Ostrava - V ostravském Domě umění jsou ode dneška k vidění kresby a grafiky Valentina Držkovice, jež vytvořil během svého pobytu v Paříži. Jeho díla vznikala především ve třicátých letech dvacátého století. Tematicky byla Držkovicova pařížská tvorba širokospektrální – jeho olejomalby a kresby zachycují ruch města, ale i jeho odvrácenou tvář, obyvatele v podobě svérázných postav tuláků, žebráků a alkoholiků. Umělec dokázal zcela specifickým způsobem vystihnout atmosféru světa ztroskotanců.
Rodák z Velké Polomi, Valentin Držkovic, nejprve studoval na přání rodičů teologii, jeho potřeba malovat však byla natolik silná, že se nakonec rozhodl pro studia umění ve Vídni, v Karlsruhe a v Berlíně. Nakonec však podlehl volání Mekky umění – Paříže. Byl kumšt tady kumšt dělat – tak popisoval svůj pobyt v Paříži sám Valentin Držkovic. Se svou ženou Anuškou bydleli v Rue des Lyonnaise v malé světnici. Když chtěl Držkovic malovat, musel si odstranit skládací stůl a sklidit prádlo ze šňůry. I přes nelehké podmínky se ale Valentin Držkovic v Paříži našel.
„Rozhodl se, že musí ustálit nějak tu svoji tvorbu, najít sám sebe. V Paříži našel podněty, aby se stal definitivně realistou a specializoval se na sociální motivy, sociální sféru,“ komentuje Držkovicovo dílo Gabriela Pelikánová, kurátorka výstavy. Podle vzpomínek svých přátel měl rodák z Velké Polomi na Montmartru svou stoličku a zachycoval tam odvrácenou tvář Paříže. Držkovic přitom dokázal nezaměnitelným způsobem zobrazit nejenom obyvatele města.
Jeho postoj k dané problematice osciloval na hraně soucitu a karikatury. Odlišným výtvarným přístupem zachytil zvířata v pařížské zoologické zahradě. Stal se ostražitým pozorovatelem, jehož detailní záznamy ze života lvů a tygrů patří ke zcela unikátním projevům Držkovicovy výtvarné tvorby. „Dokázal neuvěřitelně přesným způsobem vyjádřit anatomii zvířat a jejich autentický pohyb, takže maloval přímo v zoologické zahradě v Paříži, specializoval se hlavně na šelmy, které mu byly hodně blízké,“ doplňuje Pelikánová.
Jeho asi nejdůležitějším dílem byl cyklus Haldy, který byl inspirován Ostravou a Ostravskem. „To je opět sociální tematika, ale tentokrát z hornického prostředí. Byl to pro ně neuvěřitelný popud, protože absolutně neměli anung, že něco takového existuje, že máme nějaké haldaře, kteří žijí tímto způsobem,“ vyzdvihuje kurátorka.
O životě a díle Valentina Držkovice se můžete dozvědět více na přednášce, která se v Domě umění uskuteční 15. března. Výstava potrvá do 27. března.
