Na festivalu v Benátkách uspěl Netflix, ceny mají Cruzová nebo Kerekes a Ostrochovský

Zlatého lva, tedy hlavní cenu 78. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, získalo francouzské drama L'Événement režisérky Audrey Diwanové, které vzniklo podle autobiografické předlohy Annie Ernauxové. Vypráví o mladé ženě, která chce jít ve Francii na počátku 60. let na potrat, což bylo tehdy nezákonné. V hereckých kategoriích bodovala Penélope Cruzová za snímek Paralelní matky a John Arcilla za film On the Job: The Missing 8.

Porotě předsedal jihokorejský režisér Pon Džun-ho, který stojí za oscarovým hitem Parazit. Magazín Variety poznamenal, že Diwanová je šestá žena v historii, která získala Zlatého lva, shodou okolností rok poté, co si hlavní sošku z Benátek odnesla Chloé Zhaoová za Zemi nomádů, která pak triumfovala na Oscarech. I Zhaoová letos zasedla v porotě.

S třemi filmy letos v Benátkách uspěl Netflix. Oscarový režisér Paolo Sorrentino získal Velkou cenu poroty za film Boží ruka, v němž se vrací do dob svého dospívání v italské Neapoli. Poetický snímek, jenž bude na Netflixu k vidění od 15. prosince, má i cenu za nejlepšího mladého herce pro Filippa Scottiho.

Nejlepší režisérkou je Novozélanďanka Jane Campionová, která pro streamovací společnost natočila western Síla psa, jenž bude k vidění od 1. prosince. Hrají v něm hollywoodské hvězdy jako Benedict Cumberbatch nebo Kirsten Dunstová.

Ceny míří i na Slovensko

Jiná známá herečka, Maggie Gyllenhaalová, dostala pro mnohé nečekaně cenu za nejlepší scénář za celovečerní adaptaci knihy Eleny Ferrante Temná dcera. Ta ještě premiéru na síti určenou nemá. Bez sošky je naopak například drama Spencer, v němž podle mnohých zazářila Kristen Stewartová v roli princezny Diany.

Ve vedlejší sekci Orizzonti získali cenu za nejlepší scénář slovenští tvůrci Peter Kerekes a Ivan Ostrochovský, kteří stojí za vězeňským dramatem Cenzorka. Film, na němž se kromě slovenských a ukrajinských filmařů podíleli i čeští koproducenti z firem Endorfilm a Hypermarket Film, vypráví o Ukrajince, která spáchala zločin z vášně, za nějž si odpykává trest ve věznici. Zároveň porodí své první dítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 9 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 15 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...