Komentář: Proč potřebuje ministr Zaorálek vyjednávat o rozpočtu

V úterý skončila vládní krize kolem ministra kultury. Po několikaměsíčním odvolávání Antonína Staňka a několika dalších týdnech vyjednávání o tom, kdo nastoupí na jeho místo, je jasno. Novým ministrem se stal sociální demokrat Lubomír Zaorálek. A o prvním kroku má jasno. Chce se vložit do vyjednávání o státním rozpočtu. Proč je to důležité a proč by měl, i když mu na to zbývají tři dny?

Situace na ministerstvu kultury byla v dosavadní politické praxi jedinečná. Prezident Miloš Zeman ke konci července odvolal z ministerského křesla Antonína Staňka (ČSSD), tak jak požadovala jeho vlastní politická strana prostřednictvím premiéra Andreje Babiše (ANO).

Nikdo však nebyl novým ministrem jmenován. Kandidáta sociální demokracie Michala Šmardu (ČSSD) prezident odmítal navzdory tomu, že ČSSD na jeho nominaci trvala. Od 1. srpna byl tak řízením resortu pověřen ekonomický náměstek René Schreier.

Právě to, že ministerstvo řídil pouze náměstek, je oním specifikem. Poprvé v historii České republiky v čele ministerstva nestál čen vlády, což bylo v rozporou s takzvaným kompetenčním zákonem. Na to upozorňovali mnozí komentátoři i ústavní právníci. Premiér na to však reagoval slovy, že během vládních prázdnin není třeba ministerstvo řídit.

  • Zřízení ústředních orgánů státní správy
    § 1
    V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády:
    (…)
    4. Ministerstvo kultury

Ministerstvo to bez ministra – zdá se – opravdu přežilo i bez politického řízení. Přesto bylo však načasování velmi nešťastné. Navzdory vládním prázdninám se totiž odehrávala jednání o podobě státního rozpočtu. Jednotliví členové kabinetu se scházeli s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a snažili se ji přesvědčit, aby ministerstvo navýšilo rozpočty jejich resortů.

Za resort kultury nejednal člen kabinetu, ale ekonomický náměstek Schreier. A podařilo se mu vyjednat 440 milionů korun navíc.

Politická zodpovědnost

Zde se však dotýkáme toho nejpalčivějšího problému. Nejde totiž jen o to, zda byl porušován kompetenční zákon. Mnohem důležitější je otázka politické zodpovědnosti. Právě proto je třeba, aby byl v čele ministerstva člen vlády. Ta má důvěru poslanecké sněmovny, od níž odvíjí svoji moc, ekonomický náměstek však žádnou politickou zodpovědností nedisponuje.

Politická zodpovědnost je pro politika tím, co může velmi rychle ukončit jeho kariéru. Známe mnoho případů, kdy ministr přijal politickou odpovědnost za dění na resortu a musel se odporoučet. Současně je ale také tím, na čem každý politik nebo i politická strana staví svoji budoucnost.

Nový ministr kultury se minulý týden vyjádřil jasně: „Já jsem o tom dnes (v pátek) mluvil s panem Hamáčkem. Vím, že v některých těch věcech se tam postoupilo, ale vymínil jsem si, že v případě ministerstva kultury ta jednání neuzavíráme.“

Chci mít prostor, abych se s tím důkladně seznámil. Jsem si skoro jist, že tam něco chybí, jde mi o to, jak je to zásadní, kolik peněz je třeba a o čem jednat.
Lubomír Zaorálek

Pokud chce ministr Zaorálek do budoucna uspět a získat voličskou podporu, musí se do jednání o rozpočtu zapojit. Bude-li chtít v budoucnu prodávat výsledky své práce, bude-li chtít navyšovat platy v oblasti umění (jak podle svých dosavadních prohlášení plánuje), musí mít za sebou vlastní výsledky. Jen těžko by v jakékoliv volební kampani uspěl s tvrzením, že situace v kultuře se zlepšila, protože ekonomický náměstek vyjednal téměř půlmiliardové navýšení rozpočtu.

I kdyby měl Zaorálek vyjednat jen několik symbolických milionů navíc, je to pro něj velmi důležité. Bude to totiž on, kdo se na vyjednávání podílel a kdo měl na rozpočet resortu vliv. Vyjednávání o rozpočtu se vrátí do normálu, kdy ministr ponese politickou zodpovědnost i za to, s kolika penězi bude resort hospodařit.

Ministryně financí Alena Schillerová včera prohlásila: „Nepředpokládá, že by byl schopen za tři dny (…), že by byl schopen se seznámit s rozpočtem tak, aby měl jasné a oprávněné požadavky.“ Je možná i vysoce pravděpodobné, že má ministryně pravdu a že se Zaorálek do konce srpna nestihne seznámit se všemi záludnostmi rozpočtu resortu kultury. Ale v politice hrají důležitou úlohu symboly. A právě jednání Zaorálka o rozpočtu je z hlediska symboliky velmi důležité. Ukazuje totiž, že i on má politickou zodpovědnost za resort ministerstva kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...