Orwella může vydat každý. Uvolnění práv ke kanonickým dílům je příležitostí pro knižní byznys

3 minuty
Události: Dystopie podle Orwella v nových vydáních
Zdroj: ČT24

Novou vlnu zájmu nakladatelů o díla anglického spisovatele a novináře George Orwella přineslo uvolnění práv k jeho dílům. Loni uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, a od začátku letošního roku tak Orwellova díla může vydávat kdokoliv. V Česku už vyšel nový překlad jeho nejslavnějšího románu 1984, ve kterém varoval před totalitami. Podobná literární „uvolnění“ se však netýkají jen Orwella. Navíc se k nim v Evropě i v Americe vážou jiná pravidla.

Spisovatel George Orwell zemřel 21. ledna 1950 ve věku 46 let. Nyní tak uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, což znamená, že se na jeho dílo už nevážou autorská práva. Ta totiž prvním lednovým dnem přešla od jejich držitelů do takzvané volné domény, k níž už se nevážou licenční poplatky. Nakladatelům se tak uvolnily ruce a mohou Orwellovy knihy vydávat v nejrůznějších reedicích a nových verzích. Orwellova tvorba čítá jednadvacet titulů.

Právě leden je v knižním světě vždy významným měsícem, protože trh zaplaví množství nových vydání kanonických titulů. Nejinak tomu je i v Česku, kde se nového vydání již dočkalo nejslavnější Orwellovo dílo 1984.

Hesla totalitního státu „Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla“ zůstala v novém překladu Orwellovy dystopie taková, jak je čtenáři už znají. Zbytek románu ale chtěl překladatel Jan Kalandra pojmout po svém.

„Snažil jsem se, aby ten překlad splňoval požadavky pro 21. století, především tedy aby přímá řeč zněla jako běžná hovorová mluva,“ sděluje Kalandra. Nové vydání promlouvá také novými ilustracemi, které vytvořil Jindřich Janíček. Výraznou oranžovou barvu zvolil proto, aby knihu odlišil.

Po uvolnění práv se totiž román může na trh dostat v mnoha nových podobách. Například ve francouzštině vyšly hned čtyři komiksové adaptace. Jednu z nich chce do češtiny převést nakladatelství Argo, které tady Orwellova díla vydávalo dosud.

Z Farmy zvířat se stane Zvířecí statek

„Mými osobními favority jsou ty čtyři svazky esejí, které ukazují, že Orwell byl nejen politický myslitel, ale i velmi zajímavý literární kritik. Největšími bestsellery jsou klasické dva romány, Farma zvířat a 1984,“ říká redaktor nakladatelství Argo Petr Onufer.

Slavné tituly jsou žádané i jako audioknihy. Například Farmu zvířat teď nově namluvil Petr Čtvrtníček. Také tato alegorie na komunistické režimy má vyjít nově v překladu Jana Kalandry. Jeho verze se odliší mimo jiné názvem. Z Farmy zvířat se stane Zvířecí statek. Orwella nyní mohou volně adaptovat i dramatici, filmaři nebo tvůrci počítačových her.

Gatsby je nově upír i gay

Práva na Orwella jsou sice uvolněna díky legislativě Evropské unie, v Americe si ale nakladatelé budou muset počkat až do roku 2030, kdy uplyne 95 let od tamního vydání Orwellovy první knihy Barmské dny. V USA se totiž práva uvolňují nikoliv 70 let po smrti autora, ale 95 let od vydání knihy.

U některých autorů se tak nových vydání dočkají raná díla, ty starší jsou ale i na desítky dalších let „zablokovaná“. Letos v lednu se tak ve velkém vydává například Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda nebo Paní Dallowayová od Virginie Woolfové.

Právě Gatsby se podle deníku The Guardian během prvních měsíců nového roku dočkal několika nových verzí či fanouškovských fikcí, které po pětadevadesáti letech již nejsou zapovězeny. V titulu nazvaném The Great Gatsby Undead tak třeba Gatsby vystupuje jako upír, v The Gay Gatsby zase skrývá homosexualitu.

V plánu jsou také nové knihy, které budou vyprávět děj z pohledu jiných postav. Už v únoru například ve Velké Británii vyšla kniha Nick, která vypráví o osudech Nicka Carrawaye předtím, než potká Gatsbyho. Knihu již ocenila pozitivní recenze v deníku The New York Times.

Komiks se Čapkovým dědicům nelíbil, tak jeho autoři vyčkali

I domácí klasická literatura se díky uvolněným právům častěji objevuje v nových vydáních, i když to pro vydavatele nebývá priorita navzdory tomu, že se nemusejí dohadovat s dědici práv. Výjimkou byl hlavně rok 2009, kdy se po sedmdesáti letech uvolnila autorská práva na dílo Karla Čapka.

Tehdy knihkupectví zavalily Čapkovy knihy v různých verzích. Krakatit měl například hned tři nová vydání, včetně komiksu. Ten byl hotový už několik let před vydáním, dědicům se ale nelíbil, tak jeho autoři museli čekat až do roku 2009. Čapkovo dílo už však jednou volné bylo. Autorský zákon se na něj nevztahoval mezi lety 1989 a 2000, pak byl ale znovelizován.

Čapkovo dílo v roce 2009 nově vyšlo také v přibližně patnácti cizojazyčných mutacích včetně bulharštiny, finštiny, vlámštiny nebo švédštiny. Válka s mloky dokonce vyšla v korejštině, Továrna na absolutno potom hebrejsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...