Praha - Vážky jako objekt pro své fotografie si vybral zpěvák a fotograf Dan Bárta. Výstavu svých děl instaloval v galerii a literární kavárně Academia. Fotografie vznikaly v několika zemích světa. Expozice v Academii potrvá do 29. května, poté ji budou moci obdivovat diváci v Brně. Na výstavě se podílí populárně vědecký časopis Živa.
Křehký a náročný koníček Dana Bárty
Při zahájení výstavy Bárta upozornil na to, že soubor koncipoval jako ukázku vážek z celého světa. Jeho ctižádostí bylo, aby se na snímcích neopakovaly dvě vážky ze stejného rodu. Sám odhadl, že se mu před fotoaparát dostalo asi 200 až 300 druhů.
Fotografování vážek je prý poměrně náročné. Tento hmyz je totiž málokdy v klidu. Jak informoval odborník na vážky Aleš Dolný, který Bártu doprovází na jeho výpravách, tento hmyz v letu loví, přijímá potravu, páří se i odpočívá, tedy plachtí nad vodní hladinou, často daleko od břehu.
„V podstatě je to taková 'šoulačka' na deseti metrech. Člověk si sedá, kleká, lehá, fyzický pocit z toho je podobný, jako když hrajete ping-pong s někým, kdo to neumí. Ale zase na druhou stranu je to docela dobrá záminka k tomu, aby se člověk mohl na pár hodin nebo dní ztratit někam, kde je ticho a absolutní samota,“ přibližuje svého koníčka Bárta.
„Jsou určité druhy, u kterých nemáte šanci vidět, že si někdy sednou, a když už se to přihodí, tak je to ve tmě,“ vysvětlil dále fotograf. Podle něj ale naopak některé vážky „sedí na podkladu“ stále. Složitější pak prý je zvěčnit vážku v dobrém světle a před zajímavým pozadím.
Podle Dolného existuje trik, kterým si lze při tvorbě snímků vážek vypomoci. Stačí je prý ulovit do síťky a pak na několik vteřin namočit do studené vody, čímž na okamžik ztratí aktivitu. Výsledek pak ale nevypadá přirozeně, protože vážky jsou při fotografování mokré a třesou se chladem.
Poprvé se Dan Bárta vydal na indonéskou Sumatru, od té doby fotil třeba v Číně, Jihoafrické republice nebo Namibii. I jeho další plány jsou s vážkami úzce spojeny, jako spoluautor chystá vydání atlasu vážek.