Probuď se, Neo. Matrix slaví čtvrtstoletí od premiéry, studio oznámilo pátý díl

Akční sci-fi Matrix mělo premiéru před 25 lety. O tom, že proměnilo Hollywood, se píše při každém výročí uvedení, nyní se ale stále častěji ozývají hlasy, že se snímek stává méně sci-fi a více technologickou realitou. Naposledy mezi realitou a iluzí hrdinové Neo a Trinity přecházeli před třemi lety v rozpačitě přijímaném filmu Matrix Resurrections. Studio ve středu oznámilo, že vznikne pátý díl.

Rok 1999 byl podle některých filmových historiků jedním z nejsilnějších v moderní kinematografii. Ve dvanácti měsících měly premiéru filmy jako Magnolia, V kůži Johna Malkoviche, Klub rváčů, Kluci nepláčou, Šestý smysl, Muž na Měsíci, Talentovaný pan Ripley nebo Eyes Wide Shut. A také Matrix.

List The Guardian popsal tuto dobu jako „kreativní renesanci“ – studia, která byla nově zaplavena penězi z prodeje DVD, začala mohutně investovat do nové generace režisérů s představou, že diváci si jejich filmy koupí dvakrát, nejprve v kině a pak na domácím nosiči. Až do konce první dekády nového milénia, kdy se pozornost začala přesouvat směrem k superhrdinský snímkům, studia „riskovala“ s ambiciózními autory.

Studio Warner Bros. tak v podobném duchu uvěřilo i vizi režisérek Lilly a Lany Wachowských (tehdy ještě bratrů), které za sebou měly jen jeden nízkorozpočtový film, od Hollywoodu ale přesto dostaly 63 milionů dolarů na projekt jménem Matrix, dystopický sci-fi thriller o tom, že realita je jen iluze, v němž se na dobu jeho vzniku odvážně experimentuje s vyprávěním. Ač měla v témže roce premiéru i první epizoda Star Wars, diváky nejvíce uhranul právě tento film.

Uhnout před kulkou

Jeho hrdina Neo v podání Keanu Reevese si myslí, že žije v realitě, jenže je pod jménem Thomas Anderson uvězněný v simulaci roku 1999. Skutečný rok je 2199, jak mu vysvětlí muž jménem Morpheus. Na začátku 21. století se lidstvo střetlo ve válce s umělou inteligencí, již se snažilo zastavit, dokud tato entita nevytvořila pro lidi simulaci, která vypadá jako náš svět. Lidské schránky stroje pohání a Neo jako vyvolený má skrytě zotročené lidstvo osvobodit.

Jakkoliv už dnes filozofování postav i návodné repliky vzbuzují u některých diváků úsměv, v době premiéry svět zachvátila horečka, kdy snímek kromě svých mnoha napodobitelů ovlivnil i svět módy či reklamy. Jako akční podívaná do velkorozpočtové západní produkce importoval východní bojová umění, která propojil i s přelomovými triky, skrytými zejména v termínu „bullet time“.

Neo ve filmu totiž uhýbá před deštěm kulek, což se točilo před zeleným plátnem za použití celkem 120 kamer, aby se akce „zmrazila“ a mohlo se kolem ní rotovat. Pro diváka, zvyklého na tradiční zpomalené záběry, to byl velký rozdíl. Tato technika zpomalování akce se pak dočkala bezpočtu nápodob i parodií, třeba i ve zmíněných superhrdinských filmech jako X-Men.

Matrix ale podle komentátorů zůstává aktuální díky naší úzkosti z umělé inteligence. Podnikatel a popularizátor nových technologií Rizwan Virk v aktuálním sloupku pro CNN tvrdí, že otázky simulace reality berou technologové, vědci a filozofové seriózněji díky „ohromujícímu“ vývoji v oblastech počítačové grafiky, virtuální a rozšířené reality i umělé inteligence.

„Čím víc se naše technologie blíží k tomu, aby byla schopna vytvořit plně interaktivní simulaci jako je Matrix, tím je pravděpodobnější, že někdo takový svět již postavil a my se prostě nacházíme uvnitř jejich videoherního světa. A stejně jako Neo bychom nebyli schopni rozeznat rozdíl mezi simulovaným a fyzickým prostředím,“ říká.

Virk také prohlašuje, že film stále rezonuje s dnešní mladší generací, z níž mnozí vyrostli na hrách jako Fortnite a Roblox. „Většina také nyní denně používá nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT, a nemá z toho žádné výčitky,“ prohlašuje podnikatel. AI se ve filmech stává často hrozbou, kdy nad ní v dystopických scénářích lidstvo ztrácí kontrolu, naposledy například v pokračování akční série Mission: Impossible.

Červenou nebo modrou?

Neo se ve filmu „probudí“ tím, že si od Morphea vezme červenou pilulku. Kdyby naopak spolkl modrou, zůstal by v simulaci. I tento obraz se stal symbolem, který dalece přesáhl film samotný a rezonoval například v alternativních internetových komunitách. Podle nich představoval určité procitnutí, vymanění se z mainstreamu, odhalení konspirací a „lží“ systému. Realita je tak podle těchto tezí pouze mocenská a zotročující fikce i v jiném smyslu, než v tom zmíněném podnikatelem Virkem.

Štáb a herci jako Reeves, Carrie-Anne Mossová nebo Laurence Fishburne prý také před natáčením v australském Sydney četli knihu francouzského filozofa Jeana Baudrillarda Simulakra, a simulace z roku 1981, která zkoumá vztah mezi realitou a symboly, řeší, jak kultura a média konstruují porozumění světu. „Je to svět, kterým ti zalepili oči, abys neviděl pravdu,“ popisuje pak ve filmu Morpheus samotný Matrix.

Snímek se ale nestal populárním jen díky svůdné myšlence, že „svět, jak ho známe, je lež“. Někteří diváci si ho interpretovali i jako poselství o tom, že realita je naopak proměnlivá. I v souvislosti s trans identitou režisérek někteří snímek čtou jako transgender alegorii. Neo podle nich žije dva životy, dokud nenajde pravdu mimo pevnou identitu vynucenou stroji, které pohánějí simulaci.

Bude se pokračovat

Matrix získal v roce 1999 čtyři Oscary v technických kategoriích, v následujících letech pak přišla dvě dražší, velkolepější, ale už ne tak pozitivně přijímaná pokračování. Naposledy se diváci do světa Matrixu podívali před třemi lety ve filmu Matrix Resurrections. Neo je zde herní vývojář, který polyká modré pilulky jako antidepresiva a stojí za předchozími díly Matrixu, které ale v jeho světě nejsou filmy, ale veleúspěšné videohry.

Hrdina ve filmu řešil, zda má právo „probudit“ Trinity, která v Matrixu žije zdánlivě spokojený rodinný život. Šlo o kasovní propadák, studio Warner Bros. se však nyní rozhodlo, že se do světa Matrixu přesto vrátí i popáté.

Podle listu Variety narozdíl od čtvrtého dílu nenatočí Matrix 5 režisérka Lana Wachowská, ale Drew Goddard, scenárista filmů Marťan, Světová válka Z nebo Monstrum. „Není přehnané říct, že Matrix změnil kinematografii i můj život,“ řekl v prohlášení citovaném zmíněným listem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 15 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 17 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...