Laťka byla tak nízko, že ji Zaorálek může jedině překonat, říká šéf DOX k novému ministrovi

Nový ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) by podle šéfa Národního divadla Jana Buriana mohl být úspěšným šéfem resortu kultury. Je to silný politik, díky svým zkušenostem má šanci se v oblasti kultury vyznat a zároveň má dost času naplnit slíbené politické priority, věří Burian. Podle ředitele Centra současného umění DOX Leoše Války je pro Zaorálka výhodou, že přichází se znalostí fungování ministerského úřadu, ale nepochází přímo ze struktur resortu kultury.

„Zaorálek by mohl z ministerstva kultury udělat resort, jakým má být. To znamená jedno z klíčových ministerstev pro duchovní a kulturní rozvoj naší společnosti,“ řekl šéf Národního divadla Burian na otázku, zda příchod nového ministra vítá. Zaorálek byl ministrem jmenován v úterý.

Šéf centra DOX Válka také očekává, že nový ministr pozvedne kvality svého resortu: „Zaorálek je určitým skokem nahoru, protože laťka byla velmi nízko. Jakýkoli normální krok bude získávat velké body.“

Bývalá ministryně kultury a dokumentaristka Helena Třeštíková rovněž srovnala Zaorálka s jeho předchůdcem. „Musím říct, že mě jeho jmenování hrozně uklidnilo – po té hrůze, kterou jsme prožívali celé léto. Je to figura, která se umí pohybovat v politice a tím pádem prosadit svoje záměry lépe než někdo, kdo přijde bez těchto zkušeností,“ očekává.

Také generální ředitel České filharmonie David Mareček Zaorálkovo jmenování uvítal: „Představitelem kultury by měl být profesionální politik, tedy člověk, který dokáže nejen reprezentovat, což Lubomír Zaorálek jistě dokáže, ale dokáže za ni i bojovat na politickém kolbišti.“

Nahrávám video

Zaorálek má na to rychle se zorientovat, očekává Burian

Podle Buriana by se Zaorálek díky svým zkušenostem a politickému nadání mohl v resortu, který převzal, zorientovat a následně přivést v život plány, které si vláda vytkla do svého programového prohlášení.

„Je to zvýšení mezd, vyřešení postavení příspěvkových organizací státu prostřednictvím nového zákona, přehlednější grantový systém, zvýšení podpory živého umění i v regionech. Řada z toho by se mu mohla podařit, protože na to bude mít dost času,“ prohlásil Burian s odkazem na termín pravidelných sněmovních voleb, které připadají na rok 2021.

Nahrávám video

Burianovi nevadí ani to, co Zaorálkovi vyčítala opozice: že nejsou známy jeho názory na oblast kultury. „Politická a odborná správa kultury jako resortu má být vyvážená a nemá se tlouct. Politici legitimně určují priority a odborníci mají řešit konkrétní strategie a programové úkoly a dělat personální doporučení. Pokud budeme umět komunikovat a nebudeme soutěžit o to, kdo je důležitější, tak myslím, že můžeme být úspěšní,“ domnívá se šéf Národního divadla.

Válka dokonce považuje Zaorálkovu nezkušenost s resortem za výhodu. „Už byl ministrem, jeho ohromení z vlastního statusu se odehrálo už dávno, to ušetří spoustu času. Je výhodou, že Zaorálek nepochází ze subkultury ministerstva, není součástí těchto specifických her, pavučin a zájmů. Navíc přichází z úřadu, který měl jinou rychlost,“ poznamenal Válka s odkazem na Zaorálkovo dřívější působení na ministerstvu zahraničí.

Ředitel centra DOX pochválil také Zaorálkovu „sečtělost, rozhled, jazykovou výbavu“. „Doufejme, že tam jsou někde také kousky idealismu a přirozený respekt ke kultuře ve všech jejích formách,“ dodal.

Třeštíková upozornila na Zaorálkova slova, podle kterých se sám v minulosti o významu české kultury poučil: „Jako ministr zahraničí si mnohokrát uvědomil, jak může kultura pomáhat vnímání naší země v zahraničí. Myslím, že hodnotu kultury vnímá a tím pádem by pro ni mohl něco udělat. Po dlouhé době někdo…“

Potřebujeme peníze, volají instituce

Burian i šéfka Národního památkového ústavu Goryczková se shodli, že jejich organizacím chybí zejména finance. „Budeme otevírat nově zrekonstruovanou Státní operu a dosud nemáme kryté náklady, které nutně vzniknou s tím, že přijmeme zaměstnance na technické profese. Musíme zajistit financování mimořádných projektů, jako jsou oslavy třiceti let od sametové revoluce,“ zdůraznil Burian.

Památkářům zase podle Goryczkové chybí peníze tam, kde úřad soutěží s tržními cenami. „V posledních dvou letech jsme cítili, že jsme konkurenceschopní na trhu práce, ale to už zase neplatí,“ podotkla.

„Máme velké nedostatky ve finančním ohodnocení pracovníků hlavně v nižších třídách, jako jsou zahradníci, lesníci, průvodci, pokladní. Pokud by došlo k navýšení mezi pěti až deseti procenty v příštím roce, bylo by to ideální. Cítíme propad i u specializovaných profesí, jako jsou právníci a lidé, kteří řídí investiční obnovu památek,“ vyjmenovala Goryczková nedostatky, s nimiž se památkáři potýkají.

Peníze NPÚ postrádá také na investicích. „Potýkáme se s problémem dofinancování. Máme peníze z evropských fondů, jenže cena práce a stavebních prací mezitím výrazně vzrostla – o dvacet až třicet procent. Proto se nám nedaří vysoutěžit dodavatele. Sami to nejsme schopní dofinancovat, a pokud bychom museli peníze do evropských fondů vracet,  ten výpadek nám žádný jiný zdroj nenahradí,“ upozornila šéfka památkářů.

Nahrávám video

Ministr kultury by se podle Goryczkové měl zaměřit i na přípravu novely památkového zákona. Jeho poslední verze před dvěma lety neprošla sněmovnou a Goryczková má nyní řadu výhrad vůči nově vznikající verzi novely.

Vypadla z něj například oblast archeologie, památkáři mají mít příliš krátkou lhůtu na podávání připomínek a nově mají posuzovat až hotovou stavební dokumentaci. Jenže pokud s ní nebudou souhlasit, majitel památky bude muset zaplatit odborníkům za vypracování nových plánů; dosud mohli památkáři připomínkovat dokumentaci už v přípravě.

„Jsou tam problémy směřující k oslabení role a instituce Národního památkového ústavu a tím i oslabení péče o kulturní dědictví na území státu,“ shrnula Goryczková.

Nahrávám video

Nové hledání šéfa Národní galerie

Podle Války by měl Zaorálek rovněž vypsat nové výběrové řízení na šéfa Národní galerie. Zaorálek to už zmínil jako jeden ze svých příštích kroků. Právě odvolání ředitele galerie stálo na začátku výměny ministra kultury; předchozí šéf resortu Antonín Staněk (ČSSD) už řízení vypsal.

„Jenže řízení bylo nastartováno v neuvěřitelně krátkém čase, požadavky jsou špatně formulované, zcela se zapomnělo na zahraniční účast, i když sám bych tento post nikomu ze zahraničí nedoporučil kvůli specifickým českým podmínkám. Ale celé je to spíchnuté super rychlou jehlou a bylo by lepší poskládat to znovu. Všichni to ví,“ doporučil Válka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...