Písničkář Karel Vepřek s empatií vnímá verše Ortena či Reynka i potrubí

Písničkář Karel Vepřek se dočkal výsady, jíž se nemůže chlubit každý – soubor osmi CD, shromážděných ve dvou krabicích jako První & Druhý box, nabízí dosud nevydané nahrávky z let 1987 až 2010. Zároveň rozšiřuje pohled na celou písničkářskou scénu.

Vepřekova retrospektiva přibližuje tvůrce, kteří nepatří mezi ty nejznámější, to znamená trio Jaroslav Hutka – Vladimír Merta – Vlastimil Třešňák a také Karel Kryl. Zároveň je Karel Vepřek (*1961) příslušníkem mladší, druhé generace písničkářů, která nejenže stavěla na tvorbě svých předchůdců, ale také se u nich učila. Ovšem formovala se za jiných podmínek. 

Zatímco se první, „zakladatelská“ generace začala hlásit o slovo koncem šedesátých let, tedy v uvolněnější atmosféře, a pak prošla šokem nejen srpna 1968, ale i nastupující normalizace a musela se nějak – přinejmenším pokusit – vyrovnat s postupným utahováním šroubů, Vepřekova generace do toho všeho marastu již spadla rovnýma nohama. A to vše se na tvorbě těchto umělců podepsalo, je v ní cítit méně iluzí i větší kritičnost.

Sám i s občasnou kapelou

Jak První, tak Druhý box nahrávek Karla Vepřeka zabírají téměř čtvrt století, a vzhledem k tomu, že první album, Nebe dokořán, vydal Vepřek až v roce 2001, převažuje v nich období, jež nebylo pokryté oficiálně vydanými deskami (ještě před debutem si totiž sám vydal tři dema).

Více než stopadesát nevydaných písní, demosnímků, koncertních záznamů i rozhlasových nahrávek ukazuje Vepřeka jakožto výrazně reflektivního autora textů a také nápaditého instrumentalistu, který vedle své kytary – údajně patřívala kdysi Karlu Hašlerovi – stejně zdatně zvládá i foukací harmoniku, harmonium či „zednické piano“, tedy helikonku.

A nebojí se přizvat si i další muzikanty, ať již elektrifikované, či ne, a hrát i se svými příležitostnými skupinami, předlistopadovou kapelou Chudák paní Popelková či novější Lyrikou Putykou. Toto občasné kapelové hraní má společné i s Mertou a hlavně Třešňákem – písně přitom získávají jiný, neortodoxnější rozměr. A v případě živé nedatované nahrávky Pod drnem se skupinou Lyrika Putyka mohou upomínat až na nejlepší časy českého undergroundu.

Vnímá svět kolem sebe i poezii

Vepřek coby textař zpívá o světě kolem sebe, o všedních záležitostech, jako o táhnoucím se pokládání potrubí (Před naším domem), o předlistopadovém marasmu (Už rozemílaj maso, drtěj kosti a nemůže to dobře dopadnout / Blues toho, co je v nemilosti, zní mučírnou všech společenskejch pout…), neveselém údělu starých lidí či bezdomovců. Zpívá ale také o síle víry, vždy decentně, s plnou pokorou, neostentativně.

Vepřek dokáže se značnou empatií a citlivostí uchopovat verše jiných básníků, Bohuslavu Reynkovi dokonce věnoval celé album Blázen jsem ve své vsi (2018). Na všech discích v Druhém boxu lze najít interpretace básní nejen Reynkových, ale i Karla Hlaváčka, Konstantina Biebla, Jiřího Wolkera, Jiřího Ortena, Jana Zábrany, Osipa Mandelštama, K. H. Máchy, Svatopluka Karáska a Pavla Kolmačky, tomuto současnému básníkovi (*1962) je zde ostatně věnován celý jeden disk.

Díky péči editora Karla Šírka se mezi nahrávkami obou boxů neobjevila ani jedna, již by posluchači znali z regulérních alb, což umožní tvorbu písničkáře Karla Vepřeka ještě lépe poznat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 5 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 7 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 10 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 17 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled