Paralelní světy přimějí lidi dívat se na věci jinak, říká Talbot. Naposledy jimi provede Luther Arkwright

Nahrávám video

Česky vyšla Legenda o Lutheru Arkwrightovi, třetí a závěrečný díl komiksu, který je považován za vůbec první britský grafický román. Kreslíř a scenárista Bryan Talbot začal příběh vydávat už před pětačtyřiceti lety. I tentokrát nabízí apokalyptické sci-fi dobrodružství s politickými a filozofickými přesahy.

Dobrodružství Luthera Arkwrighta začalo vycházet na konci sedmdesátých let. Poprvé ho Bryan Talbot nakreslil v době, kdy byl komiks považovaný za zábavu pro děti. I on tak napomohl tomu, aby byla tato umělecká forma společností vnímána vážněji. „Tehdy všechno ovládaly superhrdinské komiksy. Nikdo neměl sex, a když někoho střelili, neviděli jste žádnou krev,“ připomíná.

Pokračování s názvem Srdce Impéria dokončil roce 2001, závěrečnou Legendu o Lutheru Arkwrightovi odvyprávěl čtenářům loni. K těm českým se tak novinka dostává rok po anglickém originále. Časově se děj odehrává půlstoletí po předchozím příběhu.

Luther Arkwright vypadá ale stále jako mladík, byť se šedinami. „Chtěl jsem, aby vypadal andělsky. Proto má také bílé vlasy rozdělené uprostřed, což symbolizuje rovnováhu,“ vysvětlil Talbot.

Reakce na stav světa

Prostřednictvím hrdiny se autor zamýšlí nad budoucností člověka. Příběh série je postavený na konceptu mnohovesmíru. Arkwright může cestovat mezi paralelními světy, ve kterých se historie ubírala odlišnými cestami.

„Je to dobrý způsob, jak lidi přimět podívat se na věci jinak,“ míní Talbot. Například na jeho domovskou Británii. V prvním díle vykreslením puritánské diktatury reagoval na vzestup krajní pravice. Pokračování na přelomu milénia se zase věnovalo tématům imperiální politiky a rasismu.

Při závěrečné snaze zachránit lidstvo je Arkwright svým protivníkem pronásledován napříč mnoha utopickými a dystopickými realitami. I třetí kniha je reakcí na stav světa, ačkoliv některé spojitosti plánované nebyly.

„Část příběhu se odehrává ve světě, kde nákaza vyhladila většinu lidstva. Celou jsem ji ale nakreslil ještě před začátkem pandemie covidu. V příběhu to mělo být jakési varování před biologickou válkou. A druhá část mého nového příběhu se odehrává v podstatě v takovém ‚pobrexitovém‘ světě budoucnosti, kde šlo všechno úplně špatným směrem,“ upřesnil Talbot.

Třetí díl má být závěrem série. Jednasedmdesátiletý umělec se v budoucnu plánuje věnovat spíše méně rozsáhlým komiksům. Je pravděpodobné, že se v překladu opět dostanou i k českým čtenářům, za nimiž Bryan Talbot přijel už několikrát. V Praze prý zažil svou vůbec nejdelší frontu na podpisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 15 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...