Probuď se, Neo. Matrix slaví čtvrtstoletí od premiéry, studio oznámilo pátý díl

Akční sci-fi Matrix mělo premiéru před 25 lety. O tom, že proměnilo Hollywood, se píše při každém výročí uvedení, nyní se ale stále častěji ozývají hlasy, že se snímek stává méně sci-fi a více technologickou realitou. Naposledy mezi realitou a iluzí hrdinové Neo a Trinity přecházeli před třemi lety v rozpačitě přijímaném filmu Matrix Resurrections. Studio ve středu oznámilo, že vznikne pátý díl.

Rok 1999 byl podle některých filmových historiků jedním z nejsilnějších v moderní kinematografii. Ve dvanácti měsících měly premiéru filmy jako Magnolia, V kůži Johna Malkoviche, Klub rváčů, Kluci nepláčou, Šestý smysl, Muž na Měsíci, Talentovaný pan Ripley nebo Eyes Wide Shut. A také Matrix.

List The Guardian popsal tuto dobu jako „kreativní renesanci“ – studia, která byla nově zaplavena penězi z prodeje DVD, začala mohutně investovat do nové generace režisérů s představou, že diváci si jejich filmy koupí dvakrát, nejprve v kině a pak na domácím nosiči. Až do konce první dekády nového milénia, kdy se pozornost začala přesouvat směrem k superhrdinský snímkům, studia „riskovala“ s ambiciózními autory.

Studio Warner Bros. tak v podobném duchu uvěřilo i vizi režisérek Lilly a Lany Wachowských (tehdy ještě bratrů), které za sebou měly jen jeden nízkorozpočtový film, od Hollywoodu ale přesto dostaly 63 milionů dolarů na projekt jménem Matrix, dystopický sci-fi thriller o tom, že realita je jen iluze, v němž se na dobu jeho vzniku odvážně experimentuje s vyprávěním. Ač měla v témže roce premiéru i první epizoda Star Wars, diváky nejvíce uhranul právě tento film.

Uhnout před kulkou

Jeho hrdina Neo v podání Keanu Reevese si myslí, že žije v realitě, jenže je pod jménem Thomas Anderson uvězněný v simulaci roku 1999. Skutečný rok je 2199, jak mu vysvětlí muž jménem Morpheus. Na začátku 21. století se lidstvo střetlo ve válce s umělou inteligencí, již se snažilo zastavit, dokud tato entita nevytvořila pro lidi simulaci, která vypadá jako náš svět. Lidské schránky stroje pohání a Neo jako vyvolený má skrytě zotročené lidstvo osvobodit.

Jakkoliv už dnes filozofování postav i návodné repliky vzbuzují u některých diváků úsměv, v době premiéry svět zachvátila horečka, kdy snímek kromě svých mnoha napodobitelů ovlivnil i svět módy či reklamy. Jako akční podívaná do velkorozpočtové západní produkce importoval východní bojová umění, která propojil i s přelomovými triky, skrytými zejména v termínu „bullet time“.

Neo ve filmu totiž uhýbá před deštěm kulek, což se točilo před zeleným plátnem za použití celkem 120 kamer, aby se akce „zmrazila“ a mohlo se kolem ní rotovat. Pro diváka, zvyklého na tradiční zpomalené záběry, to byl velký rozdíl. Tato technika zpomalování akce se pak dočkala bezpočtu nápodob i parodií, třeba i ve zmíněných superhrdinských filmech jako X-Men.

Matrix ale podle komentátorů zůstává aktuální díky naší úzkosti z umělé inteligence. Podnikatel a popularizátor nových technologií Rizwan Virk v aktuálním sloupku pro CNN tvrdí, že otázky simulace reality berou technologové, vědci a filozofové seriózněji díky „ohromujícímu“ vývoji v oblastech počítačové grafiky, virtuální a rozšířené reality i umělé inteligence.

„Čím víc se naše technologie blíží k tomu, aby byla schopna vytvořit plně interaktivní simulaci jako je Matrix, tím je pravděpodobnější, že někdo takový svět již postavil a my se prostě nacházíme uvnitř jejich videoherního světa. A stejně jako Neo bychom nebyli schopni rozeznat rozdíl mezi simulovaným a fyzickým prostředím,“ říká.

Virk také prohlašuje, že film stále rezonuje s dnešní mladší generací, z níž mnozí vyrostli na hrách jako Fortnite a Roblox. „Většina také nyní denně používá nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT, a nemá z toho žádné výčitky,“ prohlašuje podnikatel. AI se ve filmech stává často hrozbou, kdy nad ní v dystopických scénářích lidstvo ztrácí kontrolu, naposledy například v pokračování akční série Mission: Impossible.

Červenou nebo modrou?

Neo se ve filmu „probudí“ tím, že si od Morphea vezme červenou pilulku. Kdyby naopak spolkl modrou, zůstal by v simulaci. I tento obraz se stal symbolem, který dalece přesáhl film samotný a rezonoval například v alternativních internetových komunitách. Podle nich představoval určité procitnutí, vymanění se z mainstreamu, odhalení konspirací a „lží“ systému. Realita je tak podle těchto tezí pouze mocenská a zotročující fikce i v jiném smyslu, než v tom zmíněném podnikatelem Virkem.

Štáb a herci jako Reeves, Carrie-Anne Mossová nebo Laurence Fishburne prý také před natáčením v australském Sydney četli knihu francouzského filozofa Jeana Baudrillarda Simulakra, a simulace z roku 1981, která zkoumá vztah mezi realitou a symboly, řeší, jak kultura a média konstruují porozumění světu. „Je to svět, kterým ti zalepili oči, abys neviděl pravdu,“ popisuje pak ve filmu Morpheus samotný Matrix.

Snímek se ale nestal populárním jen díky svůdné myšlence, že „svět, jak ho známe, je lež“. Někteří diváci si ho interpretovali i jako poselství o tom, že realita je naopak proměnlivá. I v souvislosti s trans identitou režisérek někteří snímek čtou jako transgender alegorii. Neo podle nich žije dva životy, dokud nenajde pravdu mimo pevnou identitu vynucenou stroji, které pohánějí simulaci.

Bude se pokračovat

Matrix získal v roce 1999 čtyři Oscary v technických kategoriích, v následujících letech pak přišla dvě dražší, velkolepější, ale už ne tak pozitivně přijímaná pokračování. Naposledy se diváci do světa Matrixu podívali před třemi lety ve filmu Matrix Resurrections. Neo je zde herní vývojář, který polyká modré pilulky jako antidepresiva a stojí za předchozími díly Matrixu, které ale v jeho světě nejsou filmy, ale veleúspěšné videohry.

Hrdina ve filmu řešil, zda má právo „probudit“ Trinity, která v Matrixu žije zdánlivě spokojený rodinný život. Šlo o kasovní propadák, studio Warner Bros. se však nyní rozhodlo, že se do světa Matrixu přesto vrátí i popáté.

Podle listu Variety narozdíl od čtvrtého dílu nenatočí Matrix 5 režisérka Lana Wachowská, ale Drew Goddard, scenárista filmů Marťan, Světová válka Z nebo Monstrum. „Není přehnané říct, že Matrix změnil kinematografii i můj život,“ řekl v prohlášení citovaném zmíněným listem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
26. 9. 2026‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.