Praha bude mít muzeum připomínající klíčové události 20. století, které souvisely s totalitními režimy v Československu. Vznik Muzea paměti 20. století schválilo ve čtvrtek městské zastupitelstvo i přesto, že zatím není jasné, kde bude sídlit. Část zastupitelů i radních by jej chtěla umístit do prostor pod bývalou Stalinovou sochou. V koalici na tom však není shoda a sedmá městská část, na jejímž území „Stalin“ je, tam muzeum nechce.
Praha bude mít muzeum totalit. Pod Stalinem asi nebude, městská část ho tam nechce
Muzeum paměti 20. století by mělo připomenout oběti a důsledky totalitních režimů i jejich odpůrce. Novou generaci má přimět k pochopení, jak totalitární vládnutí funguje a co k vede k nástupu takových režimů.
„Všichni zastupitelé vnímají potřebu, aby tady vznikla instituce, která bude připomínat totalitní režimy uplynulého století. Odcházejí pamětníci a je velmi důležité zachovat paměť, co totalita znamenala, co k ní vedlo, a připomínat si to, protože kdo zapomíná na svou historii, je odsouzen ji opakovat,“ řekla radní Hana Kordová Marvanová (za STAN/Spojené síly). Podle ní je „i dluh státu, že takové muzeum nemáme“.
Na tom, že by takové muzeum v Praze mělo být, panovala v pražském zastupitelstvu, které muselo potvrdit postoj městské rady, jednomyslná shoda. Ta se ale hned rozplynula, když přišlo na otázku, kde by měla taková instituce sídlit.
Část politiků by chtěla muzeum nastěhovat do podstavce bývalého Stalinova pomníku na Letnou. „Vzhledem k tomu, o jakém ústavu se bavíme, tak je místo velmi důležité. Mělo by mít symboliku, aby mladá generace věděla, co jí chceme říct a přenést,“ argumentovala zastupitelka Alexandra Udženija (ODS).
Podobný postoj má i Hana Kordová Marvanová. „Jsou historici i architekti, kteří to prosazují. Prostory pod Stalinem mají atmosféru místa spojeného s pomníkem diktátora,“ poznamenala.
Jenomže v městské koalici nemá taková myšlenka úplnou podporu. Podle lídra koaliční Prahy sobě a starosty Prahy 7 Jana Čižinského není letenský park uzpůsoben na provoz muzea totalit na „Stalinu“. „Jsme opravdu rádi, že muzeum vznikne. Ale Letná je vyloučená. Chceme, aby do muzea chodilo co nejvíc lidí, aby se tam dostali senioři, lidé s handicapem. Tam je potřeba jezdit auty a to by zničilo Letenské sady, jak je známe,“ prohlásil Čižinský.
Například historik architektury Zdeněk Lukeš se ale domnívá, že je Letná na návštěvníky muzea připravena. „Přece tam vzniklo obrovské podzemní parkoviště, stavělo se asi deset let a je tam místo pro několik set aut – přímo na letenské pláni,“ upozornil v Událostech, komentářích.
Místostarostka Prahy 7 a městská zastupitelka Lenka Burgerová (Praha sobě) se ale navíc obává, že by byly úpravy finančně i časově náročné a na území je stavební uzávěra.
„Územní studie by trvala dva roky, jak dlouho sanace, to je otázka. Muselo by se to překolaudovat a uvést do souladu se současnými normami,“ uvedla. Radní Jan Chabr (TOP 09/Spojené síly) upřesnil, že by úpravy zabraly až osm let. „Jakákoliv rychlá sanace není možná,“ řekl.
Podle lídra Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila (TOP 09) tolik času na úpravy není vzhledem k tomu, že koalice chce, aby muzeum vzniklo do konce volebního období, tedy během příštích tří let.
Taková ambice je ale podle architekta Lukeše sotva reálná. Upozornil, že byl nedávno o muzeu totalit kulatý stůl v Senátu. „Tam se ozvaly hlasy, že pokud se ta věc myslí vážně, tak se musí také pořádně připravit. To možná není otázka tří let, ale delšího období,“ řekl v Událostech, komentářích. A protože se konstrukce pod bývalým Stalinovým pomníkem stejně musí opravit, je ideální příležitost vytvořit v ní prostory pro muzeum. „Jinak se to opraví, a pak se to zase zavře,“ varoval.
Město proto uvažuje o jiných místech. Jedním z nich je vila v Dělostřelecké ulici, kde bylo shromažďovací místo gestapa a sídlila tam sovětská kontrarozvědka Směrš. Vila však patří státu, což je zásadní překážka. „Chceme, aby to byl objekt ve vlastnictví Prahy, o tom Praha může rozhodovat, nechceme teď rozhodovat, které místo to bude,“ uvedla Kordová Marvanová.