Jan Žižka opět vyhrál. V cenách Magnesia Litera se stal Knihou roku

Autoři, nakladatelé i čtenáři se 31. srpna konečně dozvěděli, kdo si za minulý rok vysloužil ceny Magnesia Litera. Ceremoniál byl posunut z tradičního dubnového termínu. Knihou roku se stalo rozsáhlé dílo historika Petra Čorneje o Janu Žižkovi. Vítězné tituly se vyhlašovaly na Nové scéně Národního divadla v přímém přenosu České televize.

Hlavní cenu – Kniha roku – vybírá napříč kategoriemi tři sta oslovených zástupců literárního odvětví. Historická publikace toto ocenění získala naposledy v roce 2014. Tehdy uspěl Jiří Padevět s Průvodcem protektorátní Prahou. 

Historik Petr Čornej shrnul na osmi stech padesáti stranách život a dobu husitského válečníka Jana Žižky. Za dílo, v němž zúročil své celoživotní bádání v oblasti českého středověku, mu patří vedle titulu Kniha roku také Litera pro naučnou literaturu. „Černobílý pohled bývá ideologický. Dějiny jsou barevné a dramatické, jenom v takovém případě jsou krásné,“ uvedl oceněný historik.

Jiří Kratochvil byl na ceny Magnesia Litera nominován letos potřetí – a do třetice ocenění získal, a to za prózu. Útlý román Liška v dámu se vrací do padesátých let. Propojuje příběh perspektivního estébáka s fantaskní liškou, kterou Stalin nechal přeměnit v ženu. „Je poctou imaginaci, literatuře jako hře slov a obrazů, ale zároveň nabízí i silný příběh o propojování a zároveň neslučitelnosti různých světů a také oslavu lidské a liščí svobody,“ vyzdvihuje Litera.

V kategorii publicistika nejvíce porotce přesvědčil Aleš Palán. Publikací Jako v nebi, jenže jinak navázal na oceňovaný rozhovor se šumavskými samotáři (Raději zešílet v divočině). I tentokrát se setkával se samotáři, jen oproti předchozí knize spíše s lidmi, pro něž samota nepředstavuje životní program, ale životní úděl. Ocenění ze stejné kategorie získal už dříve jako spoluautor „průvodce brněnským Bronxem“ Brnox. 

„Děkuji slunci, že svítilo, když jsem psal, dešti, že pršelo, a svému kocourovi, že mi lezl po papírech,“ zahrnul Ewald Murrer do děkovací řeči i netradiční adresáty, když si přišel na pódium pro Literu za poezii. V Noční četbě vzkřísil zapomenutý žánr básnické fantastické povídky a pokračoval v poetice melancholického a bizarního snění.

Z knih pro děti a mládež by čtenáři měli podle Magnesie Litery sáhnout po novince Davida Böhma. Kniha A jako Antarktida je autorskou encyklopedií konceptuálního výtvarníka o „posledním“ světadílu. 

Objevem roku se stal díky svému debutu Vratislav Kadlec. Na prahu čtyřicítky loni vydal soubor povídek Hranice lesa. „Se zkušeností divadelního principála inscenuje absurdní rodinné sedánky končící odkrytím zvířecích hrobečků a rodinných dramat, připravuje lidi v mlze o tváře, nechává straky ukrást postavám jména, zazdívá jejich těla,“ oceňují porotci.

Překlad se nejlépe zadařil Ladislavu Nagyovi, jenž se pustil do tří svazků z pentalogie Patrick Melrose. Částečně autobiografický román, známý díky nedávnému televiznímu zpracování s Benedictem Cumberbatchem, je dílem britského autora Edwarda St Aubyna. Porota oceňuje, že překladateli se podařilo najít správná slova pro různé projevy lásky i nenávisti a zachovává nadhled i suchou ironii původního textu.

Litera za nakladatelský čin patří nakladatelství Práh za vydání jednoho ze stěžejních děl Jana Amose Komenského – Labyrint světa a ráj srdce. Velkolepě pojaté dílo nabízí vedle sebe původní text z roku 1623 a jeho verzi „přeloženou“ Lukášem Makovičkou do češtiny jednadvacátého století.

Cenu čtenářů si odnáší Filip Rožek za příběh Gump – pes, který naučil lidi žít. Podle jeho předlohy točí v současnosti film F. A. Brabec.

Nejlepší ze 488 knih

Do devatenáctého ročníku se přihlásilo 488 titulů, dosud nejvíce v historii soutěže. Šanci uspět mělo po výběru nominací 27 knih a také šest blogů, které tištěné nominace už několik let doplňují. Letos Magnesia Litera upozornila na web Pacholek.com, na němž Jiří Švihálek sdílí svůj život poté, co při těžké silniční nehodě přišel o nohu.  

Cílem cen, které udílí spolek Litera, je popularizovat kvalitní literaturu a pomáhat jí nalézat cestu ke čtenářům. Což se daří, protože už samotná nominace zvyšuje o vybrané knihy zájem. 

  • Kniha roku 2019:
    Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Paseka)
  • Litera za prózu
    Veronika Bendová: Vytěženej kraj (fra)
    Jiří Kratochvil: Liška v dámu (Druhé město)
    Štěpán Kučera: Projekt Gilgameš (Druhé město)
    Jan Němec: Možnosti milostného románu (Host)
    Michal Vrba: Kolem Jakuba (Argo)
    David Zábranský: Logoz (Větrné mlýny)
  • Litera za poezii
    Jiří Dynka: Pomor (Druhé město)
    Daniel Hradecký: Přibližování dřeva (Perplex)
    Ewald Murrer: Noční četba (Aula)
  • Litera za knihu pro děti a mládež
    David Böhm: A jako Antarktida (Labyrint)
    Petr Borkovec: Každá věc má něco společného se štěstím (Běžíliška)
    Petr Koťátko: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander)
  • Litera za naučnou literaturu
    Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Paseka)
    Michal Kopeček (ed.): Architekti dlouhé změny: Expertní kořeny postsocialismu v Československu (Argo/FFUK/USDAV)
    Vladimír Horák, Jakub Plášil, Pavel Škácha: Jáchymov: Mineralogická perla Krušnohoří (Academia)
  • Litera za nakladatelský čin
    I. M. Jirous: Magorova oáza (Torst)
    J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Práh)
    Jana Maříková-Kupková a kol.: Katedrála viditelná a neviditelná (Hilbertium)
  • Litera za překladovou knihu
    Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky (přeložila Martina Knápková; Argo)
    Edward St Aubyn: Patrick Melrose I (přeložil Ladislav Nagy; Argo)
    Fernando Vallejo: Madona zabijáků (přeložil Petr Zavadil; fra)
  • Litera za publicistiku
    Kamila Hladká: Hornické vdovy (Dcera sestry)
    Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak (Prostor)
    Jožin Valenta, Marek Vácha: Jízda v levém pruhu (Cesta)
  • Litera pro objev roku
    Romi Grey: Jmenuji se Orel (Kniha.Je)
    Vratislav Kadlec: Hranice lesa (Argo)
    Ema Labudová: Tapetář (Knižní klub)
  • Magnesia Blog roku
    Natálie Ficenová: Zrzi.cz
    Městská poezie Brno
    Tereza Nagyová: Nejsemtabu.cz
    Kristýna Sládečková: Knihomam.cz
    Jiří Švihálek: Pacholek.com
    Radim Tolasz: Tolasz.cz
  • Cena čtenářů
    Filip Rožek: Gump – pes, který naučil lidi žít (Kontrast)
80 minut
Záznam: Předávání cen Magnesia Litera za rok 2019
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
před 15 hhodinami

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
před 17 hhodinami

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025

Minisérie Adolescent pomáhá dospět rodičům

Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
27. 3. 2025

Prahu miluju, říká Bill Skarsgård. Tentokrát v ní uváznul při natáčení V pasti

I do českých kin se chystá americký thriller V pasti s Anthony Hopkinsem a Billem Skarsgårdem v hlavních rolích. Remake argentinského snímku 4x4 tvůrci představili osobně i v Praze, producentsky se na něm podílel mimo jiné český filmař Petr Jákl.
27. 3. 2025

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025
Načítání...