Pandemie přeje internetu, ale pro papírovou knihu se čtenáři vrátí, zaznělo v Událostech, komentářích

Nahrávám video

Češi po zavření knihkupectví číst nepřestali, shodli se v Událostech, komentářích ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský a obchodní ředitel internetového knihkupectví Kosmas Ctirad Fuchs. Čtenáři si jen našli jinou cestu, jak se ke čtivu dostat, což se projevilo na zvýšených nákupech přes internet a také v rostoucím zájmu o e-knihy. A jiné cesty ke čtenářům musí hledat i knihkupci a nakladatelé.

Ctirad Fuchs nepozoruje, že by se vkus českých čtenářů pod vlivem pandemie nějak proměňoval. „Zájem je víceméně obdobný. Mají rádi literaturu chytrou, zábavnou, dětskou,“ vyjmenovává.

„Vím ale, že ve Francii jednu dobu stoupl zájem o epidemiologické (knihy), Camusův Mor se prodával poměrně výrazně,“ dodává. Lidé se také po nástupu epidemie více sháněli třeba po Orwellově antiutopii 1984. U českých čtenářů si ale Fuchs takových tendencí nevšiml.

Méně očekávání, více připravenosti

Změnu každopádně znamená současná situace pro nakladatele a další profese spojené s knižním odvětvím. Očekávání, která loni na jaře předpokládala, že se situace nejdéle za pár měsíců uklidní, se nenaplnila.

„Nakladatelé odkládali vydávání některých titulů, knižní veletrh se posunul z květnového termínu na podzimní jako hotová věc, protože jsme všichni počítali, že na podzim se všechno už odehraje, ale nestalo se to,“ shrnuje Fuchs.

Po roční zkušenosti s pandemií je jasné, že vývoj nelze tak snadno odhadnout, a současný stav pro nakladatele či knihkupce není do jisté míry neznámý. „Řekl bych, že v tuto chvíli jsou na to rozhodně lépe připraveni, než tomu bylo před rokem,“ podotýká Fuchs.

Přímý kontakt nic nenahradí

Nicméně přímý kontakt se čtenáři chybí. „My i naši kolegové se to snažíme suplovat, jak se dá,“ říká Michael Žantovský, který je ředitelem Knihovny Václava Havla i autorem.

„Už loni jsme připravovali naši internetovou televizi, celý program jsme v podstatě přenesli tam, ale samozřejmě si uvědomujeme, že nemůžeme nahradit živý kontakt se čtenářem, stejně jako internetová knihkupectví nemůžou úplně nahradit ta klasická,“ uvědomuje si. 

Ctirad Fuchs souhlasí, že knihkupecký e-shop nemůže čtenáři dostatečně suplovat možnost vybírat si tituly přímo z regálů. A knihkupcům nevyrovná ztráty. „Nejen my jsme měli loni určité ztráty, přestože objem internetových obchodů stoupl velice výrazně,“ uvedl. „Řekl bych, že to bude v řádu desítek procent,“ obává se.

Větší zájem o e-knihy

Pozoruje také nárůst prodeje e-knih, i když lidé si je pořizují třeba i zároveň s papírovou verzí daného titulu. Michael Žantovský si nemyslí, že by trend, kdy lidé stále častěji sahají po elektronických knihách, po návratu k běžnému provozu zeslábnul.

„Navíc když se zabýváte texty profesionálně, hledání v knihách je daleko snazší na Kindlu než v papírové verzi,“ dodává další důvod, proč si myslí, že e-knihy znamenají budoucnost a „nakonec nás nejspíš klasické knihy opustí“.

„Až tak úplně bych to neviděl,“ namítá obchodní ředitel Kosmasu. „Je pravděpodobné, že v určité budoucnosti bude trh s e-knihami výraznější, ale zatím tomu nejen u nás, ale ani v západní Evropě tak není,“ upozorňuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 5 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 6 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 10 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 17 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled