Na pouhé dva dny je vystaven nejdražší obraz Františka Kupky. Stál 78 milionů

Ve výstavní síni v areálu zámku v Opočně je jenom tuto sobotu a neděli možné si prohlédnout obraz Plochy příčné II. od Františka Kupky. Malba bude k vidění pouhé dva dny, poté se vrátí do soukromé sbírky. V květnu byl obraz vydražen za 78 milionů korun a stal se tak novým rekordmanem českých aukcí.

Obraz zřejmě není k vidění naposledy, upozornil Milan Dospěl z galerie Kodl, která dílo dražila a pomáhala s jeho vystavením v Kupkově rodišti. „Lze předpokládat, že obraz bude zapůjčován na Kupkovy významné výstavy, retrospektivy a podobně, takže jej lidé ještě uvidí,“ uvedl Dospěl. Podle dostupných informací vlastní dílo čeští sběratelé.

Dvoudenní výstavu provázejí přísná bezpečnostní opatření. Obraz na místo přivezla profesionální agentura specializovaná na přepravu uměleckých děl, na vše dohlížela bezpečnostní služba.

Obraz je za krytem z plexiskla a je pod stálým dozorem. Lidé k němu mohou přistupovat postupně v omezeném počtu, takže se ve výstavní síni Františka Kupky a Luboše Sluky v sobotu tvořila dlouhá fronta.

Nahrávám video
Události: Na dva dny je vystaven nejdražší obraz Františka Kupky
Zdroj: ČT24

Obraz Plochy příčné II je protějškem k malbě Plochy příčné l, která má téměř shodný formát a je ve sbírce Národní galerie v Praze. Vzájemně se prolínající diagonálně vertikální a horizontální plochy byly Kupkovým oblíbeným kompozičním tématem.

„Obraz má nesmírnou sílu. Je to jedna ze zásadních prací Františka Kupky,“ říká o malbě Plochy příčné II historička umění Anna Strnadlová z galerie Kodl. Podle ní dílo promlouvá ke každému jinak, barvami, abstrakcí i jakousi levitací tvarů.

Plochy příčné II z roku 1923 jsou jedním z nedůležitějších děl Kupkovy tvorby a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým Kupka značně předstihl vývoj světového malířství. Obraz namaloval ve Francii a v roce 1946 ho věnoval svému pražskému příteli za pomoc s retrospektivní výstavou v pražském Mánesu. V roce 1968 byl součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se vytratil z povědomí veřejnosti a 50 let jej nikdo neviděl. Stále ho vlastnila rodina původního majitele až do aukce, kdy se letos 26. května 2019 vydražil. 

František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor, který patřil k zakladatelům moderního abstraktního malířství.

Narodil se 23. září 1871 v Opočně. V Dobrušce se vyučil sedlářskému řemeslu, ale malířský talent jej dovedl na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) a později až do Paříže. Tam se při výtvarných studiích živil malováním plakátů, vyučoval náboženství, a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb.

Kupka se podílel na vzniku a realizaci nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, který přibližuje malířství jiným uměním (hudba, poezie). Byl průkopníkem nefigurativní malby založené na působení barvy – v jeho kompozicích námět nehraje téměř žádný význam, rozhodující je skladba barev a linie.

Na pařížském Podzimním salonu v roce 1912 vystavil své první dva abstraktní obrazy – Amorfu, Dvoubarevnou fugu a Amorfu, Teplou chromatiku. Tato událost bývá považována za první veřejné uvedení abstraktních děl vůbec.

V roce 1914 odešel Kupka dobrovolně na frontu první světové války, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Za své zásluhy získal hodnost kapitána a pomáhal organizovat československé legie ve Francii po návratu do Paříže, kde založil takzvanou Českou kolonii. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Rovněž později v Paříži přednášel československým stipendistům.

Zemřel 24. června 1957 na pařížském předměstí Puteaux.

Zdroje: ČTK, ČT24

František Kupka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 1 hhodinou

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 6 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026
Načítání...