Jaká je cena umění na trhu a jaká je cena umění pro společnost? Ke Konfrontaci si Petr Fischer pozval vizuální umělce Kateřinu Šedou a Zbyňka Baladrána. Dvojku a čtyřku na Art Indexu, žebříčku sestaveném investiční bankou, aby sběratelům a investorům pomohl v orientaci na české výtvarné scéně.
Kateřina Šedá: Pro někoho jsem výtvarnice, ale pojem výtvarnice – to je trošku jako nástěnkářka. Jsem všechno a nic. Moje role v každé akci je dost jiná. Ale to je vlastně to, co způsobí celý ten pohyb. Ten zázrak. Je to těžko definovatelné, protože moje role se u některých věcí ještě proměňuje. Třeba jsem vstoupila do vesnice, kde jsem nikoho neznala. Na začátku jsem si připadala jako nějaký převaděč, potom jako přítel a najednou jako svědek, který musel ustoupit a tu akci pozorovat. A stejně z dnešního pohledu nevím, co jsem. Kdybych řekla umělec, tak nevím, co si pod tím mám představit.
Zbyněk Baladrán: Provoz umění funguje paralelně vůči tomu, co obnáší veřejný diskurs. Výtvarní umělci jsou něco jako básníci. Tomu, co dělají, se hluboce věnují, mají mezi sebou nějaké hvězdy i problémy, které řeší, ale zároveň to nejsou lidé ani problémy, které by sdílela nebo by byla ochotná sdílet většinová, mediální společnost.
