Ohlédnutí za Cannes: Zlatá palma má kořeny v okrajích společnosti

Filmy promítané v soutěži na letošním ročníku festivalu v Cannes byly velmi vysoké úrovně a velká jména, důležitá pro filmový svět, na festivalu nechyběla. Porotci se ale zároveň nebáli objevovat ta nová. Jistou spojnicí oceněných snímků jsou témata z okraje společnosti.

Korejský film Parazit (Gisaengchung), který v sobotu večer získal nejvyšší ocenění na filmovém festivalu v  Cannes, je zábavné sledovat. Pro jeho filmovou hravost, pro nečekané zvraty, pro motanici žánrů, pro brilantní režii. Když režisér Pon Džun-ho přebíral cenu, vyznal se ze své lásky ke kinematografii a zároveň poděkoval, že odborná porota a festival v Cannes dali Koreji tak krásný dárek v roce, kdy v jejich zemi slaví sto let od vzniku filmu.

Snímek se po uvedení v Cannes dostal do vedení v prestižní novinářské anketě časopisu Screen. V tomto případě se novinářské sympatie protly se sympatiemi hlavní poroty. Nebývá to běžné, spíše naopak. Zrovna loňský příklad je ukázkový – u novinářů velmi silně bodoval shodou okolností také korejský film Burning, ba dokonce získal nejvíce novinářských hlasů v dlouhodobé historii ankety. Přesto ho hlavní porota zcela vynechala.

Zlatou palmu loni udělila japonskému snímku Zloději, který s letošním vítězným Parazitem pojí jistá podobnost. Podruhé za sebou zvítězil asijský snímek, který je na jednu stranu zábavný, na druhou sociálně kriticky nahlíží na chudé lidi žijící v asijských velkoměstech.

Francouzsko-senegalsko-belgický film Atlantik (Atlantique), který získal druhou hlavní cenu – Velkou cenu poroty – tak výrazný jako hlavní vítěz není. I když obsahuje všechny ingredience, které ho činí zajímavým pro festivalovou porotu, která chce objevovat nové talenty: Mati Diopová je první černošská režisérka v canneské soutěži, Atlantik je její debut a tématem filmu, míchajícím love story, krimi a duchařinu, je sociální nerovnost a migrace.

Porota vedená mexickým režisérem Alejandrem Gonzálesem Iňárrituem zřejmě chtěla objevitelskou tvář canneského festivalu posílit. Stranou většinou nechala filmy velikánů jako Quentin Tarantino, Terrence Malick nebo Ken Loach. Neznamenalo to ale, že jejich filmy jsou špatné. Naopak. Těsně před vyhlášením nejvyšší ceny předseda poroty Iňárritu zdůraznil, že rozhodování poroty bylo v dnešním světě, kde se vytrácí demokracie, velmi demokratické.

Už jen účast v Cannes je vítězství, jak uvedl další debutant, francouzský režisér Ladj Ly, nakonec velmi úspěšný. Svůj první film Bídníci (Les Misérables) natočil na pařížském předměstí, z něhož sám pochází, a díky této znalosti je jeho příběh o policejní korupci a kriminalitě v sociálně vyloučené lokalitě věrohodný. Získal nejen Cenu poroty, pomyslné třetí místo, ale navíc se právě jeho film stal bezkonkurenčně nejprodávanějším snímkem na filmovém trhu v Cannes.

Téma migrace a život ve vyloučených zónách nebývá zrovna favoritem distributorů. Ale Bídníci jsou natočeni důrazně a akčně, pro distribuční společnosti získávají na zajímavosti. I pro ty české. Většina canneských titulů byla zakoupena do českých kin, nebo dokonce do nich krátce po festivalu vstupuje. Tudíž i vítězného Parazita si brzy i čeští diváci budou moct nasadit do hlavy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...