„Enfant terrible forever“ označuje režiséra Jana Němce název druhého dílu jeho monografie. Archivní materiály zkoumal šest let filmový historik Jan Bernard se studenty FAMU. Věnovali se období Němcova života a tvorby od poloviny 70. let až do jeho smrti loni v březnu.
První díl rozsáhlé monografie, který vyšel před třemi lety, začínal rokem 1954. Sledoval Němcovo studium na FAMU i jeho cestu od asistenta režie přes pomocného režiséra k režisérovi ve Filmových studiích Barrandov.
V roce 1974 byl jeden z představitelů československé nové vlny donucen odejít do exilu. Působil ve Francii, Německu i ve Spojených státech. Ve Francii byl už jako tvůrce uveden, v roce 1968 byl jeho snímek O slavnosti a hostech zařazen do hlavní soutěže festivalu v Cannes. Spolu s filmy Jiřího Menzela (Rozmarné léto) a Miloše Formana (Hoří, má panenko). Kvůli studentským protestům, k nimž se připojili i levicově zaměření režiséři a své počiny ze soutěže stáhli, se ale žádné ceny nakonec neudělovaly.
Za hranicemi o sobě dal Jan Němec vědět ve stejném roce poté, co se mu podařilo vyvézt z Československa záběry ze srpnové okupace (podle jeho vzpomínkové povídky o těchto událostech vznikl loni film Krycí jméno Holec). Odvysílala je rakouská stanice ORF.
Jako filmař se po odchodu do exilu v polovině 70. let prosadil německou televizní adaptací Kafkovy povídky Proměna.
Němec odešel do Spojených států. Monografie přináší unikátní svědectví o zcela neznámých scénářích v angličtině. Látky za oceánem ale neudal – zpracoval je až po svém návratu do vlasti v 90. letech. Natočil například snímky V žáru královské lásky nebo Jméno kódu: Rubín.
„Co se mu ale podařilo realizovat, byly dokumenty, především vynikající portrét Czesława Miłosze nebo dokument o Mnichovu, natočený s Ottou Olejárem,“ upozornil Bernard. Autoři vypátrali řadu Němcových děl považovaných za ztracené, včetně nikdy nerealizovaných materiálů. „Poslední Němcův americký projekt se měl jmenovat Marta – síla hlasu je mlčení a měl být hraným filmem o Martě Kubišové,“ prozradil například Bernard.
Po roce 2000 – už vážně nemocný – se ve filmech inspiroval vlastními zážitky. Jako věčný experimentátor natočil také první český film ve 3D. Kniha obsahuje informace i o Němcově posledním počinu Vlk z Královských Vinohrad, jehož premiéry se režisér už nedožil.
Druhou část monografie navíc výrazně obohatil soukromý archiv, který poskytla režisérova manželka.
