Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou zaplnila největší výstava ruského umění za posledních padesát let. Soustředěna je kolem tvorby malíře Ilji Jefimoviče Repina, přestavuje ale i stovku dalších děl z konce 19. a z první poloviny 20. století.
Repinovo zastoupení v českých sbírkách vyniká nejen kvantitou, ale i kvalitou, vysvětlují autoři výstavy, proč za ústřední postavu výstavy vybrali tohoto malíře, který býl dáván za vzor socialistickému realismu.
Repina (1844-1930) proslavil především obraz Burlaci na Volze. Ten v Alšově galerii k vidění není, podařilo se jí ale zapůjčit z Treťjakovské státní galerie jinou známou obrazovou „scénu“, kterou si Repin pro svá díla často vybíral. Na obraze Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi z roku 1880 pracoval několik let. Vytvořil jej jako studii smíchu, věřil, že kromě vysmívání se sultánovi zachytil i ideály svobody a rovnosti. Ironií osudu bylo, když si malbu po jejím dokončení v roce 1891 koupil ruský car.
Ze sbírek Pražského hradu zase pochází Repinovo vyobrazení básníka Puškina, prý jej zakoupil Tomáš Garrigue Masaryk. Zájem o ruské umění výrazně v Česku opadl po roce 1989, řada děl dlouho zůstala v depozitářích. Alšova jihočeská galerie je nyní oprašuje. „Tak velká přehledová výstava ruského umění tu byla naposledy někdy kolem roku 1973,“ upozornil ředitel galerie Aleš Seifert.
Expozice veřejnosti přibližuje realistické umění významného ruského spolu Peredvižnici, avantgardní umění a především tvorbu ruských emigrantů, kteří po revoluci v roce 1917 a občanské válce opustili vlast. Tedy i zmíněného Ilji Repina, který poslední desetiletí života prožil v sousedním Finsku. Jeho kniha vzpomínek z emigrace Daleké blízké dala název jihočeské výstavě. „Demonstruje ideu vzdáleného a blízkého, kdy řada autorů v emigraci už jenom na Rusko vzpomíná, a jak je vidět i na výstavě, řada vzpomínkových děl je temná,“ podotkla kurátorka Petra Lexová.
Přiblížit se ke vzdálenému ruskému umění mohou návštěvníci galerie do konce září.
