Ohlédnutí za Cannes: Zlatá palma má kořeny v okrajích společnosti

Filmy promítané v soutěži na letošním ročníku festivalu v Cannes byly velmi vysoké úrovně a velká jména, důležitá pro filmový svět, na festivalu nechyběla. Porotci se ale zároveň nebáli objevovat ta nová. Jistou spojnicí oceněných snímků jsou témata z okraje společnosti.

Korejský film Parazit (Gisaengchung), který v sobotu večer získal nejvyšší ocenění na filmovém festivalu v  Cannes, je zábavné sledovat. Pro jeho filmovou hravost, pro nečekané zvraty, pro motanici žánrů, pro brilantní režii. Když režisér Pon Džun-ho přebíral cenu, vyznal se ze své lásky ke kinematografii a zároveň poděkoval, že odborná porota a festival v Cannes dali Koreji tak krásný dárek v roce, kdy v jejich zemi slaví sto let od vzniku filmu.

Snímek se po uvedení v Cannes dostal do vedení v prestižní novinářské anketě časopisu Screen. V tomto případě se novinářské sympatie protly se sympatiemi hlavní poroty. Nebývá to běžné, spíše naopak. Zrovna loňský příklad je ukázkový – u novinářů velmi silně bodoval shodou okolností také korejský film Burning, ba dokonce získal nejvíce novinářských hlasů v dlouhodobé historii ankety. Přesto ho hlavní porota zcela vynechala.

Zlatou palmu loni udělila japonskému snímku Zloději, který s letošním vítězným Parazitem pojí jistá podobnost. Podruhé za sebou zvítězil asijský snímek, který je na jednu stranu zábavný, na druhou sociálně kriticky nahlíží na chudé lidi žijící v asijských velkoměstech.

Francouzsko-senegalsko-belgický film Atlantik (Atlantique), který získal druhou hlavní cenu – Velkou cenu poroty – tak výrazný jako hlavní vítěz není. I když obsahuje všechny ingredience, které ho činí zajímavým pro festivalovou porotu, která chce objevovat nové talenty: Mati Diopová je první černošská režisérka v canneské soutěži, Atlantik je její debut a tématem filmu, míchajícím love story, krimi a duchařinu, je sociální nerovnost a migrace.

Porota vedená mexickým režisérem Alejandrem Gonzálesem Iňárrituem zřejmě chtěla objevitelskou tvář canneského festivalu posílit. Stranou většinou nechala filmy velikánů jako Quentin Tarantino, Terrence Malick nebo Ken Loach. Neznamenalo to ale, že jejich filmy jsou špatné. Naopak. Těsně před vyhlášením nejvyšší ceny předseda poroty Iňárritu zdůraznil, že rozhodování poroty bylo v dnešním světě, kde se vytrácí demokracie, velmi demokratické.

Už jen účast v Cannes je vítězství, jak uvedl další debutant, francouzský režisér Ladj Ly, nakonec velmi úspěšný. Svůj první film Bídníci (Les Misérables) natočil na pařížském předměstí, z něhož sám pochází, a díky této znalosti je jeho příběh o policejní korupci a kriminalitě v sociálně vyloučené lokalitě věrohodný. Získal nejen Cenu poroty, pomyslné třetí místo, ale navíc se právě jeho film stal bezkonkurenčně nejprodávanějším snímkem na filmovém trhu v Cannes.

Téma migrace a život ve vyloučených zónách nebývá zrovna favoritem distributorů. Ale Bídníci jsou natočeni důrazně a akčně, pro distribuční společnosti získávají na zajímavosti. I pro ty české. Většina canneských titulů byla zakoupena do českých kin, nebo dokonce do nich krátce po festivalu vstupuje. Tudíž i vítězného Parazita si brzy i čeští diváci budou moct nasadit do hlavy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 4 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
včera v 10:00

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
včera v 08:00

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025

Po Dýchej přišlo Opatruj, druhé posmrtné album Stypky a Bandjeez

Téměř pět let po předčasném odchodu Davida Stypky vychází jeho druhé posmrtné album. Stejně jako v případě předchozí nahrávky Dýchej i písně z novinky Opatruj Stypka skládal a nahrával s kapelou Bandjeez, ale už je nestihl vydat. Zesnulého skladatele a zpěváka připomenou také příští rok koncerty s filharmonickým doprovodem.
7. 11. 2025
Načítání...