V Brně začal Měsíc autorského čtení. Největší literární festival ve střední Evropě letos hostí přes třicet islandských spisovatelů. Každý červencový večer se k nim pak připojí i čeští tvůrci. Slavnostní zahájení ale patřilo ukrajinské hudbě a poezii.
Měsíc autorského čtení dovezl spisovatele ze země, kde jich žije nejvíc
Do noci ukrajinské poezie se v Brně mělo zapojit deset básnířek. Nakonec jich ze své tvorby recitovalo jen devět. „Jedné z autorek před pár dny zastřelili syna, takže z pochopitelných důvodů nepřijela,“ vysvětlil ředitel festivalu Petr Minařík.
Své verše přednesla například Kateryna Babkina, podle svých slov je na papír přenesla ze spálené země. „Jsou to verše, které utvrzují život. Mluví o strašných věcech, ale také říkají, že i přesto se musí žít. Je v nich naděje a víra v to, co bude dál,“ říká autorka.
Ona i další ukrajinské básnířky jsou zároveň protagonistkami připravovaného filmu Vojna jedna báseň. Natáčí jej dokumentarista Filip Remunda, snímek reflektuje život v zemi napadené ruskou armádou.
Island – země spisovatelů
Hlavní zemí, které letošní Měsíc autorského čtení patří, je ale Island. Třicítka literátů a literátek ze země ohně a ledu měla přijet už minulý rok. Minařík upozorňuje, že ostrovní stát je literární velmocí. „Přestože je to země počtem obyvatel srovnatelná s Brnem nebo Ostravou, každý desátý Islanďan vydal knížku a v přepočtu na obyvatele má Island nejvíce spisovatelů,“ upozornil.
Českému publiku se autorským čtením jako první představil bývalý starosta Reykjavíku Jón Gnarr. „Mívám silný pocit, že postavy nepocházejí ode mě, ale odněkud zvenčí. Tehdy si připadám jako médium,“ prozradil o své inspiraci.
Zajímavostí je účast publicistky Elizy Reidové, Kanaďanky, která se stala první dámou Islandu. Letos vydala anglicky psanou knihu o výjimečných Islanďankách, jejich postavení ve společnosti a způsobech, jakým pomáhají měnit svět.
Kontroverzní kniha
Hallgrímur Helgason se staví i v Praze, aby představil český překlad svého románu Ženská na 1000°, o němž se na Islandu hodně mluvilo. Hrdinkou je totiž osmdesátiletá Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války.
Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře.
Čtou i Češi
Islanďany v druhé polovině večera vystřídají čeští literáti. Mezi nimi Kateřina Tučková, Arnošt Goldflam, Stanislav Biler, Pavel Tomeš, Irena Dousková či Zuzana Říhová.
Z Brna se autorská čtení současné literatury dostanou i do Ostravy, Košic, Prešova a Bratislavy.