Jiří Bartoška trpěl Nesnesitelnou lehkostí bytí. Audiokniha ale nakonec vznikla

Nahrávám video

Vyprávění o lásce, lehkosti a tíze bytí v podání Jiřího Bartošky nabízí nová audioverze slavného románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Nezkrácená četba v režii Aleše Vrzáka trvá 10 hodin a 46 minut. V rozhovoru pro ČT24 Bartoška připustil, že chtěl nahrávání obtížného textu ukončit, ale podpora od Kundery ho přiměla pokračovat.

„Trochu z ješitnosti mě potěšilo, když mě oslovili s tím, že pan Kundera by si přál, abych tuhle knížku načetl já. Znal jsem ji, znova jsem si ji přečetl a arogantně jsem do toho vstoupil,“ vypráví Bartoška.

„Ta kniha má souvětí, která jako ponorná řeka mizí a jako Punkva se objeví nahoře, a vy ty věty pořád musíte sledovat, aby na konci, kde je tečka, to mělo smysl a logiku,“ popisuje komplikovaný Kunderův text, který mu prý při natáčení působil značné starosti.

„Dokonce v půlce toho natáčení jsem se omluvil, protože jsem měl z toho vždycky obrovské nervy, když jsem tam měl jít na frekvenci, a řekl jsem: Pánové, já zaplatím, co to zatím stálo, ale já to dělat nebudu, omlouvám se, ale nemám na to sílu,“ říká Bartoška.

Až potvrzení od Milana Kundery, že je s natočeným materiálem velmi spokojen, prý Bartošku přimělo, aby audioknihu dokončil. Kundera žije dlouhodobě ve Francii, kam emigroval v sedmdesátých letech.

„Výběr tohoto výjimečného herce je podle mne pro interpretaci toho textu jedinečný. Jiří Bartoška představuje toho chlapa, který se rozhodne, že se kvůli jedné ze svých lásek vrátí zpět do republiky a bude žít život pod dohledem komunistické strany,“ říká šéfrežisér Českého rozhlasu a režisér audioknihy Nesnesitelná lehkost bytí Aleš Vrzák.

Světově proslulý román, který poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984, spojuje příběh lásky s filosofickými úvahami o vztahu jedince a dějin, svobody a závazku, lehkosti a tíži lidského bytí nebo o umění a kýči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 6 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 20 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...