ROZHOVOR. Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna doplňují po více než století i příběhy jejich autora. Vlastní životopis Marka Twaina vychází v původní podobě poprvé také česky. Slavný spisovatel trval na tom, aby se s vydáním počkalo sto let po jeho smrti. Mohl tak o sobě psát bez zábran a bez obav z reakcí okolí.
Twainovu autobiografii přeložil Roman Tadič. O českém vydání ale více prozradila překladatelka obou nejznámějších dobrodružství Jana Mertinová.
Nakolik Twain vepsal do Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna svůj vlastní život?
V obou knihách psal Twain v podstatě o sobě nebo svém okolí, o lidech, které znal. Když se jeho maminky ptali, na kolik věří jeho historkám, říkala, že mu vždycky třicet procent slevuje.
Česky vyšel zatím první díl jeho autobiografie, připravují se ještě další dva. Co v nich čtenář najde?
Mark Twain kdysi prohlásil, že porozumět člověku, to chvilku trvá, a jemu trvalo hodně dlouho, než se čtenářům otevřel. Své paměti diktoval, a když se pak sepsaly, bylo jich téměř pět tisíc stran. V průběhu doby už byly vydány úryvky, s jeho vědomím i bez něj, ale plné znění vyšlo až teď, skutečně po sto letech.
V jaké formě své vzpomínky zapsal?
Brouzdal po různých časech, místech i zážitcích. Jeho životopis je trochu podobný Huckleberrymu Finnovi, protože to je román-řeka. Je jako neznámý román Marka Twaina.
Twain chtěl s vydáním počkat sto let, jaký k tomu měl důvod?
Nepřál si, aby se na něj vzpomínalo ve zlém a aby s ním měly problém třeba děti těch, kterých se nějak dotkl. Někdy i neprávem.
