Už za několik dní do kin vstoupí jeden z nejočekávanějších a také nejrůžovějších snímků letošního roku – Barbie. Ikonická hračka se tak poprvé představí v hraném filmu, který cílí i na dospělé publikum. Tvůrci prý chtějí balancovat mezi oslavou a kritikou fenoménu spojeného s plastovou panenkou.
Barbie a Ken si v dokonalém růžovém světě žijí své dokonalé životy spolu s dalšími svými variantami. Dokud se jedna z nich nezačne vymykat a nevydá se do skutečného světa. Barbie v podání Margot Robbieové a Ken hraný Ryanem Goslingem jsou hlavní hrdinové očekávaného snímku režisérky Grety Gerwigové, známé díky snímkům Lady Bird a Malé ženy.
„Není to stejné jako točit o superhrdinovi, který už má svůj příběh. Cítili jsme se, že adaptujeme panenku. Ikonu dvacátého století,“ sdělila listu The Guardian Gerwigová, jíž k projektu přizvala produkční společnost Robbieové a studio Warner Bros. Režisérka napsala scénář spolu se svým partnerem, režisérem Noahem Baumbachem – nakonec prý plastovou neživou panenku použili k tomu, aby vyprávěli o tom, co znamená být člověkem.
Autorku Barbie Ruth Handlerovou k nápadu přivedla její dcera Barbara, podle které také panenka získala jméno. Místo dětských panenek si Barbara hrála s papírovými hračkami připomínající dospělé ženy. První Barbie se pak světu představila v roce 1959 a okamžitě se stala hitem. Hned za první rok po uvedení na trh se jí prodaly stovky tisíc kusů a dnes už existuje nespočet panenek, které značku napodobují. Ani ona však nebyla bez inspirace.
Předobrazem Barbie byla Lilli, hlavní hrdinka komiksů v německém bulvárním deníku Bild. „Dalo by se říct, že Bild-Lilli je německá babička americké Barbie. Ona je vlastně odraz naší současnosti, hlavně v módě,“ myslí si sběratelka z pražského muzea hraček Johanna Steigerová.
Kontroverze kvůli vzhledu
Zevnějšek byl pro Barbie vždy určující. Zároveň je však zdrojem kontroverze. Hlavně kvůli nerealistickému zobrazování ženského těla. „Ne všichni máme dokonalé rysy, ne všichni máme bílou barvu kůže, ne všichni jsme blonďatí a modroocí a tak dále,“ uvádí teoretička vizuální kultury z FSV UK a AV ČR Andrea Průchová Hrůzová.
Lidské odlišnosti začal výrobce do vzhledu panenky postupně zapracovávat. Také v novém snímku se Barbie, Ken a další postavy objeví v různých variantách podle etnika, genderu i fyzických rysů.
„Strávili jsme čas v centrále firmy Mattel, navštívili jsme jejich továrny a sledovali, jak panenky vyrábějí. Mluvili jsme s jejich tvůrci, aby věděli, že jejich dílo budeme respektovat. Zároveň ale musíte být schopni upozornit na věci, které lidem na Barbie připadají problematické,“ sdělila deníku The New York Times Robbieová.
Vysokorozpočtový snímek se díky výraznému marketingu stal jedním z nejočekávanějších filmů roku – nyní se předpovídá, že by za první víkend mohl vydělat víc než jiné letní tituly jako pokračování Indiany Jonese nebo Mission: Impossible. Do kin přichází navíc ve stejný den jako životopisný Oppenheimer o vynálezci atomové bomby od režiséra Christophera Nolana. Kontrast mezi Oppenheimerem a Barbie rovněž pobízí diváky k návštěvě kina – a i v Česku se chystají takzvané dvojprojekce obou titulů po sobě.
