasy, že se snímek stává méně sci-fi a více technologickou realitou. Naposledy mezi realitou a iluzí hrdinové Neo a Trinity přecházeli před třemi lety v rozpačitě přijímaném filmu Matrix Resurrections. Studio ve středu oznámilo, že vznikne pátý díl.

Rok 1999 byl podle některých filmových historiků jedním z nejsilnějších v moderní kinematografii. Ve dvanácti měsících měly premiéru filmy jako Magnolia, V kůži Johna Malkoviche, Klub rváčů, Kluci nepláčou, Šestý smysl, Muž na Měsíci, Talentovaný pan Ripley nebo Eyes Wide Shut. A také Matrix.

List The Guardian popsal tuto dobu jako „kreativní renesanci“ – studia, která byla nově zaplavena penězi z prodeje DVD, začala mohutně investovat do nové generace režisérů s představou, že diváci si jejich filmy koupí dvakrát, nejprve v kině a pak na domácím nosiči. Až do konce první dekády nového milénia, kdy se pozornost začala přesouvat směrem k superhrdinský snímkům, studia „riskovala“ s ambiciózními autory.

Studio Warner Bros. tak v podobném duchu uvěřilo i vizi režisérek Lilly a Lany Wachowských (tehdy ještě bratrů), které za sebou měly jen jeden nízkorozpočtový film, od Hollywoodu ale přesto dostaly 63 milionů dolarů na projekt jménem Matrix, dystopický sci-fi thriller o tom, že realita je jen iluze, v němž se na dobu jeho vzniku odvážně experimentuje s vyprávěním. Ač měla v témže roce premiéru i první epizoda Star Wars, diváky nejvíce uhranul právě tento film.

Uhnout před kulkou

Jeho hrdina Neo v podání Keanu Reevese si myslí, že žije v realitě, jenže je pod jménem Thomas Anderson uvězněný v simulaci roku 1999. Skutečný rok je 2199, jak mu vysvětlí muž jménem Morpheus. Na začátku 21. století se lidstvo střetlo ve válce s umělou inteligencí, již se snažilo zastavit, dokud tato entita nevytvořila pro lidi simulaci, která vypadá jako náš svět. Lidské schránky stroje pohání a Neo jako vyvolený má skrytě zotročené lidstvo osvobodit.

Jakkoliv už dnes filozofování postav i návodné repliky vzbuzují u některých diváků úsměv, v době premiéry svět zachvátila horečka, kdy snímek kromě svých mnoha napodobitelů ovlivnil i svět módy či reklamy. Jako akční podívaná do velkorozpočtové západní produkce importoval východní bojová umění, která propojil i s přelomovými triky, skrytými zejména v termínu „bullet time“.

Neo ve filmu totiž uhýbá před deštěm kulek, což se točilo před zeleným plátnem za použití celkem 120 kamer, aby se akce „zmrazila“ a mohlo se kolem ní rotovat. Pro diváka, zvyklého na tradiční zpomalené záběry, to byl velký rozdíl. Tato technika zpomalování akce se pak dočkala bezpočtu nápodob i parodií, třeba i ve zmíněných superhrdinských filmech jako X-Men.

Matrix ale podle komentátorů zůstává aktuální díky naší úzkosti z umělé inteligence. Podnikatel a popularizátor nových technologií Rizwan Virk v aktuálním sloupku pro CNN tvrdí, že otázky simulace reality berou technologové, vědci a filozofové seriózněji díky „ohromujícímu“ vývoji v oblastech počítačové grafiky, virtuální a rozšířené reality i umělé inteligence.

„Čím víc se naše technologie blíží k tomu, aby byla schopna vytvořit plně interaktivní simulaci jako je Matrix, tím je pravděpodobnější, že někdo takový svět již postavil a my se prostě nacházíme uvnitř jejich videoherního světa. A stejně jako Neo bychom nebyli schopni rozeznat rozdíl mezi simulovaným a fyzickým prostředím,“ říká.

Virk také prohlašuje, že film stále rezonuje s dnešní mladší generací, z níž mnozí vyrostli na hrách jako Fortnite a Roblox. „Většina také nyní denně používá nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT, a nemá z toho žádné výčitky,“ prohlašuje podnikatel. AI se ve filmech stává často hrozbou, kdy nad ní v dystopických scénářích lidstvo ztrácí kontrolu, naposledy například v pokračování akční série Mission: Impossible.

Červenou nebo modrou?

Neo se ve filmu „probudí“ tím, že si od Morphea vezme červenou pilulku. Kdyby naopak spolkl modrou, zůstal by v simulaci. I tento obraz se stal symbolem, který dalece přesáhl film samotný a rezonoval například v alternativních internetových komunitách. Podle nich představoval určité procitnutí, vymanění se z mainstreamu, odhalení konspirací a „lží“ systému. Realita je tak podle těchto tezí pouze mocenská a zotročující fikce i v jiném smyslu, než v tom zmíněném podnikatelem Virkem.

Štáb a herci jako Reeves, Carrie-Anne Mossová nebo Laurence Fishburne prý také před natáčením v australském Sydney četli knihu francouzského filozofa Jeana Baudrillarda Simulakra, a simulace z roku 1981, která zkoumá vztah mezi realitou a symboly, řeší, jak kultura a média konstruují porozumění světu. „Je to svět, kterým ti zalepili oči, abys neviděl pravdu,“ popisuje pak ve filmu Morpheus samotný Matrix.

Snímek se ale nestal populárním jen díky svůdné myšlence, že „svět, jak ho známe, je lež“. Někteří diváci si ho interpretovali i jako poselství o tom, že realita je naopak proměnlivá. I v souvislosti s trans identitou režisérek někteří snímek čtou jako transgender alegorii. Neo podle nich žije dva životy, dokud nenajde pravdu mimo pevnou identitu vynucenou stroji, které pohánějí simulaci.

Bude se pokračovat

Matrix získal v roce 1999 čtyři Oscary v technických kategoriích, v následujících letech pak přišla dvě dražší, velkolepější, ale už ne tak pozitivně přijímaná pokračování. Naposledy se diváci do světa Matrixu podívali před třemi lety ve filmu Matrix Resurrections. Neo je zde herní vývojář, který polyká modré pilulky jako antidepresiva a stojí za předchozími díly Matrixu, které ale v jeho světě nejsou filmy, ale veleúspěšné videohry.

Hrdina ve filmu řešil, zda má právo „probudit“ Trinity, která v Matrixu žije zdánlivě spokojený rodinný život. Šlo o kasovní propadák, studio Warner Bros. se však nyní rozhodlo, že se do světa Matrixu přesto vrátí i popáté.

Podle listu Variety narozdíl od čtvrtého dílu nenatočí Matrix 5 režisérka Lana Wachowská, ale Drew Goddard, scenárista filmů Marťan, Světová válka Z nebo Monstrum. „Není přehnané říct, že Matrix změnil kinematografii i můj život,“ řekl v prohlášení citovaném zmíněným listem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 6 mminutami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 2 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled