Na pouhé dva dny je vystaven nejdražší obraz Františka Kupky. Stál 78 milionů

Ve výstavní síni v areálu zámku v Opočně je jenom tuto sobotu a neděli možné si prohlédnout obraz Plochy příčné II. od Františka Kupky. Malba bude k vidění pouhé dva dny, poté se vrátí do soukromé sbírky. V květnu byl obraz vydražen za 78 milionů korun a stal se tak novým rekordmanem českých aukcí.

Obraz zřejmě není k vidění naposledy, upozornil Milan Dospěl z galerie Kodl, která dílo dražila a pomáhala s jeho vystavením v Kupkově rodišti. „Lze předpokládat, že obraz bude zapůjčován na Kupkovy významné výstavy, retrospektivy a podobně, takže jej lidé ještě uvidí,“ uvedl Dospěl. Podle dostupných informací vlastní dílo čeští sběratelé.

Dvoudenní výstavu provázejí přísná bezpečnostní opatření. Obraz na místo přivezla profesionální agentura specializovaná na přepravu uměleckých děl, na vše dohlížela bezpečnostní služba.

Obraz je za krytem z plexiskla a je pod stálým dozorem. Lidé k němu mohou přistupovat postupně v omezeném počtu, takže se ve výstavní síni Františka Kupky a Luboše Sluky v sobotu tvořila dlouhá fronta.

Nahrávám video

Obraz Plochy příčné II je protějškem k malbě Plochy příčné l, která má téměř shodný formát a je ve sbírce Národní galerie v Praze. Vzájemně se prolínající diagonálně vertikální a horizontální plochy byly Kupkovým oblíbeným kompozičním tématem.

„Obraz má nesmírnou sílu. Je to jedna ze zásadních prací Františka Kupky,“ říká o malbě Plochy příčné II historička umění Anna Strnadlová z galerie Kodl. Podle ní dílo promlouvá ke každému jinak, barvami, abstrakcí i jakousi levitací tvarů.

Plochy příčné II z roku 1923 jsou jedním z nedůležitějších děl Kupkovy tvorby a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým Kupka značně předstihl vývoj světového malířství. Obraz namaloval ve Francii a v roce 1946 ho věnoval svému pražskému příteli za pomoc s retrospektivní výstavou v pražském Mánesu. V roce 1968 byl součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se vytratil z povědomí veřejnosti a 50 let jej nikdo neviděl. Stále ho vlastnila rodina původního majitele až do aukce, kdy se letos 26. května 2019 vydražil. 

František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor, který patřil k zakladatelům moderního abstraktního malířství.

Narodil se 23. září 1871 v Opočně. V Dobrušce se vyučil sedlářskému řemeslu, ale malířský talent jej dovedl na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) a později až do Paříže. Tam se při výtvarných studiích živil malováním plakátů, vyučoval náboženství, a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb.

Kupka se podílel na vzniku a realizaci nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, který přibližuje malířství jiným uměním (hudba, poezie). Byl průkopníkem nefigurativní malby založené na působení barvy – v jeho kompozicích námět nehraje téměř žádný význam, rozhodující je skladba barev a linie.

Na pařížském Podzimním salonu v roce 1912 vystavil své první dva abstraktní obrazy – Amorfu, Dvoubarevnou fugu a Amorfu, Teplou chromatiku. Tato událost bývá považována za první veřejné uvedení abstraktních děl vůbec.

V roce 1914 odešel Kupka dobrovolně na frontu první světové války, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Za své zásluhy získal hodnost kapitána a pomáhal organizovat československé legie ve Francii po návratu do Paříže, kde založil takzvanou Českou kolonii. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Rovněž později v Paříži přednášel československým stipendistům.

Zemřel 24. června 1957 na pařížském předměstí Puteaux.

Zdroje: ČTK, ČT24

František Kupka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 4 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...