Někdejší diplomat Hans Blix je klíčovou osobností globální krize, která následovala po útocích 11. září. Nad svou kariérou šéfa zbrojních inspektorů OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím, se zamýšlí v dokumentu Blix Not Bombs. Mezigenerační dialog s ním natočila česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassa a nyní ho promítají tuzemská kina.
„Kdykoliv se svět ocitl v plamenech, zavolali Hanse Blixe. Je to pacifista, ekolog a je to Švéd. Jako já,“ říká v dokumentu Greta Stocklassa. Filmařka z česko-švédské rodiny se v roce 2019 představila celovečerním dokumentárním debutem Kiruna – překrásný nový svět. Vydala se v něm do města ležícího za polárním kruhem na obřím ložisku železné rudy. Kvůli těžbě se ale centrum začalo propadat, městská rada se proto rozhodla domy přesunout.
Důsledky, které má vyšší politická moc pro lidské společenství, se Greta Stocklassa zabývá i v nejnovějším snímku Blix Not Bombs. Když teroristický útok zasáhl 11. září 2001 newyorská Dvojčata, bylo jí osm. V následujících letech sledovala svého krajana, diplomata Hanse Blixe, jenž se stal významným hráčem globální krize coby šéf zbrojních inspektorů OSN.
Příběh nenápadného státního úředníka
Nyní, v jednadvacátém století řešícím války, politické extrémy a klimatické katastrofy se Greta rozhodla už pětadevadesátiletého muže oslovit a zeptat se ho, zda by jí nepomohl najít v tomto světě nějaký smysl. A zodpovědět otázku, jestli je diplomacie ještě k něčemu dobrá.
„Hans Blix patří ke generaci lidí, která se podílela na tom, jak svět vypadá, a moje generace nyní svět přebírá a musí řešit to špatné, co vzešlo,“ míní dokumentaristka.
Jako zástupce OSN vedl Blix inspekce na území Iráku, jejichž cílem bylo pátrat po zbraních hromadného ničení. Přestože žádné nalezeny nebyly, neochota Iráku na inspekcích spolupracovat, se ale pro Spojené státy a Velkou Británii stala jedním z důvodů k invazi do země. Hans Blix později označil válku v Iráku za tragédii. „V roce 2003 nepředstavoval Irák pro nikoho bezprostřední hrozbu,“ uvedl pro The Guardian.
„Ačkoli je válka v Iráku jedním z nejznámějších konfliktů jednadvacátého století, o Hansi Blixovi slyšel jen málokdo,“ míní Greta Stocklassa. „Příběh nenápadného státního úředníka, který možná mohl zabránit válce v Iráku, se nikdy nedočkal filmového zpracování, nebyla o něm napsána žádná kniha a děti o něm neslyší ve škole. Nikdy předtím neposkytl nikomu tak důkladný, upřímný a otevřený rozhovor, jako poskytl mně. Dnes je Hansovi 95 let a máme poslední možnost vyslechnout si jeho verzi dějin, které si myslíme, že známe.“
Generace, která může za to, jak svět vypadá
Improvizované natáčecí studio vzniklo přímo v Blixově stockholmském bytě. Někdejší diplomat popisuje své schůzky s americkým prezidentem Georgem W. Bushem a s britským premiérem Tonym Blairem, frustraci nad projevem amerického ministra zahraničí Colina Powella na Radě bezpečnosti OSN a svůj pocit prázdnoty, když USA zahájily invazi navzdory zjištění jeho inspekcí.
Ukazuje, že destabilizace na Středním východě působí efektem motýlích křídel na neúspěch vojenské intervence v Afghánistánu i na zesílení uprchlické krize. Ta zas podněcuje vzestup nové generace ultrapravicových politiků v Evropě.
„Může být zajímavým pohledem do zákulisí války v Iráku, aby lidé pochopili mechanismy, jakými vznikají takové konflikty, jak se chovají lidé u moci,“ podotýká k dokumentu Greta Stocklassa. Doufá, že pro diváky může být Blix Not Bombs vodítkem pro jejich chování v současném světě, zabývá se totiž univerzální otázkou, kde leží naše osobní odpovědnost za lidstvo a svět.
V souvislosti s Hansem Blixem a jeho pohledem na světové události nového milénia mluví režisérka také o naději. „Přestože natáčení bylo velmi úzkostné, začala válka na Ukrajině, dal mně Hans Blix naději, že cesta života v míru existuje,“ uzavírá.
