Ohlédnutí za Cannes: Zlatá palma má kořeny v okrajích společnosti

Filmy promítané v soutěži na letošním ročníku festivalu v Cannes byly velmi vysoké úrovně a velká jména, důležitá pro filmový svět, na festivalu nechyběla. Porotci se ale zároveň nebáli objevovat ta nová. Jistou spojnicí oceněných snímků jsou témata z okraje společnosti.

Korejský film Parazit (Gisaengchung), který v sobotu večer získal nejvyšší ocenění na filmovém festivalu v  Cannes, je zábavné sledovat. Pro jeho filmovou hravost, pro nečekané zvraty, pro motanici žánrů, pro brilantní režii. Když režisér Pon Džun-ho přebíral cenu, vyznal se ze své lásky ke kinematografii a zároveň poděkoval, že odborná porota a festival v Cannes dali Koreji tak krásný dárek v roce, kdy v jejich zemi slaví sto let od vzniku filmu.

Snímek se po uvedení v Cannes dostal do vedení v prestižní novinářské anketě časopisu Screen. V tomto případě se novinářské sympatie protly se sympatiemi hlavní poroty. Nebývá to běžné, spíše naopak. Zrovna loňský příklad je ukázkový – u novinářů velmi silně bodoval shodou okolností také korejský film Burning, ba dokonce získal nejvíce novinářských hlasů v dlouhodobé historii ankety. Přesto ho hlavní porota zcela vynechala.

Zlatou palmu loni udělila japonskému snímku Zloději, který s letošním vítězným Parazitem pojí jistá podobnost. Podruhé za sebou zvítězil asijský snímek, který je na jednu stranu zábavný, na druhou sociálně kriticky nahlíží na chudé lidi žijící v asijských velkoměstech.

Francouzsko-senegalsko-belgický film Atlantik (Atlantique), který získal druhou hlavní cenu – Velkou cenu poroty – tak výrazný jako hlavní vítěz není. I když obsahuje všechny ingredience, které ho činí zajímavým pro festivalovou porotu, která chce objevovat nové talenty: Mati Diopová je první černošská režisérka v canneské soutěži, Atlantik je její debut a tématem filmu, míchajícím love story, krimi a duchařinu, je sociální nerovnost a migrace.

Porota vedená mexickým režisérem Alejandrem Gonzálesem Iňárrituem zřejmě chtěla objevitelskou tvář canneského festivalu posílit. Stranou většinou nechala filmy velikánů jako Quentin Tarantino, Terrence Malick nebo Ken Loach. Neznamenalo to ale, že jejich filmy jsou špatné. Naopak. Těsně před vyhlášením nejvyšší ceny předseda poroty Iňárritu zdůraznil, že rozhodování poroty bylo v dnešním světě, kde se vytrácí demokracie, velmi demokratické.

Už jen účast v Cannes je vítězství, jak uvedl další debutant, francouzský režisér Ladj Ly, nakonec velmi úspěšný. Svůj první film Bídníci (Les Misérables) natočil na pařížském předměstí, z něhož sám pochází, a díky této znalosti je jeho příběh o policejní korupci a kriminalitě v sociálně vyloučené lokalitě věrohodný. Získal nejen Cenu poroty, pomyslné třetí místo, ale navíc se právě jeho film stal bezkonkurenčně nejprodávanějším snímkem na filmovém trhu v Cannes.

Téma migrace a život ve vyloučených zónách nebývá zrovna favoritem distributorů. Ale Bídníci jsou natočeni důrazně a akčně, pro distribuční společnosti získávají na zajímavosti. I pro ty české. Většina canneských titulů byla zakoupena do českých kin, nebo dokonce do nich krátce po festivalu vstupuje. Tudíž i vítězného Parazita si brzy i čeští diváci budou moct nasadit do hlavy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 8 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 10 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled