Padesátku děl malíře Václava Chada, který se narodil před sto lety, vystavuje stejnojmenná galerie v centru Zlína. Během druhé světové války se Chad zapojil do odboje. V pouhých jedenadvaceti letech, tři měsíce před koncem války, ho zastřelilo gestapo po razii na zlínském internátu.
Nahněvaný Chad maloval i bojoval s nacisty. Hvězdou se stal, i když ho gestapo zastřelilo v jednadvaceti
Jak zaznělo v dokumentárním cyklu Příběhy obrazů a soch režiséra Aleše Kisila, spolužáci málomluvného a spíše nahněvaného Václava Chada považovali za budoucí hvězdu výtvarného nebe.
Kreslit a malovat v pozdějším věku mu znemožnilo gestapo, i tak se ale díky své mladistvé tvorbě ve čtyřicátých letech při studiu na Baťově škole umění Chad hvězdou stal.
„Jedno z děl, které tady máme, je i pohled z otrokovického bytu inspirovaný tvorbou Van Gogha, ale je mnohem klidnější,“ nastiňuje kurátorka a vedoucí Galerie Václava Chada Miroslava Ptáčková. „Z krajin tady pak máme například i takové fragmenty, žluté pole a oranice, jsou to díla, která sám Václav Chad rozbil. I na popud toho, že probíhaly kontroly na internátech, kde našli několik jeho děl,“ vysvětluje.
V Chadově tvorbě se odráželo téma války nebo ukřižování, inspiroval se tehdejším moderním uměním. „Dokázal absorbovat jeho vlivy a přetavit je osobitým způsobem do své vlastní tvorby,“ shrnuje ředitel Krajské galerie výtvarného umění Zlín Václav Mílek. „Zajímavé je to zejména z toho důvodu, když si uvědomíme, jak krátkou dobu na to měl. Navíc za války, kdy nemohl cestovat a většinu těch děl vidět v originále a znal je pouze z nějakých knih.“
Vedle kreseb Václava Chada vystavuje galerie také díla Alexe Berana, jenž byl Chadovým spolužákem na Baťově Škole umění. „Tvorba Alexe Berana se hodně zaměřuje na válku. Tak, jak se objevuje i ve tvorbě Václava Chada. Co je pro Alexe Berana odlišné, je například hodně výrazná linka,“ popisuje Ptáčková.
Výstava děl obou autorů spojených s Baťovou Školou umění, která po nástupu komunismu zanikla, potrvá do 12. listopadu.