Praha/Ostrava – Sběratelská, architektonická a šumná je Ostrava v kaVárně Ostrava, na přehlídce ostravského výtvarného umění a architektury napříč historií i současností. Kavárna s prvorepublikovou atmosférou není jen součástí názvu, ale také součástí expozice ve Výstavní síni Mánes. Tři tváře moravskoslezské metropole se hlavnímu městu představují v rámci projektu Ostrava v Praze, který je jednou z mnoha akcí na podporu projektu Evropské hlavní město kultury 2015, kterým by se Ostrava ráda stala.
Výstavu připravila, ve spolupráci s dalšími institucemi, Galerie výtvarného umění v Ostravě. Ve Výstavní síni Mánes provází návštěvníka Ostravou napříč staletími. Prochází od modelu Dolní oblasti Vítkovic, zastupující industriální architekturu, přes soukromé kolekce děl z poválečného období, 70. a. 80. léta, přes současnost až po budoucnost. Pro tu má kandidaturu na Evropské hlavní město kultury význam už dnes.
„Snaha dosáhnout na tento titul je velmi přínosná, aktivovala celou řadu umělců i projektů. Ostrava se může stát významným centrem a zajímavou kulturní destinací na pomezí Slovenska, České republiky a Polska tak, jak vlastně vždycky historicky byla,“ domnívá se ředitel Galerie výtvarných umění Jiří Jůza.
Ostrava sběratelská mapuje fenomén sběratelství od zrodu budoucí Galerie výtvarného umění, kolem níž působila řada významných osobností (Jurečka, Šebela, Jerie, Federer). Sběratelské osobnosti první republiky jsou reprezentovány díly české moderny s mezinárodním přesahem (např. díly O. Kokoschky, který město v roce 1937 navštívil). Navazují hodnotné kolekce soukromých sběratelů ze 70. a 80. let (Načeradský, Šimotová, Kmentová, Janoušková, Kolíbal, Vožniak, Jankovič, Kapec, Veselý, Boštík, Kotík).
Ostrava architektonická chce přestavit architektonicky kvalitní stavby vzniklé za první republiky i technickou a průmyslovou architekturu. Seznamuje návštěvníky s širší oblastí Horního Slezska, které vytvářelo neobyčejně zajímavé teritorium s mísícími se vlivy německé, polské a české provenience (Deininger, Mendelsohn, Gočár, Fuchs), i se současnými architektonickými projekty, které zásadním způsobem změní ráz města (projekt Dolní oblasti Vítkovic).
Ostrava šumná poukazuje na to, že podobně jako je dnes populární návštěva Stodolní ulice, byl kdysi ve městě vyhlášený kavárenský život. „Už ve 30. letech měla Ostrava celou řadu kaváren, bohužel v druhé polovině 20. let jich řada zanikla. K největšímu úbytku ale došlo v 90. letech s komercionalizací kavárenských prostor. Historie byla oživena opět na konci 20. století a na začátku jednadvacátého a Ostrava dnes zase tepe kavárenským životem,“ říká o historii šumné Ostravy ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Cílem třetí části je vytvořit atmosféru pohody, která provázela období první republiky, místa kontrastů tvrdé obživy a noblesní atmosféry, v níž se často vedly hovory o umění. Na přípravě projektu se podílel i Radovan Lipus, režisér úspěšného cyklu České televize Šumná města.
Výstava kaVárna Ostrava není jediným aktuálním projektem v rámci festivalu Ostrava v Praze. Už v pondělí 19. července se koná na náplavce pod Rašínovým nábřežím vernisáž výstavy Ostravský polibek, která je zaměřena na nejmladší generaci současných umělců spojených s Fakultou umění Ostravské univerzity v Ostravě.
