Nové ve starém - Ostrava

Již od listopadu můžeme sledovat zajímavou informační kampaň Národního památkového ústavu, která pod ústředním názvem Nové ve starém přináší téma současné architektury v historickém městě. Nejrůznější formou, přednáškami, rozhlasovými a televizními pořady i zajímavými články se snaží desítky odborníků přiblížit srozumitelnou formou toto zajímavé téma široké veřejnosti. Nová architektura v historickém prostředí  není v zásadě nic nelogického, a pokud je kvalitní, současná historická města naopak obohacuje a kultivuje. Dnes, v pořadí již poněkolikáté, dáváme slovo dalšímu zajímavému městu, respektive garantovi za uvedený projekt, Martinu Strakošovi z ostravského ústředí Národního památkového ústavu.

Zve čtenáře na jakousi malou virtuální procházku, ve které využijí jím sepsané materiály, které jsou jinak ke zhlédnutí a prostudování v širším rozměru na speciálních stránkách Národního památkového ústavu.

Úvodem by se slušelo poznamenat, že Ostrava je pro mnoho Čechů dodnes neznámá jako pokladnice nejen velmi kvalitní a zajímavé industriální architektury, ale i pokladů meziválečné moderny, od období art deca, funkcionalismu, konstruktivismu po dnes již opět ceněné poválečné soubory ve stylu socialistického realismu či některé stavby vrcholného brutalismu osmdesátých let.

V naší sérii se vždy ptáme na současné  stavby, které městu nepřinesly nijak zvláštní kvalitu. Z textu Martina Strakoše vyjímáme jenom jednu, která u něj vzbuzuje rozpaky - dostavbu zdejšího Divadla Antonína Dvořáka.
"Divadlo bylo dokončeno v roce 1907. Následovala celá řada přestaveb. O tom svědčí hlavní klasicizující průčelí z 50. let minulého století, korunované sousoším Poezie vítězící nad Sfingou (1907) od Leopolda Kossiga, jediný exteriérový doklad původní umělecké výzdoby divadla. Z vnitřních prostorů se v původní podobě dochovalo hlediště s postranními lóžemi a balkony. To je zdobeno zlaceným štukem a nástropní malbou od vídeňského malíře, novojičínského rodáka Eduarta Veitha. Zlacení doplňuje červeň koberců a polstrování sedadel. Z přelomu 60. a 70. let 20. století pochází přestavba Ivo Klimeše v duchu brutalismu (boční a zadní průčelí budovy), z té doby je i plastika Letící stroje (Pegas) od Vladimíra Janouška, nyní u nového provozního vstupu. Postmoderní přístavba a přestavba se uskutečnila v letech 1997-2000, kdy byl objekt doplněn o provozní budovu z jižní strany divadla, splňující požadavky na rozšíření funkcí. Avšak z architektonického hlediska představuje postmoderní řešení bez vyšších ambic a kvalit, a to jak po hmotové a dispoziční stránce, tak i z hlediska začlenění přístavby ke stávající budově divadla a k heterogennímu okolí." My si dovolíme dodat, že rozpor mezi interiérem, slavícím novou ekonomickou sílu průmyslové Ostravy počátku dvacátého století pompézní výpravností, a novou dostavbou se k sobě mají jako… zkraťme: nemají.

Celá řada staveb však Ostravě dělá čest a jejich architektonické zpracování i nové funkce vhodně zapadají do nejbližšího okolí. Připomeňme tady stručně, že se například jedná o drobný administrativní objekt Šupináč architektů ze studia Létající inženýři Tomáše Havlíčka, Pavla Magnuska a Martina Hlocha, který byl realizován v letech 2005–2008. Pochválíme jej opět ústy Martina Strakoše, který konstatuje, že: ve starém jednopatrovém skladišti obdélného půdorysu, původně určeném k demolici, si investor zřídil netradiční kanceláře. Dřevěná hrázděná konstrukce budovy je vyzděná nepálenými cihlami a uvnitř dotváří působivý interiér. Fasády jsou naproti tomu tvořeny obkladem z různobarevných cementotřískových „šupin“ v kombinaci s prosklenými stěnami, prosvětlujícími vnitřní prostory. Z východní strany je objekt přístupný vstupem z předsazené dřevěné terasy. Na západní straně se místnosti přízemí otevírají do malého uzavřeného atria. V patře se nachází velkoprostorová kancelář s barem, otevřená na západní straně na střešní terasu. Velmi kvalitní příklad konverze původně architektonicky a památkově nevýrazného a k demolici určeného užitkového objektu.

Mnoho chvály si i podle nás zaslouží bytový dům s polyfunkčním parterem  architektůLadislava Kuby a Tomáš Pilaře, nazvaný Městská brána. Tady Martin Strakoš vysvětluje, proč je tato stavba považována za přínos městu: Jelikož novostavba svým řešením odpovídá průběhu středověkých hradeb, využívá poklesu terénu v daném místě a na základě toho, že hmotová kompozice vytváří pomyslnou bránu za závěrem kostela směrem k řece, dostala budova název „Městská brána“ nebo též „Ostravská brána“. Na nároží u Kostelní ulice totiž stavba vybíhá do prostoru v podobě výrazně předsazené železobetonové konzoly, kryjící terasu kavárny. Fasády domu jsou tvořeny z černošedých obdélných desek. Jihozápadní průčelí směrem ke kostelu sv. Václava je dynamicky členěno lodžiemi s francouzskými okny, kontrastně obloženými červenými deskami. Architektura minimalistického výrazu se strukturálními fasádami, inspirovanými západoevropskou minimalistickou tvorbou, vytváří působivý akcent ve vztahu k památkově chráněnému kostelu sv. Václava a sousedním secesním a modernistickým domům.

Občanům Opavska a Ostravy dělají radost již několik let nádherně zrekonstruovaná nádraží, která dobře slouží a navíc vzbuzují důvěru i naději, jak by mohla v (doufám, že nedaleké) budoucnosti vypadat takováto dopravní centra běžně. Ostravští památkáři úzce spolupracovali na úpravě ještě nedávno odpuzující ruiny Nádraží Ostrava-Svinov. Dnes se Ostrava tímto přestupním železničním terminálem chlubí, a je proč. Strakoš konstatuje: Nedávná rekonstrukce a dostavba zachovala památkově hodnotné části a projevila se přístavbou nové odbavovací haly a podchodů i nástupišť. Odbavovací hale na západní straně nádraží dal architekt V. Filandr ve shodě s památkovou péčí podobu high-tech pojatého kubusu s transparentními skleněnými fasádami, jimiž se otevírá pohled na historickou část budovy. Transparentní uplatnění hmoty jako skleněného útvaru se stalo v souhlase s odborným orgánem státní památkové péče základní koncepcí nové přístavby. Součástí přístavby je též V. Filandrem navržené náměstí s nástupišti veřejné dopravy a s budovou městského infocentra s cihelným obkladem fasád. Jedná se o kvalitní příklad nové architektury, jejíž pomocí se dotvořila památkově chráněná budova, uzpůsobila se požadavkům na funkční náplň současného železničního nádraží a zároveň tím byly vyjádřeny ambice stavebníka i města uchovat památku, ale zároveň ji dotvořit současnými architektonickými formami.

Nakonec jsme si v našem velmi stručném pohledu nechali Divadlo loutek, příjemnou, barevnou, pohodovou stavbuPetra Marii Hájka a  Daniely Minářové z let 1995-2011. Martin Strakoš uvádí mimo jiné ve svém hodnocení: Arénové hlediště je koncipováno jako kukátkový a studiový černě vymalovaný prostor se zdvojenými sedadly. Po obvodu směrem do Pivovarské ulice vymezují ústřední sál v patře provozní místnosti a v přízemí veřejně přístupný vestibul se šatnou. Vně je hmota rozčleněna podle funkcí a opatřená různými fasádami – vestibul je prosklený, kanceláře jsou obloženy cihelnými tvarovkami, zázemí divadla je opatřeno omítanou fasádou členěnou vertikálními zuby, věžový kvádr provaziště má fasádu z hliníkových lamel. Autoři dílo označují jako protest proti minimalismu. Jedná se o postmoderní variaci na individualistickou modernu 20. a 30. let minulého století. V létě 2010 začala jižně od stávající budovy výstavba obdobně architektonicky pojaté alternativní scény v podobě samostatného věžového objektu, napojeného krčkem.

Pokud jste dočetli až sem naše nahlédnutí do současné Ostravy a zaujalo vás, vězte, že o mnoho více se dozvíte na stránkách, uvedených v úvodu tohoto materiálu. A nejedná se tam jen o Ostravu! Děkujeme Martinu Strakošovi i NPÚ za povolení citovat v tomto materiálu rozsáhlé segmenty z původních Strakošových textů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Já, Rocky, Hunger Games či Máma a Táta jsou Boží

V kinech se představuje hraný snímek Já, Rocky. Je příběhem vzniku slavné filmové boxerské série, která udělala hvězdu ze Sylvestra Stalloneho. Se sportem, tentokrát formulí 1, má co do činění i kanadské životopisné drama Villeneuve: Zrození šampióna. Režisér Francois Ozon se pak pustil do nové, černobílé adaptace existenciální klasiky, románu Cizinec od Alberta Camuse. Česká fantasy komedie Máma a Táta jsou Boží chce navázat na tradici rodinných, často trikových titulů. V roli rodičů, kteří dostanou božské schopnosti, se představují Vica Kerekes a Petr Lněnička. A kasovně úspěšné dystopické Hunger Games se vrací s dalším dílem nazvaným Úsvit sklizně.
20. 11. 2026‌‌

Československé cestovatelské plakáty zrcadlily dobu

Jako o oknech do neexistujícího světa mluví o cestovatelských plakátech autoři knihy Visit Czechoslovakia. Ta ukazuje, jak se Československo v různých obdobích snažilo podpořit turistiku a přitáhnout návštěvníky ze zahraničí.
19. 11. 2026‌‌

Van Goghův aukční rekord za Kvetoucí kaštany málem zhatila minulost

Za 190,4 milionu dolarů (téměř 4,3 miliardy korun) se prodal obraz Châtaigniers en fleurs (Kvetoucí kaštany) od Vincenta van Gogha. Malba se stala čtvrtým nejvýše vydraženým výtvarným dílem historie a také nejdražším dílem tohoto nizozemského výtvarníka prodaným v aukci. Nad jejím uskutečněním přitom do poslední chvíle visel otazník kvůli požadavku potomků někdejších majitelů.
19. 11. 2026‌‌

Z Puškinovy básně zmizel alkohol. Nepřípustné, uznalo ruské ministerstvo po kritice

Ruští vydavatelé učebnice literatury pro třetí třídu zkrátili báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. Z veršů jednoho z nejvýznamnějších ruských poetů vypustili verše o alkoholu. To, co začalo jako údiv matky jednoho školáka, se přelilo do veřejné diskuse. V ní zaznělo i vyjádření z Kremlu, že do děl ruských velikánů by se nemělo zasahovat. Kritici nicméně vnímají krácení Puškinových veršů jako součást širší cenzury.
18. 11. 2026‌‌

Kvíz: Vyznáte se ve filmových Bondech?

Agentem 007 se v chystaném filmu stane Robert Pattinson. Slovy „Jsem Bond, James Bond“ se ale před ním představilo už šest jiných herců. Počínaje snímkem Dr. No v roce 1962. Kvíz ukáže, jak dobře se v představitelích neohroženého služebníka Jejího veličenstva vyznáte.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.