Nejvýdělečnější film historie, který nemá fanoušky. Do kin míří po třinácti letech pokračování Avatara

Už jen několik týdnů zbývá do premiéry prvního pokračování nejvýdělečnějšího filmu všech dob, Avatara režiséra Jamese Camerona. Technologicky převratný snímek, po němž se desítky dalších velkofilmů převlékaly do 3D, ale přichází do úplně jiné doby, než v jaké vstupoval do kin původně. Pandemií i streamováním změněný trh posunul návyky diváků, pro něž už obří modří tvorové, kteří bojují za záchranu své panensky krásné planety Pandora, nemusí být takové lákadlo. Podle insiderů oslovených ČT24 ale film s podtitulem The Way of Water zase překvapí.

„Teď byste se měli vidět,“ říká ve filmu Avatar vojačka, která ve vrtulníku doprovází pozemšťany, kteří poprvé přistáli na planetě Pandora a zcela zkoprnělí civí na cizí faunu, která obrůstá vznášející se skaliska. Její slova ale před třinácti lety mířila i k desítkám milionů diváků, kteří s úžasem a s 3D brýlemi sledovali dlouho očekávaný blockbuster, jenž skýtal imerzivní, tedy vtahující zážitek, jaký kina ještě nikdy nenabídla.

Režisér James Cameron ostatně dlouho oddaloval bod dostatečného technologického pokroku, který by vznik filmu umožnil. První verzi scénáře, v němž lidé drancují cizí planetu obývanou několikametrovými modrými tvory, stvořil už v roce 1994, kdy měl pár let po premiéře druhého Terminátora, do kin zrovna uváděl Pravdivé lži a za několik málo roků se měl prohlásit za „krále světa“ při přebírání Oscarů za Titanic. Produkce Avatara ale začala až v roce 2005.

Tehdy už si tvůrci těch největších filmů osahávali technologii nazvanou performance capture, která pomocí bodů umístěných na tělech herců snímá pohyb, z nějž se posléze modelují postavy jako Glum v Pánovi prstenů nebo Davy Jones v Pirátech z Karibiku. Byla to ale právě rasa modrých humanoidů jménem Na'vi, s níž Cameron stvrdil nový dobový kvalitativní standard, jaký rozvinul i přelomový způsob natáčení 3D kamerovým systémem, jenž filmařům dovolil pracovat na bázi rozšířené reality vsazující reálné herce do počítačově generovaných prostředí.

Přeměna kin

Hotový film měl s velkou pompou premiéru 13. prosince 2009 v Londýně, do českých kin se osmdesát kopií rozlétlo o čtyři dny později. Zlomem byla 3D verze, která rychle uhranula především hloubkou obrazu, jež na sebe ale příliš neupozorňovala líbivými efekty letících předmětů standardně spojovaných s touto technologií, před kterými by publikum v sále „uhýbalo“. Vidět svět Avatara způsobem, jakým to bylo zamýšleno, ale nebylo možné hned ve všech českých kinech.

„Avatar byl u nás uveden digitálně ve 3D a pak na klasických 35mm kopiích. Digitální kina v té době promítala pouze 3D formát, 2D formát se u nás digitálně začal promítat až o rok později, tedy v roce 2010. Samozřejmě byl vydáván speciální technický postup a všichni se digitální projekci teprve učili,“ vzpomíná Aleš Danielis, jenž tehdy působil v distribuční firmě Bontonfilm, která velkofilm do českých kin uvedla.

Stejně jako jinde na světě šlo o titul, který významně akceleroval přeměnu kin, kde se nyní promítají filmy už primárně jen z digidisků. V době premiéry se však nepsalo o promítačkách, ale spíš o přeplněných sálech.

Avatarovi totiž stačilo jen 39 dní, aby překonal předchozí Cameronův film, Titanic, a stal se tak nejvýdělečnějším filmem všech dob. Technologický element přinesl kinům nový náboj a obnovil zájem i u lidí, kteří do nich běžně nechodí. Distributoři navíc vánoční premiérou chytře využili zimního okna, kdy mezi sebou oproti letní sezoně nesoupeří hned několik blockbusterů.

Avatar nyní po několika znovuuvedeních, mezi kterými ho na chvilku na tržbách přeskočili poslední Avengers, přepočítává 2,9 miliardy dolarů na tržbách, přičemž v Česku na něj přišlo 1,3 milionu diváků, kteří v pokladnách nechali 9,2 milionu dolarů (213 milionů korun).

„Avatar byl až do Bohemian Rhapsody komerčně nejúspěšnějším filmem v českých kinech a dnes je stále na třetím místě za filmy Bohemian Rhapsody a Ženy v běhu. Takové příběhy se občas opakují, ostatně letošní Top Gun: Maverick je šestým komerčně nejúspěšnějším filmem v historii ČR,“ vypočítává Danielis.

Takový úspěch pro Avatar však před třinácti lety nenechával v klidu další hollywoodské hráče, kteří se snažili jeho úspěch napodobit, bohužel ale způsobem, který části diváků 3D projekci postupně zošklivoval.

Není 3D jako 3D

Cameronův film totiž vznikal přímo v takzvaném nativním 3D, záplava dalších filmů v následujících měsících a letech ale třetí rozměr dodávala až ex-post v takzvané konverzi. I proto se třeba několik týdnů po premiéře Avatara stala tak trochu omylem miliardovým hitem Alenka v říši divů Tima Burtona, která také lákala na 3D formát, jenž ale nebyl tak sofistikovaný.

Další roky přicházela záplava nekvalitních konverzí, které jen občas pročísla ona nativní verze, jako v případech snímků Hugo a jeho velký objev režiséra Martina Scorseseho nebo Pí a jeho život Anga Leeho.

„Myslím, že (3D –⁠ pozn. red.) zkazila filmová studia,“ sdělil letos Cameron listu The New York Times. „Jen aby ušetřila dvacet procent nákladů na tvorbu třetího rozměru, rozhodla se pro konverze, které film vytrhnou z rukou filmařů a místo toho jej vloží do nějakého postprodukčního procesu s nejasným výsledkem. Myslím, že nový Avatar obnoví zájem o nativní 3D, což je podle mě ten správný způsob. Buď dělejte 3D, nebo nedělejte 3D, ale nepokoušejte se třetí rozměr jen připlácnout na film proto, abyste mohli prodat dražší lístek,“ doplnil režisér.

V září se Avatar, který příhodně zmizel z platformy Disney+, dočkal nečekaně úspěšného znovuuvedení v kinech. To mělo posloužit hlavně jako reklama na avizované pokračování, jež dorazí do kin v prosinci, stejně jako představit svět Pandory mladším divákům, kteří jej nikdy neměli možnost vidět v kině.

Když odhlédneme od technické stránky, je to podle filmového kritika Martina Svobody s odkazem filmu, jemuž se někdy posměšně říká „Tanec s vlky ve vesmíru“, trochu komplikované.

Co tak dlouho trvalo

Avatar je podle něj dlouhodobě terčem posměchu za to, že nemá velkou fanouškovskou základnu, což je ale prý nesmyslné posuzování podle blockbusterových sérií jako Marvel nebo Star Wars. Avatar ale podle něj není film, z něhož si máme odnést zájem o hlavní postavy a jejich příběh, ale silný zážitek z času stráveného v nadlidsky krásném světě, což není něco, okolo čeho se dá vybudovat stejně široká fanouškovská komunita.

„Myslím, že odkaz Avatara je vzpomínka na pocit při jeho sledování. A také vědomí, že ten zážitek lze zažít jen v kině, ne doma u televize, což se může ukázat být velmi užitečné. Takže ano, Avatar má odkaz. Možná si nevzpomínáme s láskou na hlavní postavy Jakea a Neytiri, moje máma se mě ale už třináct let snad co měsíc ptá, kdy už bude v kinech druhý Avatar,“ uvádí Svoboda.

S pokračováním si Cameron skutečně dal na čas, hned několik sequelů bylo několikrát odkládáno. Režisér se od premiéry jedničky prý věnoval svému milovanému podmořskému výzkumu, ale i takzvané preprodukci, tedy designu prostředí, objektů a třeba i kostýmů pro pokračování.

A samozřejmě vyvinul a patentoval nové technologie, včetně takzvané podvodní motion capture, protože nový film se má z velké části odehrávat v oceánech Pandory. Herce ve speciálních oblecích ponořil do obří vodní nádrže navržené tak, aby napodobovala mořské proudy.

„Žádná velká, pro laika na první pohled patrná novinka, jakou bylo znovuobjevení stereoskopie v roce 2009, nás ale nečeká,“ připomíná Svoboda. Několik let před premiérou se spekulovalo, že Cameron nabídne 3D formát bez nutnosti si nasazovat brýle, tak daleko ale ještě technologie nepokročila. Režisér chce prý hlavně pozvednout původní materiál a zároveň připomenout, co bylo původně skvělé překvapivým způsobem.

(Ne)důvěra v Camerona

Nyní se na internetu objevila první delší ukázka filmu s podtitulem The Way of Water, z níž není zatím poznat, o čem by měl druhý Avatar být, což ale podle Svobody není špatně, protože trailer má především vyvolat opětovný úžas z toho, co dokáže Cameron vyčarovat, čímž slibuje úžasný kinozážitek.

„Mnoho lidí vnímá filmy skrze příběh, dokonce existuje obecné a mylné přesvědčení, že dobrý příběh je jediná určující kvalita filmu. Avatar připomíná potenciál kinematografie jako čistého audiovizuálního prožitku. Samozřejmě, že pokud je někdo fixován na originální scénář a komplexní, psychologicky hluboké postavy, uvidí spoustu varovných znamení,“ myslí si recenzent.

První Avatar vyšel podle médií na 237 milionů dolarů (5,7 miliardy korun), přičemž za marketing padlo dalších 150 milionů dolarů (3,6 miliardy korun). Kromě druhého dílu už je prý kompletně natočené i třetí pokračování. A v plánu je i čtvrtý a pátý Avatar, přičemž rozpočet všech čtyř nových filmů se prý vyšplhal na miliardu dolarů.

Cameronovi už tradičně před každým jeho novým filmem část veřejnosti nevěří, že může být zase tak divácky a kasovně úspěšný, ale pak se splete. Před premiérou druhého Avatara se však i režisér nechal slyšet, že pokud nebude úspěšná, skončí třetím dílem a na další filmy už nedojde.

„Žijeme teď v jiném světě, než v jakém jsem ten film psal. Přišel také dvojitý nepřátelský úder – pandemie a streamovací platformy. Možná se nám ale podaří lidem připomenout, v čem spočívá skutečné kouzlo návštěvy kina. Tenhle film takovou ambici rozhodně má. Otázkou samozřejmě zůstává, kolik lidí to dneska bude zajímat,“ sdělil nedávno Cameron poměrně chmurně magazínu Total Film.

Změny filmového byznysu ilustruje i hlavička, pod jakou druhý Avatar do kin přichází. Původní snímek uvedlo studio 20th Century Fox, to ale před několika lety koupil gigant Disney.

Environmentální apel

Svoboda souhlasí, že se dá vyjmenovat řada důvodů, proč novinka nemůže uspět. Kromě změny diváckých návyků směrem od kin ke streamování zmiňuje i to, že na vrcholu popkulturní pyramidy dnes stojí navzájem provázané komiksové filmy. Přesto by byl s negativními předpověďmi opatrný. Vysoké tržby, které kina potřebují, se čekají i tentokrát.

„Příběh prvního Avatara nežije v širokém povědomí a internet je plný memů o tom, jak jsou ti dvoumetroví šmoulové směšní. Zdá se, že o vesmírné fantasy o obřích modrých lidech nikdo nestojí. Takže je spousta logických důvodů, aby to nevyšlo. Jestli si na to někdo troufne vsadit, může – já bych se neunáhloval,“ uvádí.

Film, který má mít podle neoficiálních informací tři hodiny deset minut, má znovu nést i environmentální apel, podle tvůrců připomínající „všechno, co postupně ztrácíme“.

„Zájem Camerona o environmentální témata je šlechetný, ale v kontrastu s hypermoderním plně digitálním filmem působí trochu pokrytecky. A vytvoření pseudodomorodé kultury, jejímž prostřednictvím opakuje klišé o vznešených divoších, vyznívá chvílemi nepříjemně,“ míní Svoboda. I když tedy má s jedničkou několik problémů, doslova jí propadl.

„Cameron je takový mistr v tom, co dělá, že jsem po pár minutách uvězněný v jeho filmu a nemůžu než mu plně propadnout. I kdyby jen pro ten okamžik, kdy sedím v kině. Nemyslím, že někdo jiný dnes dokáže stejně maximálně využít potenciál filmového blockbusteru jako on,“ doplňuje. Druhý Avatar dorazí do českých kin 15. prosince.