Klusák a Pecháčková natočili dokument o pandemii covidu-19. Zachytili Velké nic

Liduprázdná města, záchranáři v pohotovosti, operní pěvkyně za pokladnou supermarketu, nudapláž v rouškách i antirouškařské demonstrace. Režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková se na jaře 2020 vydali s kamerou do prázdných ulic a následující dva roky sledovali reakce české společnosti na pandemii covidu-19. Dokumentární tragikomedie Velké nic zachycuje silné příběhy i bizarní obrazy. První diváci černobíle natočený snímek zhlédli v úterý, v tuzemských kinech se začne promítat od 16. března.

Víta Klusáka zastihla pandemie v době, kdy do kin uvedl dokument V síti, v němž spolu s režisérkou Bárou Chalupovou poukázali na praktiky sexuálních predátorů na internetu. Promítání na festivalech a debaty na školách ale zastavil lockdown.

„Vláda ČR povolala národ kutilů a nechala otevřít galanterie, před kterými se utvořily nekonečné fronty, a šicí stroje v domácnostech se rozjely naplno. To nás pobavilo i zvedlo ze židlí. Po chvíli váhání, zda riskovat, že nový virus přitáhneme domů, jsme se rozhodli pustit do práce na filmu o tom, jak Češi žijí i prožívají pandemii,“ popisuje Vít Klusák moment, kdy se rozhodl bezprecedentní časy v historii Česka točit.

Výsledkem podle něho není mučivá tryzna, ale snímek i přes určité teskné podtóny veselý. Filmaři se nechtěli pasovat do role soudce, spíš kamerou zachytit každodenní život ve výjimečném období. Zajímalo je, jak si česká společnost s pandemií poradila a zda pro ni nebyla v něčem i přínosem.

Zajímavější je, co vidět není

„Fascinovalo mě prázdno, které covid vyrobil. Prostor, ve kterém jsme dostali příležitost uslyšet naše vnitřní hlasy. Ty, co v každodenním shonu zametáme pod koberec. Bývá náročné si jejich vzkaz pustit k tělu a nám najednou spadla do klína možnost je vnímat na kolektivní úrovni. Filmem jsem chtěla tomu NIC postavit pomník. Zarámovat covidovou zkušenost jinak než jako dobu temna,“ dodává spolurežisérka a také Klusákova životní partnerka Marika Pecháčková.

Vít Klusák doufal, že jeho partnerka udělá z natočeného materiálu niternější film, protože ji „víc zajímá, co ve filmu není vidět, než co je“. Pecháčková je autorkou snímku Smilovice o vnitřním „populárním fašismu“ v malé vesnici, kam přijedou imigranti, nebo intimního dokumentu Vnitroblok natáčeném na jednom prázdném pražském dvorku propojujícím obyvatele okolních bytů.

Nahrávám video

Natočeno černobíle

Dokument Velké nic je natočen černobíle a širokoúhle. Utlumením barev tvůrci reagovali na přetékající obrazy pandemické reality. „Aby náš snímek nevypadal jako publicistika nebo zpravodajství, ale na první pohled jako náš osobní až osobitý pohled na tu událost,“ dodává Klusák.

Vedle každodenních obrazů je průvodcem Velkým nic i filmař Karel Vachek. „Inteligence bytí na nás tímhle způsobem promluvila. A kdybychom byli chytřejší, tak na nás nemusí mluvit tímhle hrubým způsobem. A o tom to je, ten koronavirus,“ říká ve filmu.

Vít Klusák dodává, že na dosavadních projekcích Velkého nic se lidé překvapivě často smáli. Nebyl to ale podle něho výsměch nebo pobavení nad někým druhým, ale smích, který vede k promýšlení podstaty věcí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...