Karlštejn slaví. Strážce korunovačních klenotů je otevřený už 660 let

Sláva všude kolem a přítomnost českého krále a římského císaře Karla IV. V takové atmosféře se 27. března 1357 otevíraly brány hradu Karlštejn. Tyčí se nad třpytivou hladinou Berounky, asi 8 kilometrů od Berouna v chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen už v roce 1348, úplně byl ale hrad dokončen až v roce 1365 vysvěcením kaple sv. Kříže.

Karlštejn tvoří ucelený soulad přírodní krásy a lidské dovednosti. Karel IV. jej nechal postavit jako panovnickou pokladnici, ale sloužit měl též jako místo odpočinku panovníka a prostor pro důležitá jednání.

Základní kámen hradu Karlštejn byl položen v roce 1348, tedy ve stejném roce, kdy Karel IV. založil Nové město pražské a pražskou univerzitu (první ve střední Evropě). O osm let později už panovník na hradě pobýval a dohlížel na jeho dostavbu a výstavbu interiérů.

Stavebně byl hrad dokončen až v roce 1365, kdy byla vysvěcena kaple sv. Kříže. Zdobena je zlacením, drahými kameny a benátským sklem. Autorem souboru deskových obrazů je Mistr Theodorik. Sám Karel IV. prý na důkaz pokory a úcty do kaple vstupoval bos.

V kapli sv. Kříže byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Karlštejn byl původně budován jako císařovo soukromé sídlo, postupně ale začal být zamýšlen jako místo pro uložení královských pokladů. Korunovační klenoty byly na Karlštejn převezeny na počátku 15. století a s krátkými přestávkami zde zůstaly uloženy do začátku 17. století.  

Po smrti Václava IV., který si hrad zamiloval, čeští králové na Karlštejn zanevřeli. Po skončení třicetileté války byl značně zchátralý a v neutěšeném stavu zůstával poměrně dlouhou dobu. Až na konci 18. století přitáhl pozornost obrozenců (kteří ho nazývali Karlův Týn) a na začátku století následujícího hrad navštívil císař František I. a věnoval peníze na jeho opravu.

Stavebně byl Karlštejn upravován několikrát – v 15. století pozdně goticky, v 16. století renesančně. Dnešní vzhled získal na konci 19. století po přestavbě v duchu purismu.

Hrad má stupňovité uspořádání jednotlivých budov. Od nejníže položených provozních částí předhradí a vstupní brány, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou a Velkou věží.

Uvnitř Císařského paláce lze nalézt například rytířskou síň s kaplí sv. Mikuláše, reprezentační sál předků, který zdobil umělecky vyvedený Karlův rodokmen, klenotnici, hodovní a audienční síň či císařskou ložnici.

Studniční věž bez studny

Severně od císařského paláce stojí Mariánská věž s kostelem Panny Marie a kaplí sv. Kateřiny. Věž sloužila mimo jiné jako pokladnice, v přízemí bývalo vězení. V Hodinové věži je zavěšen tzv. Svatokateřinský zvon, ve Studniční věži bývala pekárna a prádelna.

Velká věž sloužila nejen jako poslední útočiště obránců, ale především v druhém patře ukrývá kapli sv. Kříže, která je architektonickým i uměleckým skvostem.

Zajímavostí je, že Studniční věž vlastně žádnou studnu nemá. Kutnohorští havíři vrtali do hloubky téměř 80 metrů, ale nenarazili ani na kapičku vody. Proto museli vytvořit kanál, kterým byla do studny přiváděna voda z nedalekého potoka. O tomto tajemství věděli jen král a purkrabí. Podle pověsti všichni dělníci, kteří na kanálu pracovali, skončili na popravišti, aby nemohli nikomu nic říct.

Ženy nesměly pouze do patra Velké věže

Karlštejn inspiroval řadu umělců, například Karla Hynka Máchu či Jaroslava Vrchlického, jehož Noc na Karlštejně, která vycházela z pověsti, že na hrad nesměly ženy, byla úspěšně zfilmována. (Ženy ve skutečnosti nesměly pouze do patra Velké věže, v němž sídlili strážci cenného pokladu.)

Hrad se též stal předmětem spekulantů - v roce 1931 se podvodník Josef „Harry“ Jelínek pokusil prodat Karlštejn americkému obchodníkovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jiřině Bohdalové je 95 let, hraje téměř stejně tak dlouho

Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové trvá bezmála devadesát let, tedy téměř celý její život, protože 3. května slaví devadesáté páté narozeniny. Jubileum herečky připomíná ve svém programu i Česká televize.
před 8 hhodinami

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026
Načítání...