V depozitáři koncentračního tábora Sachsenhausen je uloženo zhruba tisíc uměleckých děl, která namalovali tamní vězni. Jsou tak obrazovým svědectvím tragických událostí. Kresby osmi sachsenhausenských malířů, včetně tří Čechoslováků, vystavuje do konce července Památník Terezín.
Na výstavu byly vybrány například kresby přátel Vladimíra Matějky a Karla Zahrádky. Oba byli zatčeni 17. listopadu 1939 a spolu s tisícovkou dalších studentů deportováni do Sachsenhausenu.
„Matějka si v táboře vedl deník. Bylo v něm všechno. Nejen teror, ale také květiny. Byla to pro něj možnost, jak být ve svých myšlenkách svobodný,“ podotýká kurátor Jürgen Kaumkötter. O zkušenostech z koncentračního tábora nechtěl Matějka po válce mluvit. Na nátlak okolí namaloval pouze devět obrázků, které jsou uloženy v Památníku Sachsenhausen a nyní k vidění v Terezíně. „Chtěl zapomenout. Chtěl mít vlastní život. Nechtěl být celý život vězněm z tábora,“ domnívá se kurátor.
Malování pravdy i lži
Stal se učitelem. Stejně jako jeho přítel Karel Zahrádka. Ten při svém propuštění dokázal z tábora propašovat důležitá svědectví – své kresby. „Jsou to pro nás skutečně jedinečná díla. Díky nim si dokážeme představit, co vězni prožívali,“ upozorňuje Kaumkötter.
Leo Haas byl malířem už před transportem do Terezína v září 1942. V ghettu se dál věnoval malbě, vedl například kurzy kreslení pro tamní děti. Jeho talentu si povšimli i příslušníci SS, kteří ho donutili lživě vykreslit život v Terezíně. „Byl to strašný nápad. Chtěli tím ukázat, že v Terezíně je všechno v pořádku. Je to podvod. Falešné zprávy pro Červený kříž,“ upřesňuje kurátor. Po osvobození se Haas k malbám z Terezína vrátil, tentokrát v nich ale ukázal, co se v táboře skutečně dělo.
