V areálu táborského letiště Čápův Dvůr proběhl o víkendu 18. ročník festivalu Mighty Sounds. Tuzemský multižánrový festival, zaměřený převážně na punk, ska, hardocre, rockabilly a reggae, jenž odstartoval letošní prázdniny, nalákal na velká jména jako The Hives, Agnostic Front, Cock Sparrer, Dubioza Kolektiv nebo Bad Religion a svedl dohromady několik generací.
Ještě než se v areálu táborského letiště otevřely brány, aby odstartovaly již 18. ročník tohoto multižánrového svatostánku, proběhla pro návštěvníky ve čtvrtek večer takzvaná warm-up party ve stanovém městečku. Na tradičním večírku pro nedočkavé obstarala zábavu táborská kapela Stará Pešatová a plzeňské Lusky.
Den první: Cesta do hlubin punkáčovy duše vede skrze švédské divoženky
První, páteční den odstartovali pop-punkoví Bitter Season, jejichž vystoupení trápily problémy se zvukem. To španělským La Inquisición či libereckým punkrockerům Kohout plaší zvuk se tento nešvar, i přes zavádějící název, již naštěstí vyhnul.
Jako první otestovala hlavní stage nejstarší česká ska reggae parta Sto zvířat. Ta před rokem nečekaně přišla o svého lídra Honzu Kalinu. Talentovanému hudebníkovi, který zemřel po náhlých zdravotních komplikacích ve věku 58 let, věnovala kapela „tam nahoru“ část svého odehraného setu a potěšila fanoušky nejen svými nehynoucími evergreeny, ale i novou tvorbou z posledního alba Noční ptáci.
Zvířata vystřídal těžko definovatelný dublinský čtyřlístek The Scratch či pražské acidfolkové duo Vasilův Rubáš. Druhou zatěžkávací zkoušku připravili hlavnímu pódiu čeští punkrockeři The Fialky, kteří si to šinou ve vyjetých punkových kolejích už přes dvacet let.
Velké množství návštěvníků nalákali svým vystoupením newyorští streetpunkeři The Casualties, a to až v takovém měřítku, že se jich značná část ani nevešla do stanu, zatímco na třetí stagi mezitím řádila se svým řízným hard corem česká úderka Mad Rabbits.
Živelné představení nachystali návštěvníkům The Baboon Show. Švédská čtveřice s charismatickou zpěvačkou Cecilií Boström se na táborské letiště vrátila po dvou letech a své úspěšné vystoupení zopakovala ještě o den později v akustické verzi.
Čtyřicet let své existence oslavili v jihočeském městě britští The Hotknives, svými corovým riffy pak polechtali sluchovody fanoušků jejich krajani Polar. Hlavní stage jako čtvrtí vystupující opanovali punkrockoví pionýři Cock Sparrer, jež položili základy hudebního žánru Oi! ve východním Londýně už v roce 1972.
Pro změnu na vlně jamajských rytmů pak svezla návštěvníky pod hlavním pódiem ska/reggae/groove parta ze švýcarského Bernu Open Season. Komu tento styl nevyhovoval, mohl si zařádit při vystoupení melbournských hardcoristů Deez Nuts, pražských stoner rockerů s nádechem psychedelie Acid Row nebo taktéž z hlavního města pocházejících The Moonshine Howlers, kteří balancují na hranici rock-and-rollu a country, či australské punkrockové partičky Dune Rats.
Úplný závěr prvního dne pak patřil tuzemské psychobilly skvadře The Rocket Dogz, v jejímž čele stojí mimochodem Woody, grafik festivalu mající na svědomí designy oficiálního festivalového merche. Ti s sebou přivezli zbrusu novou desku Out Of Cages!, která je na světě necelý měsíc.
Den druhý: Come on! In Grind We Trust – i přes Špatnou víru a s Totálním Nasazením
Sobotní den odstartoval litoměřický Švindl, pražští Queens of Everything, hardcoroví Tchert – vedlejší projekt Toma Rothschilda (Skywalker) a Jakuba Hlaváčka (Scoop) – či italští celtic punkeři The Rumpled.
In Grind we trust aneb další nezaměnitelná „fekal party“ proběhla pod hlavním pódiem při vystoupení jen těžko zaměnitelných matadorů českého goregrindu Gutalax. Nechybělo nic, co už tak nějak tradičně k vystoupení jihočeské čtveřice patří: záchodová prkýnka, štětky, létající toaletní papír, jímž jeden z návštěvníků málem sestřelil i nad hlavami létající dron, a samozřejmě i „toika“, na které si pro změnu jiný z řad fanoušků zasurfoval.
Řízný hard core z Liberce dovezli Hopes, psychobilly od protinožců pro změnu Bloodsucking Zombies from Outer Space. Po grindové smršti toaleťáků si uzmula velké pódium punková stálice ze Slaného Totální Nasazení. Ta se na scéně pohybuje už přes třicet let a vysvětlí vám, proč je super chovat Činčilu, jak to bylo s Donem Quijotem de la Ganja nebo že černá a bílá je osm kroků tam a osm sem.
Syrovým crust punkem z italské Bologni mezitím zasypali posluchače Call the Cops, ska z Německa dovezli The Busters. A zatímco jste si mohli nechat pohladit duši od Markéty Štechové, stojící za mikrofonem indie rockerů Nano, na hlavní stagi už se pomalu chystali němečtí The O'Reillys and the Paddyhats s notnou dávkou starého dobrého irského folk punku.
Vystřídali je arizonští punkrockeři Authority Zero, jež se nebojí jít za hranice žánru a svou hudbu mísí i s reggae a ska. Na svém kontě už mají od doby svého vzniku sedm studiových alb. No, a zatímco s divokým country řádili na pódiu Frankie & The Deadbeats, na tom hlavním už vařili šéfkuchaři z Fast Food Orchestra. Ti jsou na české festivalové scéně stálicí už od roku 98 a na letiště dovezli svou novou, v pořadí už desátou studiovku. Občas antisociální, avšak vždycky antifašističtí Stage Bottles z německého Frankfurtu je vystřídali záhy poté, a kdo si chtěl ten punk krapet říznout i trochou toho rapu, mohl si zajít na vystoupení Renneho Danga.
Vrcholem druhého dne pak bylo vystoupení kalifornských velikánů Bad Religion. Kapela, která je na scéně těžko uvěřitelných 45 let a za dobu své existence ovlivnila mnoho hudebníků z řad punku i rocku, vydala za svou kariéru už 17 studiových alb a na „Čapáku“ vystřihla set sestávající z celkem dvaadvaceti skladeb představující průřez valnou částí jejich bohaté diskografie. Nechyběly hity jako Recipe for Hate, Do What You Want, Punk Rock Song nebo American Jesus, které završil cover The Boys are Back in Town od Thin Lizzy.
O hodinu později vystřídali introvertní Kaliforňany o něco živější Švédi The Hives. Ti svůj zvuk špinavého garážového rocku, jemuž svým úspěchem pomohli ke znovuzrození, přivezli na Mighty vůbec poprvé a své fanoušky, mezi které si na skok zaběhl i frontman Pelle Almqvist, neochudili o hity jako Hate to Say I Told You So, Stick Up, Tick Tick Boom, Countdown to Shutdown nebo Come on!
Směsici reggae a punku pak během večera předvedli například holandsko/američtí Jaya The Cat, experimentální rap čeští P/\ST, ska-jazz parta Green Småtroll, ska-punk pro změnu španělští Locos a večer uzavřeli pražští punkrockeři Vole, kteří si zde odbyli taktéž svou premiéru.
Den třetí: V kolektivu je síla. A nezastaví ji ani barevný dým
Ač poslední festivalový den otevíral Swing band Tábor, neděle se nesla především ve znamení hard coru. Ten tu měl totiž hned několik zástupců, a to sice kanadské Counterparts, liberecké HELL TURN a z Québecu dorazili Get The Shot. Pro změnu z Ontaria dovezli svou dávku post hard coru Silverstein, poctivou várku Oi! punku zas Conservative Military Image ze Států.
Metalcore zde zastupovali švédští Thrown či japonští Crystal Lake. Ti se poté, co místo odešedšího zpěváka Ryo Kinoshity angažovali Američana Johna Roberta Centorrina z The Last Ten Seconds of Life, představili českému publiku v poměrně krátkém časovém intervalu hned podruhé. Několik dní předtím si totiž dali premiéru s novým frontmanem na královéhradeckém Rock for People.
Největším představitelem tohoto žánru však byl první headliner večera, američtí Agnostic Front. Ti se svým newyorským hardcorem cestují po světě už úctyhodných 44 let a v areálu táborského letiště se představili již poněkolikáté. Tentokrát se však jejich vystoupení neslo v trochu slavnostnějším duchu. Své 60. narozeniny zde totiž oslavil frontman Roger Miret, kterému tak sborovým zpěvem popřáli všichni přítomní fanoušci, nechybělo šampaňské, a dokonce ani dýmovnice.
Během dne se pak na pódiích vystřídali tuzemští punkrockeři Sticx, alternativci Tomáš Palucha nebo psychobilličtí Green Monster, s trochou country přispěli Hippie Chippies, směsici HC a punku podpořenou dechovými nástroji předvedli Jet8 a 20 let na scéně oslavili Vagyny Dy Praga. Punk z Německa přivezli Rogers či Feine Sahne Fischfilet, z Ostrovů zase Grade 2, country rock z Denveru Slim Cessna’s Auto Club a po 10 letech se na česká pódia vrátili mexičtí Panteón Rococó. Punk z Česka zastupovali bezmála 40 let působící „Éčka“, tedy kapela E!E, která se i přes svou dlouholetou působnost na tuzemské scéně na zdejším festivalu představila vůbec poprvé.
Hlavní stage si po hardcorové smršti Agnosticů pro sebe uzmula se svým balkánským temperamentem Dubioza Kolektiv. Sedmičlenná bosenská parta strhla svým vystoupením většinu přítomných a nezapomenutelný večer nejspíš připravila i vyvoleným z řad fanoušků oděných do kolektivních dresů, které si ke společnému tanci přizvala na pódium. Úplnou tečku za celým festivalem pak udělali keltští folkpunkeři z australského Sydney The Rumjacks.
Mighty Sounds je český letní hudební festival zaměřený převážně na žánry jako punkrock, ska, rockabilly, reggae a další. Prvních pět ročníků se od roku 2005 konalo v Olší u Opařan. Od roku 2010 je festival doma v areálu táborského letiště Čápův Dvůr. Kromě hudebního návštěvníkům zpestřil pobyt i doprovodný program například v podobě stand-up comedy, DJ setů či ohnivé show.
