Přežila Terezín, Osvětim a Mauthausen. Svůj příběh vypráví Svobodná, volná

4 minuty
Hana Sternlichtová přežila holocaust, nyní vypráví svůj příběh
Zdroj: ČT24

Za druhé světové války prošla tábory Terezín, Osvětim a Mauthausen. O svém životním osudu napsala Hana Sternlichtová knihu pro izraelský památník obětí a hrdinů holocaustu Jad vašem. Její vzpomínky teď vycházejí i v rozšířené české verzi pod názvem Svobodná, volná.

Hana Sternlichtová se narodila v roce 1930 v Holicích nedaleko Pardubic v židovské rodině Neumannových. Její dětství násilně přetrhla mnichovská dohoda a okupace. „Když Němci roku 1939 obsadili Československo, všichni jsme rozuměli, co se bude dít. Každý den přinesl nějaký nový protižidovský zákon. To bylo: Židům a psům vstup zakázán, všechna veřejná místa, kavárny, plovárny. Nesmělo se do kina ani do divadla,“ vypráví. 

Dvanáctiletá v Terezíně

Sama vzpomíná na to, jak ji bolestně ranilo, když nesměla vstoupit do kina, kde chtěla vidět tehdy snímek od Walta Disneyho. Situace se ale měla ještě drasticky zhoršit. Jako dvanáctiletá nastoupila s rodiči v prosinci 1942 do transportu, který je s dalšími Židy odvezl přes Pardubice do Terezína.

„Bylo to hrozné, opouštět dům, kde jsem žila v jistotě. Bylo to smutné, šestého prosince, na svatého Mikuláše. Byl mráz, plno sněhu. Táta táhnul na sáňkách zavazadla a já jsem se koukala do oken, jak tam visely ty punčochy plné dobrot. A tak jsme se dostali na nádraží a jeli do Pardubic. Tam jsme byli v nějaké škole asi tři dny. A pak se jelo do Terezína.“

V židovském ghettu rodina zůstala skoro dva roky. „Potom začaly chodit transporty. Kam, nikdo nevěděl. Nejprve to byly transporty mužů. Každý transport asi 1500 lidí. A můj otec byl v tom posledním mužském transportu. To bylo hrozné loučení,“ vypráví Hana Sternlichtová.

Jedna doprava, jedna doleva

„Týden po tom jsme byly v transportu s maminkou. Já jsem ji vlastně utěšovala, že určitě se s tátou někde potkáme, určitě jedeme někam, kde budeme pracovat. Já nevím, jestli jsem tomu věřila. Jestli ona tomu věřila, nemám tušení. Ale tak to nebylo.“

Z vlaku vystoupily v Osvětimi. Jako první je čekala selekce hned na nádražní rampě. „Ještě z dálky jsem viděla, že jedna paní jde doprava, jedna doleva. Nevěděla jsem, o co jde. Tak jsem si vymyslela, že pustím tu jednu paní vedle maminky a že mi to tak vyjde. Samozřejmě, že to nevyšlo tak, jak jsem si představovala. A víc jsem maminku neviděla.“

Oba rodiče v osvětimském táboře zahynuli. Jejich dcera nakonec přežila nejen Osvětim, ale také vyčerpávající transport smrti do Mauthausenu. Zde ji na prahu smrti vysvobodila americká armáda.

„Jak jsem si celou dobu představovala, jak budu šťastná, jak budu slavit ty americké vojáky, opravdu to tak nevyšlo. Byla jsem v takovém stavu, že jsem se ani nemohla těšit. Nemohla jsem stát na nohách.“

Vzpomínat a vyprávět

Po válce se vrátila do Holic, kde ji však mnoho štěstí nečekalo. „Vylezla jsem z vlaku a nic se neděje. Holice byly, jako by nebyla válka. A já jsem si myslela: Nikdo mě tu nepoznává, já nepoznávám nikoho,“ vypráví.

V Československu zůstala pouze čtyři roky. Po válce se zasnoubila s přeživším holocaust Hanušem Sternlichtem a spolu emigrovali do státu Izrael, kde s rodinou dodnes žije.

Ten holocaust, co byl, co já jsem prožila, se může vrátit. A ne zrovna v Německu. To může být kdekoliv. A to bych nerada ještě jednou prožívala.
Hana Sternlichtová

Aby přispěla k tomu, že se hrůzy holocaustu už nikdy nevrátí, začala o tom, co prožila, vyprávět na školách. O svém životním osudu zároveň napsala vzpomínkovou knihu pro izraelský památník Jad vašem.

Autobiografie nazvaná Svobodná, volná nyní vychází v doplněné verzi také česky. Obsahuje též zachovaný unikátní deník jejího otce, který nabízí svědectví o životě židovské komunity v meziválečném období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 14 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 14 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...