Paralelní světy přimějí lidi dívat se na věci jinak, říká Talbot. Naposledy jimi provede Luther Arkwright

3 minuty
Česky vyšla Legenda o Lutheru Arkwrightovi
Zdroj: ČT24

Česky vyšla Legenda o Lutheru Arkwrightovi, třetí a závěrečný díl komiksu, který je považován za vůbec první britský grafický román. Kreslíř a scenárista Bryan Talbot začal příběh vydávat už před pětačtyřiceti lety. I tentokrát nabízí apokalyptické sci-fi dobrodružství s politickými a filozofickými přesahy.

Dobrodružství Luthera Arkwrighta začalo vycházet na konci sedmdesátých let. Poprvé ho Bryan Talbot nakreslil v době, kdy byl komiks považovaný za zábavu pro děti. I on tak napomohl tomu, aby byla tato umělecká forma společností vnímána vážněji. „Tehdy všechno ovládaly superhrdinské komiksy. Nikdo neměl sex, a když někoho střelili, neviděli jste žádnou krev,“ připomíná.

Pokračování s názvem Srdce Impéria dokončil roce 2001, závěrečnou Legendu o Lutheru Arkwrightovi odvyprávěl čtenářům loni. K těm českým se tak novinka dostává rok po anglickém originále. Časově se děj odehrává půlstoletí po předchozím příběhu.

Luther Arkwright vypadá ale stále jako mladík, byť se šedinami. „Chtěl jsem, aby vypadal andělsky. Proto má také bílé vlasy rozdělené uprostřed, což symbolizuje rovnováhu,“ vysvětlil Talbot.

Reakce na stav světa

Prostřednictvím hrdiny se autor zamýšlí nad budoucností člověka. Příběh série je postavený na konceptu mnohovesmíru. Arkwright může cestovat mezi paralelními světy, ve kterých se historie ubírala odlišnými cestami.

„Je to dobrý způsob, jak lidi přimět podívat se na věci jinak,“ míní Talbot. Například na jeho domovskou Británii. V prvním díle vykreslením puritánské diktatury reagoval na vzestup krajní pravice. Pokračování na přelomu milénia se zase věnovalo tématům imperiální politiky a rasismu.

Při závěrečné snaze zachránit lidstvo je Arkwright svým protivníkem pronásledován napříč mnoha utopickými a dystopickými realitami. I třetí kniha je reakcí na stav světa, ačkoliv některé spojitosti plánované nebyly.

„Část příběhu se odehrává ve světě, kde nákaza vyhladila většinu lidstva. Celou jsem ji ale nakreslil ještě před začátkem pandemie covidu. V příběhu to mělo být jakési varování před biologickou válkou. A druhá část mého nového příběhu se odehrává v podstatě v takovém ‚pobrexitovém‘ světě budoucnosti, kde šlo všechno úplně špatným směrem,“ upřesnil Talbot.

Třetí díl má být závěrem série. Jednasedmdesátiletý umělec se v budoucnu plánuje věnovat spíše méně rozsáhlým komiksům. Je pravděpodobné, že se v překladu opět dostanou i k českým čtenářům, za nimiž Bryan Talbot přijel už několikrát. V Praze prý zažil svou vůbec nejdelší frontu na podpisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...