Na počest dirigenta Bělohlávka zazní slavnostní koncert. Sledujte na ČT art

Česká filharmonie (ČF) uspořádá v neděli 18. června v Dvořákově síni Rudolfina koncert k uctění památky svého zesnulého šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka. Filharmonii povede Bělohlávkův úspěšný žák a blízký přítel Jakub Hrůša. Na programu je Stabat Mater Antonína Dvořáka, která patřila k Bělohlávkovým oblíbeným skladbám. Koncert bude přenášet Český rozhlas Vltava a kulturní program České televize.

„Vybrat program a dirigenta na koncert pro Jiřího Bělohlávka bylo v těžkých chvílích po oznámení jeho odchodu vlastně to úplně nejjednodušší. Věděli jsme, že to musí být Dvořákova Stabat Mater, umělecky silná a lidsky hluboká skladba, kterou měl Jiří mimořádně rád. A věděli jsme, že jediný, kdo Stabat Mater může provést, je Jakub Hrůša, jeho vynikající žák,“ prohlásil generální ředitel filharmonie David Mareček. Světově proslulý dirigent Bělohlávek zemřel po těžké nemoci 31. května.

Sólových partů na pietním koncertu se ujmou Kateřina Kněžíková, Kateřina Jalovcová a Pavel Černoch, kteří společně s Bělohlávkem uvedli Stabat Mater v květnu v Rotterdamu. O basovém partu se zatím jedná. Sborové party zazpívají členové Pražského filharmonického sboru. Všichni účinkující vystoupí bez nároku na honorář.

Milovaná skladba

„Dvořákovu Stabat Mater jsem si zamiloval už jako chlapec, když jsem jako člen Kühnova dětského sboru spoluúčinkoval na mnoha provedeních. Tehdy byla tradice, že o Velikonocích se Stabat Mater hrála ve Smetanově síni hned několikrát, a my jsme vždycky stáli v mušli nad orchestrem, odkud jsme zpívali sbor andělů ve čtvrté části,“ vzpomínal šéfdirigent Bělohlávek v souvislosti s vydáním Stabat Mater u firmy Decca.

„Od té doby to dílo ohromně miluji. Jakmile jsem měl možnost začít ho interpretovat sám, každou příležitost jsem využil a vždycky jsem to rád dělal,“ dodal Bělohávek. Deska Stabat Mater, která vyšla 5. května, je poslední Bělohlávkovou nahrávkou s Českou filharmonií.

„Zpráva o smrti pana šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka celý Pražský filharmonický sbor hluboce zasáhla. Proto si velmi vážíme toho, že můžeme vystoupit na koncertu k uctění památky tohoto velkého umělce, s nímž jsme mnoho let pravidelně spolupracovali a kterého jsme si nesmírně vážili,“ uvedla Eva Sedláková, ředitelka Pražského filharmonického sboru.

Lidé se mohou s Bělohlávkem rozloučit ve středu v Rudolfinu

Veřejné smuteční rozloučení s šéfdirigentem České filharmonie Jiřím Bělohlávkem se bude konat ve středu 7. června od 14:00 do 17:00 v Rudolfinu. Ve foyer budou připraveny kondolenční knihy a ve Dvořákově síni bude vystavena rakev se zesnulým. Pohřeb se bude konat pouze v rodinném kruhu. Česká filharmonie žádá po dohodě s rodinou o zasílání kondolencí na adresu České filharmonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 6 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...