Jiří Bartoška trpěl Nesnesitelnou lehkostí bytí. Audiokniha ale nakonec vznikla

Nahrávám video
Nesnesitelná lehkost bytí v podání Jiřího Bartošky
Zdroj: ČT24

Vyprávění o lásce, lehkosti a tíze bytí v podání Jiřího Bartošky nabízí nová audioverze slavného románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Nezkrácená četba v režii Aleše Vrzáka trvá 10 hodin a 46 minut. V rozhovoru pro ČT24 Bartoška připustil, že chtěl nahrávání obtížného textu ukončit, ale podpora od Kundery ho přiměla pokračovat.

„Trochu z ješitnosti mě potěšilo, když mě oslovili s tím, že pan Kundera by si přál, abych tuhle knížku načetl já. Znal jsem ji, znova jsem si ji přečetl a arogantně jsem do toho vstoupil,“ vypráví Bartoška.

„Ta kniha má souvětí, která jako ponorná řeka mizí a jako Punkva se objeví nahoře, a vy ty věty pořád musíte sledovat, aby na konci, kde je tečka, to mělo smysl a logiku,“ popisuje komplikovaný Kunderův text, který mu prý při natáčení působil značné starosti.

„Dokonce v půlce toho natáčení jsem se omluvil, protože jsem měl z toho vždycky obrovské nervy, když jsem tam měl jít na frekvenci, a řekl jsem: Pánové, já zaplatím, co to zatím stálo, ale já to dělat nebudu, omlouvám se, ale nemám na to sílu,“ říká Bartoška.

Až potvrzení od Milana Kundery, že je s natočeným materiálem velmi spokojen, prý Bartošku přimělo, aby audioknihu dokončil. Kundera žije dlouhodobě ve Francii, kam emigroval v sedmdesátých letech.

„Výběr tohoto výjimečného herce je podle mne pro interpretaci toho textu jedinečný. Jiří Bartoška představuje toho chlapa, který se rozhodne, že se kvůli jedné ze svých lásek vrátí zpět do republiky a bude žít život pod dohledem komunistické strany,“ říká šéfrežisér Českého rozhlasu a režisér audioknihy Nesnesitelná lehkost bytí Aleš Vrzák.

Světově proslulý román, který poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984, spojuje příběh lásky s filosofickými úvahami o vztahu jedince a dějin, svobody a závazku, lehkosti a tíži lidského bytí nebo o umění a kýči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 9 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 13 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...