Písničkář Karel Vepřek s empatií vnímá verše Ortena či Reynka i potrubí

Písničkář Karel Vepřek se dočkal výsady, jíž se nemůže chlubit každý – soubor osmi CD, shromážděných ve dvou krabicích jako První & Druhý box, nabízí dosud nevydané nahrávky z let 1987 až 2010. Zároveň rozšiřuje pohled na celou písničkářskou scénu.

Vepřekova retrospektiva přibližuje tvůrce, kteří nepatří mezi ty nejznámější, to znamená trio Jaroslav Hutka – Vladimír Merta – Vlastimil Třešňák a také Karel Kryl. Zároveň je Karel Vepřek (*1961) příslušníkem mladší, druhé generace písničkářů, která nejenže stavěla na tvorbě svých předchůdců, ale také se u nich učila. Ovšem formovala se za jiných podmínek. 

Zatímco se první, „zakladatelská“ generace začala hlásit o slovo koncem šedesátých let, tedy v uvolněnější atmosféře, a pak prošla šokem nejen srpna 1968, ale i nastupující normalizace a musela se nějak – přinejmenším pokusit – vyrovnat s postupným utahováním šroubů, Vepřekova generace do toho všeho marastu již spadla rovnýma nohama. A to vše se na tvorbě těchto umělců podepsalo, je v ní cítit méně iluzí i větší kritičnost.

Sám i s občasnou kapelou

Jak První, tak Druhý box nahrávek Karla Vepřeka zabírají téměř čtvrt století, a vzhledem k tomu, že první album, Nebe dokořán, vydal Vepřek až v roce 2001, převažuje v nich období, jež nebylo pokryté oficiálně vydanými deskami (ještě před debutem si totiž sám vydal tři dema).

Více než stopadesát nevydaných písní, demosnímků, koncertních záznamů i rozhlasových nahrávek ukazuje Vepřeka jakožto výrazně reflektivního autora textů a také nápaditého instrumentalistu, který vedle své kytary – údajně patřívala kdysi Karlu Hašlerovi – stejně zdatně zvládá i foukací harmoniku, harmonium či „zednické piano“, tedy helikonku.

A nebojí se přizvat si i další muzikanty, ať již elektrifikované, či ne, a hrát i se svými příležitostnými skupinami, předlistopadovou kapelou Chudák paní Popelková či novější Lyrikou Putykou. Toto občasné kapelové hraní má společné i s Mertou a hlavně Třešňákem – písně přitom získávají jiný, neortodoxnější rozměr. A v případě živé nedatované nahrávky Pod drnem se skupinou Lyrika Putyka mohou upomínat až na nejlepší časy českého undergroundu.

Vnímá svět kolem sebe i poezii

Vepřek coby textař zpívá o světě kolem sebe, o všedních záležitostech, jako o táhnoucím se pokládání potrubí (Před naším domem), o předlistopadovém marasmu (Už rozemílaj maso, drtěj kosti a nemůže to dobře dopadnout / Blues toho, co je v nemilosti, zní mučírnou všech společenskejch pout…), neveselém údělu starých lidí či bezdomovců. Zpívá ale také o síle víry, vždy decentně, s plnou pokorou, neostentativně.

Vepřek dokáže se značnou empatií a citlivostí uchopovat verše jiných básníků, Bohuslavu Reynkovi dokonce věnoval celé album Blázen jsem ve své vsi (2018). Na všech discích v Druhém boxu lze najít interpretace básní nejen Reynkových, ale i Karla Hlaváčka, Konstantina Biebla, Jiřího Wolkera, Jiřího Ortena, Jana Zábrany, Osipa Mandelštama, K. H. Máchy, Svatopluka Karáska a Pavla Kolmačky, tomuto současnému básníkovi (*1962) je zde ostatně věnován celý jeden disk.

Díky péči editora Karla Šírka se mezi nahrávkami obou boxů neobjevila ani jedna, již by posluchači znali z regulérních alb, což umožní tvorbu písničkáře Karla Vepřeka ještě lépe poznat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 2 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 4 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 8 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...