Paralelní světy přimějí lidi dívat se na věci jinak, říká Talbot. Naposledy jimi provede Luther Arkwright

Nahrávám video
Česky vyšla Legenda o Lutheru Arkwrightovi
Zdroj: ČT24

Česky vyšla Legenda o Lutheru Arkwrightovi, třetí a závěrečný díl komiksu, který je považován za vůbec první britský grafický román. Kreslíř a scenárista Bryan Talbot začal příběh vydávat už před pětačtyřiceti lety. I tentokrát nabízí apokalyptické sci-fi dobrodružství s politickými a filozofickými přesahy.

Dobrodružství Luthera Arkwrighta začalo vycházet na konci sedmdesátých let. Poprvé ho Bryan Talbot nakreslil v době, kdy byl komiks považovaný za zábavu pro děti. I on tak napomohl tomu, aby byla tato umělecká forma společností vnímána vážněji. „Tehdy všechno ovládaly superhrdinské komiksy. Nikdo neměl sex, a když někoho střelili, neviděli jste žádnou krev,“ připomíná.

Pokračování s názvem Srdce Impéria dokončil roce 2001, závěrečnou Legendu o Lutheru Arkwrightovi odvyprávěl čtenářům loni. K těm českým se tak novinka dostává rok po anglickém originále. Časově se děj odehrává půlstoletí po předchozím příběhu.

Luther Arkwright vypadá ale stále jako mladík, byť se šedinami. „Chtěl jsem, aby vypadal andělsky. Proto má také bílé vlasy rozdělené uprostřed, což symbolizuje rovnováhu,“ vysvětlil Talbot.

Reakce na stav světa

Prostřednictvím hrdiny se autor zamýšlí nad budoucností člověka. Příběh série je postavený na konceptu mnohovesmíru. Arkwright může cestovat mezi paralelními světy, ve kterých se historie ubírala odlišnými cestami.

„Je to dobrý způsob, jak lidi přimět podívat se na věci jinak,“ míní Talbot. Například na jeho domovskou Británii. V prvním díle vykreslením puritánské diktatury reagoval na vzestup krajní pravice. Pokračování na přelomu milénia se zase věnovalo tématům imperiální politiky a rasismu.

Při závěrečné snaze zachránit lidstvo je Arkwright svým protivníkem pronásledován napříč mnoha utopickými a dystopickými realitami. I třetí kniha je reakcí na stav světa, ačkoliv některé spojitosti plánované nebyly.

„Část příběhu se odehrává ve světě, kde nákaza vyhladila většinu lidstva. Celou jsem ji ale nakreslil ještě před začátkem pandemie covidu. V příběhu to mělo být jakési varování před biologickou válkou. A druhá část mého nového příběhu se odehrává v podstatě v takovém ‚pobrexitovém‘ světě budoucnosti, kde šlo všechno úplně špatným směrem,“ upřesnil Talbot.

Třetí díl má být závěrem série. Jednasedmdesátiletý umělec se v budoucnu plánuje věnovat spíše méně rozsáhlým komiksům. Je pravděpodobné, že se v překladu opět dostanou i k českým čtenářům, za nimiž Bryan Talbot přijel už několikrát. V Praze prý zažil svou vůbec nejdelší frontu na podpisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...