V osmaosmdesáti letech zemřel významný irský spisovatel William Trevor. Držitel prestižní Whitbreadovy ceny ve svých románech a povídkách tematizoval nenaplněné city „obyčejného člověka“ a býval řazen k nejintelektuálnějším prozaikům současnosti.
O Trevorově smrti informovalo jeho domovské nakladatelství Penguin House. Rodák z irského Mitchelstownu zemřel ve svém domě v Devonu na jihozápadě Anglie, kde žil od své emigrace ze zeleného ostrova v roce 1952.
Za svůj život věnoval anglosaské literatuře třicet románů a povídkových sbírek, přičemž nejčastějším tématem byla naturalisticky pojednaná, nerovná nebo nenaplněná láska. Nepsal přitom o hrdinech. Ve svém posledním románu Láska a léto (česky 2010) nabídl příběh z ospalého městečka Rathmoye, kde zavedené pořádky rozvrátil příchod cizince s fotoaparátem – a následné milostné vzplanutí.
Obyčejného člověka a nehrdinské činy všedních dní, za kterými se skrývají traumata i tajené city, Trevor pojednal i ve své povídkové sbírce Den, kdy jsme se opili dortem, kterou navázal na svého slavného irského předchůdce Jamese Joyce a jeho Dubliňany.
Co znamená být člověkem
Díla držitele Whitbreadovy ceny, rivalského ocenění ke známějšímu Man Bookerovi, se dočkala i svých filmových podob, ať už jde o Dům v Umbrii nebo Feliciinu cestu. Sám Trevor před časem v rozhovoru pro The Paris Review uvedl, že za hlavní téma své práce chápe zkoumání duše a humanity. Doslova uvedl: „Píšu proto, abych se ponořil do lidské duše a spatřil, co znamená být člověkem.“
Odpověď nyní mohou dál hledat Trevorovi čtenáři – při ponoru do jeho knih.
