Kachyňův Král Šumavy je propaganda, píší badatelé v nové knize

Nahrávám video

Před šedesáti lety natočil Karel Kachyňa film Král Šumavy. Snímek o proradných špionech a hrdinných „esenbácích“ tehdy do kina přilákal čtyři miliony diváků. O prorežimním thrilleru s nepopiratelnými formálními filmařskými kvalitami nyní vydal knihu Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Na konci 50. let se zločinný režim v Československu urputně sháněl po socialistické mutaci akčního propagandistického filmu. Své hrdiny nakonec našel mezi příslušníky Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří se zbraní v ruce střežili neprostupnost hranic.

Právě takzvané „esenbáky“ mladý Kachyňa konfrontoval s legendárním převaděčem, Králem Šumavy.

Noirová detektivka je od začátku do konce prostoupená promyšlenou sítí symbolů. Kamera pracuje s prvky nakloněného rámování a extrémního podhledu, který evokuje nestabilitu světa Krále Šumavy. Časté záběry přes okna a ještě častější motivy zrcadlení umocňují pocit ponurosti.

Podle historika barrandovského studia Pavla Jirase chtěl Kachyňa těmito filmařskými postupy metaforicky vyjádřit podstatu československého socialistického režimu, ve kterém je východiskem jedině flaška rumu. „Vzepřel se společenské objednávce,“ míní Jiras.

K pravému opaku dospěl tým badatele Petra Kopala: mlžná blata rafinovaně halí propagandu. „Naplňuje se Goebbelsova poučka, že divák nesmí poznat, že se jedná o propagandu a že je manipulován,“ soudí hlavní autor nové knihy Král Šumavy.

Desítky let žaláře

Jedním ze skutečných převaděčů byl i člen SNB Josef Hasil. „Sloužil jsem u útvaru ve Zvonkové. V únoru byl puč a lidi utíkali, tak jsme se domluvili s kluky na tom, že bychom měli něco udělat. Pomáhat,“ vzpomněl na dobu, kdy s nebezpečnou činností začal.

Hasil po prozrazení, věznění a útěku převáděl dál. Při přestřelce přišel o bratra, sám zřejmě připravil o život pohraničníka.

Po dopadení filmového Krále Šumavy zalije krajinu na plátně poprvé slunce. Skoro stovce blízkých Josefa Hasila však nastaly temné časy. Režim se na nich pomstil desítkami let žaláře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.