Lunapark v hlavě, který osvobodil poezii. Básník Lawrence Ferlinghetti oslavuje sto let

Básník, nakladatel, malíř a politický aktivista Lawrence Ferlinghetti patří mezi nejznámější autory dvacátého století. Jeden z otců americké beat generation, která zásadně ovlivnila také českou kulturu, vlastním dílem i svými občanskými postoji celý život otevírá nové cesty poezii, imaginaci a svobodě. V neděli 24. března básník – téměř stejně tak starý jako Československo – oslavuje sté narozeniny.

Ferlinghetti navzdory požehnanému věku stále tvoří a jubileum oslaví vydáním románu Little Boy (Chlapeček). Nakladatelství Maťa pak jeho narozeniny připomíná českým vydáním knihy Výlevy Nářky Smích, který je jeho zatím poslední básnickou sbírkou z roku 2014. 

Kvílení za svobodu

V dějinách literatury za sebou dosud zanechal přinejmenším dvě nesmrtelné stopy. Nejprve jako autor sbírky Lunapark v hlavě (1958), která se spolu s Kvílením Allena Ginsberga ve Spojených státech zařadila mezi nejvlivnější a nejčtenější knihy poezie druhé poloviny století.

Zadruhé se proslavil jako spolumajitel City Lights (pojmenováno podle Chaplinova filmu Světla velkoměsta), prvního knihkupectví v USA prodávajícího výhradně paperbacky. Zprvu nenápadný obchod později začal knihy také vydávat a vybudoval si pozici kulturní instituce, která proměnila americkou knižní kulturu.

Knihkupectví a nakladatelství City Lights
Zdroj: ČTK/DPA

Právě zde vydal v roce 1956 zmíněnou Ginsbergovu sbírku Kvílení a jiné básně. Následovalo zatčení a obvinění z obscénnosti, protože báseň explicitně zmiňuje homosexuální styk. Proces, při němž vypovídala řada literárních kritiků, se stal zásadním sporem o uměleckou svobodu.

Ferlinghetti byl nakonec osvobozen s tím, že Kvílení má „očistnou společenskou důležitost“. Beatnické hnutí se ocitlo na titulních stránkách a dveře k vydání dalších nekonvenčních textů byly otevřeny.

Anarchie i komunita

Jeho pojetí básnictví zahrnuje občanskou angažovanost a kritiku vládnoucí moci. Sám sebe Ferlinghetti označuje za etického anarchistu zaměřeného na komunitu. Anarchii přitom nechápe jako politické hnutí nebo filozofický směr, ale jako způsob boje za individuální svobodu.

V padesátých letech proto přitahoval pozornost FBI, o dekádu později organizoval demonstrace proti válce ve Vietnamu a stál u zrodu hnutí hippies. Žil v komuně v Novém Mexiku, angažoval se v ekologických hnutích a v novém tisíciletí vystupoval proti válce v Iráku.

Podívejte se na dokument „Přijdu hned“ Ferlinghetti

Ferlinghettiho cesta ke slávě přitom vůbec nebyla přímá ani snadná. Otec, italský přistěhovalec, zemřel ještě před jeho narozením a matka byla krátce po porodu hospitalizována v ústavu pro duševně choré. O chlapce, který se narodil jako Lawrence Ferling a příjmení si změnil v roce 1955, se proto musela postarat příbuzná ve Francii.

Do USA se vrátil v pěti letech a pak strávil rok v dětském domově. V pubertě měl opakovaně problémy se zákonem. Život mu radikálně změnil výtisk poezie Charlese Baudelaira. Tvorba francouzského „prokletého básníka“ mladému bouřlivákovi otevřela oči pro kulturu a přiměla ho studovat na Severokarolínské univerzitě, kde v roce 1941 absolvoval novinařinu.

Světla San Francisca

Za druhé světové války se dal k námořnictvu. Účastnil se invaze v Normandii, sloužil v Japonsku po svržení atomových bomb a po návštěvě Nagasaki se stal pacifistou. Po propuštění z armády získal v roce 1947 na Columbijské univerzitě magisterský titul a o tři roky později obhájil doktorskou disertaci na pařížské Sorbonně.

Po sňatku v roce 1951 se Selden Kirbyovou, se kterou má dceru a syna, se přestěhoval do San Francisca, kde začal vyučovat francouzštinu. Současně navázal kontakt s komunitou avantgardních umělců, mimo jiné Robertem Duncanem, Kennethem Patchenem nebo Kennethem Rexrothem.

Roku 1953 založil paperbackové nakladatelství City Lights. Zde o dva roky později vydal svou první sbírku básní Obrazy zmizelého světa a postupně začal publikovat další beatnické autory, kteří proměnili podobu americké i světové literatury: Allena Ginsberga, Gregoryho Corsa, Jacka Kerouaka, Garyho Snydera, Williama Burroughse a další.

Lawrence Ferlinghetti (vlevo) a Allen Ginsberg během vzpomínkové akce na Jacka Kerouaca, 1988
Zdroj: Jon Chase/ČTK/AP

Zlomem v jeho tvorbě se stala druhá sbírka Lunapark v hlavě (1958), která pro svou hravou energii, ironický nadhled, surrealistickou obrazotvornost a zároveň srozumitelnost dodnes patří mezi nejoblíbenější sbírky americké poezie. Lunaparku se prodalo přes milion výtisků a byl přeložen do desítek jazyků. Do češtiny Ferlinghettiho, stejně jako další tvůrce beat generation, skvěle překládal Jan Zábrana.

Kromě dalších sbírek básní psal i romány (například imaginativní román Ona z roku 1960), dramatické útvary, překládal a účastnil se mnoha básnických čtení po celém světě. Zajímal se také o buddhismus a v osmdesátých letech se věnoval politicky zaměřeným prozaickým textům.

Nonstop nedaleko Staromák Square

Českou republiku navštívil v dubnu 1998, kdy se účastnil Festivalu spisovatelů. Ferlinghettiho příjezd do Prahy tehdy organizoval zakladatel Jazzové sekce Karel Srp. Po uvěznění členů Jazzové sekce v osmdesátých letech se totiž Ferlinghetti zasazoval za jejich propuštění.

Americký básník při své pražské návštěvě věnoval publiku zbrusu novou báseň Rivers of Light (Řeky světla), ve které zaznamenal „Staromák Square“, Vltavu nebo Karlův most. Následovala akce „Nonstop Ferlinghetti“, kdy básníkovo dílo po tři dny znělo v kostele U Salvátora. 

Ferlinghettiho tvorbu – stejně jako díla jeho generačních druhů – do značné míry formovalo to, že je určena k hlasitému čtení. Básník sám ostatně často tvořil nebo recitoval inspirován hudebním doprovodem. Ve svých dílech oslavuje lásku, tvořivost a svobodu a útočí na necitlivý politický systém, materialismus a konzumerismus.

Jeho dílo současně charakterizuje silný vizuální aspekt, ostatně Lawrence Ferlinghetti se již dlouhá léta věnuje i malování obrazů. Především však jeho tvorba ukazuje, že současná poezie může být srozumitelná, plná fantazie, a přitom revoluční. 

Svět je báječné místok narozeníjestli vám příliš nevadípár měknoucích mozkůna vyšších místechnebo nějaká ta bombakterou vám sem tam zcela jistěhodí někdo na hlavua různé jiné nepřístojnosti které víc než dostsužujínaši patentovanou společnosta její potentátystejně jako její prachsprosté katya její páterya různé jiné policajtya její všemožné segregačkya kongresové vyslýchačkya různé jiné opletačkyvšechno čím naše bláhové těloje dědičně zatíženo
Z básně Svět je báječné místo
přeložil Jan Zábrana

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Každá třetí obec mívala kino. Dnes většinou slouží k jinému účelu

V Česku v posledních dvaceti letech zanikly stovky klasických jednosálových kin. Ve velké části z nich se stále zachovala promítací technika, i když už slouží jinému účelu. Oživit je a připomenout jejich historii, má projekt Rekino. Ten chce postupně rozjet promítačky v různých koutech Česka.
před 5 hhodinami

Amazon točí v Česku akční seriál, blíží se i „noví Bridgertonovi“

V Česku je v plném proudu natáčení akčního seriálu Ride or Die (Jeď, nebo zemři), jenž se objeví ve videotéce Amazon Prime Video. Podle informací ČT24 bude letos v Česku točit i Netflix, a to dobový seriál Věk nevinnosti, který by mohl být „novými Bridgertonovými”. Czech Film Commission hlásí, že tuzemsko se pro zahraniční a hollywoodské produkce stává zajímavějším i kvůli politické situaci v Maďarsku, které dříve „přetáhlo“ seriálovou Dunu nebo oscarové Chudáčky.
před 18 hhodinami

Pozdě, ale přece. Na svůj první román si počkali Chandler či Hrabal

Miroslav Hlaučo pracuje v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. V sedmapadesáti letech ale vydal svou prozaickou prvotinu Letnice – a ta se nedávno stala Knihou roku 2024 cen Magnesia Litera. Není jediným, kdo se počítá k pozdním prozaickým debutantům.
včera v 10:30

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
29. 4. 2025

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025
Načítání...